Stačí si sednout na břeh řeky, pozorovat a poslouchat zvuky, které se nesou nad hladinou. Hlasité ahooooj, cinkání lahváčů, symbolické zvedání sklenky na zdraví, projevy radosti, přátelství a sounáležitosti nemají konce. Všichni jsou veselí, kontaktní, plní energie. Vždyť je léto, svoboda, volné dny, konečně zábava. Poetický obraz českých povodí. Jen do chvíle, než alkohol přemůže poslední zbytky rozumu, opatrnosti a stability. Pak rozhodně přestává legrace a často může jít i o život. I proto byste měli znát několik důvodů, proč nepít nebo alespoň až v bezpečí kempu, u táboráku, když kánoe osychají na břehu.

1. Následky mohou být fatální

Nebezpečného chování, kdy se nezřídka vodáci (občas i rodiče s dětmi) jen těžko dostávají z lodi na břeh, si všímají nejen kolemstojící „parťáci“, ale například i Unie výrobců a dovozců lihovin. Málokdo si uvědomuje nebezpečí, které hrozí, na vodě navíc platí nulová tolerance alkoholu stejně jako na silnici. Řídit loď a popíjet u toho alkohol je stejně nezodpovědné jako jet z hospody autem nebo na kole.

Málo zkušení rekreační vodáci pod vlivem alkoholu nemusí odhadnout sílu proudu pod jezem a z přemíry získaného sebevědomí se pouští bezhlavě do nebezpečných úseků řek. „Prosazujeme zodpovědný přístup k pití alkoholu, a proto chceme  apelovat na vodáky, aby s alkoholem počkali, až bezpečně zakotví v kempu,“ upozorňuje Vladimír Darebník z Unie výrobců a dovozců lihovin.

Baráčníci z Boršova letos pozvali na dožínky 16 povozů s koňmi. Ty se sem sjeli z celých jižních Čech a vyšperkovali tak tradiční vesnickou slavnost.
Sklizeň jde do finále. Jihočeši slaví dožínky

2. Alkoholem „okřídlený“

Alkohol na vodě vede k podceňování rizik a přeceňování vlastních sil. Ztráta přirozeného respektu k vodnímu živlu může skončit až tragicky. „Opilí rekreační vodáci obvykle špatně odhadnou situaci nebo zbytečně machrují před holkami. V mžiku mohou ztratit rovnováhu, spadnout do vody a třeba se poranit o kámen. Nejhorší, co může lidi posilněné alkoholem napadnout, je sjíždět jez. To je přímo hazard se životem!“ komentuje nebezpečí na vodě český reprezentant ve vodním slalomu Vít Přindiš, který se zapojil do preventivní kampaně fóra Pij s rozumem. 

„Přesně to se mi stalo na vlastní kůži,“ svěřila se žena, která s nadšením sjíždí řeky už dvacet let. „Bylo to poučení, které jsem naštěstí odnesla jen sedřenou kůží na polovině těla a pořádným šokem. Silně podnapilá jsem sklouzla při přenášení kánoe přes šlajsnu a jela jsem pod jez. Naštěstí mě na poslední chvíli zachytili lidé, kteří se přišli podívat k řece. Stalo se to v místech, kde je spodní proud silný a už tam utonulo několik lidí. Bylo to poučení, od té doby se vždycky napiju až na oslavu dojezdu,“ dodává Jana. „Nepřála bych nikomu takový zážitek, na druhou stranu jsem přežila a dostala výstrahu.“

3. Řeč čísel

Statistiky o tragických nehodách na vodě, jako následku opilosti či alespoň přítomnosti alkoholu v krvi, se nevedou. Nejpodrobnější údaje si vytvářejí vodáci sami. Najdete je na www.raft.cz v rubrice Černá kronika. V průměru v Česku (respektive i v okolních státech, Češi velmi rádi a často sjíždějí rakouské toky, proto jsou do statistik zahrnuty) utone ročně 5 – 6 vodáků. Příčiny jsou různé: přecenění sil, špatná výbava, podcenění přípravy, alkohol, nepříznivé podmínky (počasí, stav vody, zákeřná místa, vodní víry), nepozornost, neznalost, nezkušenost, nešťastná náhoda.

4. Řeč zákona

Pití alkoholu na vodě zakazuje zákon o vnitrozemské plavbě. Vodáků se ovšem týká i vyhláška o technické způsobilosti malých plavidel, ta zase přesně popisuje výbavu lodi, jako třeba „nádobku na vylévání vody". Splnění všech povinností kontroluje Státní plavební správa, často ve spolupráci s policií. Pokud vodáci nadýchají do 1 promile, věc ve správním řízení vyřeší tento úřad. Pokuty se mohou pohybovat až do výše 100 tisíc korun, provinilec pak musí absolvovat celé běžné přestupkové řízení. Když vodák nadýchá víc než 1 promile, přestupek už patří policii a ta zjišťuje, zda nemůže jít o trestný čin. To je vlastně obdoba opilých řidičů. Vodákům hrozí v nejhorším případě až zákaz splouvání řek.

Vepřín v Letech
Odkoupíme vepřín v Letech, schválila vláda

5. Fenomény posledních let a stálá tolerance

Vodáctví ohrožuje i fenomén posledních let, takzvané „plovoucí bary“, které nabízejí alkohol vodákům přímo na loď. To je podobné, jako kdyby si řidič na dálnici zajel do drive-in, objednal si panáka a pokračoval v jízdě. Na vodě je to ještě složitější v tom, že plavidlo nemá jednoho řidiče, ale na plavení lodi se podílí celá posádka.

Ztráta koordinace, stability vede velice často k převrhnutí lodi, což v lepším případě skončí drobnými oděrkami, ztrátou věcí, v nejtragičtějších i utonutím. Podobné jsou rafty proměněné v jedoucí restauraci. Bez ovládání, s partičkou veselých pasažerů se stávají neřízenou střelou, která může skončit dnem vzhůru. Nebezpečím je, že opilý člověk se zaklíní mezi kmeny, do míst, odkud se včas nedostane na hladinu a utopí se.

Na názor jsme se zeptali také odbornice MUDr. Evy Pluhařové z Brandýsu nad Labem:

Co se děje s tělem člověka pod vlivem alkoholu?

Po požití alkoholu vzniká stav zvaný ebrieta. Dle množství požitého alkoholu lze pozorovat v počátečních stádiích euforickou náladu, hovornost, ztrátu sociálních zábran, v dalších fázích snížení pozornosti, poruchy koordinace pohybů a při těžkých intoxikacích dochází až poruchám vědomí, k riziku zástavy dechu a oběhu.

Jak reaguje organismus, když opilý člověk skočí, spadne do studené vody?

Dojde-li k tonutí ve chladné vodě u opilého člověka, je na rozdíl od střízlivého stavu náchylnější k podchlazení, neboť alkohol způsobuje roztažení periferních cév. Rovněž dochází ke zpomalení obranných reflexů. Je zvýšené riziko srdeční arytmie a následky mohou být i fatální.

Ministryně Michaela Marksová (ČSSD) poskytla rozhovor Deníku.
Kraje asi dostanou příspěvky na platy, Marksová o ně požádala

Co se všechno může stát?

Při pádech do vody z velké výšky, mezi kameny nebo do silnějšího proudu na řece hrozí kromě traumat končetin také nebezpečné úrazy hlavy, páteře, míchy. Při tonutí dochází k aspiraci vody a poruchám vědomí. Opilost často komplikuje práci záchranářů, neboť její příznaky se podobají příznakům nitrolebního poranění.

Jaké nebezpečí je nejrizikovější?

Nejrizikovější chování je podceňování situace a přeceňování vlastních schopností, ke kterému dochází už při nízkých hladinách alkoholu v krvi a na kterém se někdy podílí i hecování se ve skupině. Proto před nasednutím do kanoe či raftu doporučuji obezřetnou volbu partnera, zopakování si zásad první pomoci a s přípitkem počkat až na úspěšné zakončení plavby.

Sobotní rozhovor s Milanem Chovancem
Chovanec: Atentáty v Evropě neovlivňují bezpečnost v Česku

Co také dělá alkohol s organismem:Narušuje stabilitu
Rozšiřuje cévy, proto tělo rychleji ztrácí tělesnou teplotu
Snižuje schopnost koncentrace, pozornosti
Zpomaluje tělesné reakce a koordinaci pohybů

Jak se díváte na popíjení při sjíždění řeky?Jezdím s partou deset let a myslím si, že alkohol k vodáctví patří. Samozřejmě s mírou. Ale ranní „panáček“ na cestu, to už je náš rituál, kterého se nevzdáme. Když víme, co je přijatelné a „zdraví neohrožující“, nevím, proč si to nedopřát. - Libor M., Praha

Za sebe říkám, že alkohol na vodu určitě patří. Ale jak to platí všude, ani s alkoholem by se to nemělo přehánět a každý by si měl být vědom rizik. Voda je živel, který beze zbytku trestá neuvážlivost a hloupost. A tou přílišné nadužívání alkoholu na vodě zcela jistě je. Dobrý sluha, ale zlý pán. A rozhodně stojí za to dodat, že si nepřeju policejní kontroly na českých řekách. - Jiřina H., Plzeň

Já jsem si dal pauzu, když jsem jezdil několik let s dětmi na pánsko-dětské tripy. To jsme si spořádaně s kamarády po uložení potomků do stanů dali jedno, dvě pivka a šli spát. Ale když děti odrostly, vrátili jsme se k pravidlu: každá zastávka rovná se pivo. Rozhodně žádná opilost, ale spíš společenská pohoda. - Dalibor F., Český Krumlov