VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V případu stíhaček Gripen nebude nikdo stíhán, rozhodl soud

Praha – Za údajnou korupci při pořízení stíhaček Jas-39 Gripen pro českou armádu nikdo obviněn nebude. Pražské vrchní státní zastupitelsví (VSZ) případ po čtyřech letech definitivně odložilo, protože nebyly zjištěny skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání konkrétní osoby. Oznámil to dnes ředitel odboru závažné hospodářské a finanční kriminality VSZ Marek Bodlák.

14.5.2014 13 AKTUALIZOVÁNO 14.5.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Jelínek Jan

Kauzou se museli od roku 2002 třikrát zabývat detektivové protikorupční policie, kteří pokaždé případ odložili. S posledním prověřováním údajné korupce začali v květnu 2010, a to na základě prověrky Nejvyššího státního zastupitelství. Po více než tříletém prověřování dospěli k závěru, že se nestal trestný čin.

VSZ však usnesení policie o odložení případu zrušilo a nedávno vydalo vlastní rozhodnutí. „Z důvodu, že nebyly zjištěny skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání konkrétní osoby," uvedl Bodlák.

Ostatní uchazeči odstoupili

S informacemi o podplácení při uzavírání smlouvy na stíhačky Gripen s Českem přišla v únoru 2007 i švédská televize. Padla tehdy zmínka o tom, že by do korupční aféry mohl být zapleten rakouský obchodník Alfons Mensdorff-Pouilly, který v 90. letech působil v Česku jako poradce společnosti BAE Systems. Tehdy se prý pokoušel o kontakt se zástupci české vlády, kteří měli rozhodování o nákupu letounů na starosti. Tendr na nákup stíhaček měl původně více uchazečů, kteří ale z něho nakonec odstoupili, a zůstalo tak jen britsko-švédské konsorcium BAE-Systems s letouny Gripen.

Smlouvu o nákupu gripenů schválil v dubnu 2002 tehdejší kabinet premiéra Miloše Zemana (ČSSD). Celkový rozpočet na pořízení letounů byl tehdy vyčíslen na 60,2 miliardy korun. Návrh financování však nezískal podporu Parlamentu. Po povodních v létě 2002 nová vláda ministerského předsedy Vladimíra Špidly (ČSSD) od záměru nakoupit stíhačky definitivně upustila, protože peníze byly potřeba jinde.

Rozhodnutí o pronájmu

Po různých úvahách o zajištění českého vzdušného prostoru nakonec Špidlova vláda v červenci 2003 rozhodla, že si ČR stíhací letouny pronajme. Česko nakonec do výzbroje armády zařadilo gripeny, když si na deset let od Švédska za zhruba 20 miliard korun pronajalo 14 strojů. Smlouvu o pronájmu podepsali zástupci armády v roce 2004. Do Česka gripeny doputovaly v roce 2005 a nahradily zastaralé ruské stroje MiG-21.

Současný pronájem stíhaček vyprší v roce 2015. V letošním roce vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) schválila prodloužení pronájmu nadzvukových strojů do roku 2027 s dvouletou opcí. Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) bude Česko za pronájem podle nové smlouvy ročně platit 1,7 miliardy korun.

Kriminalisté se o nákup letounů zajímali opakovaně. Při prvním vyšetřování dospěla česká policie v prosinci 2002 k závěru, že se trestný čin stal, nenašel se ale viník. Podruhé se policisté začali případem zabývat v únoru 2007, koncem roku 2009 jej ale opět odložili s tím, že nejde o podezření z trestného činu. Podezření z korupce při nákupech gripenů vyšetřovala třeba i policie ve Švédsku, USA či Rakousku.

Autor: ČTK

14.5.2014 VSTUP DO DISKUSE 13
SDÍLEJ:
Úsměvy a objímání jen pro fotografy. Mayová s Junckerem se ještě mnohokrát střetnou kvůli brexitu a bude to zřejmě tvrdé.
1 8

Brexit: Mayová odmítla striktní pravidla EU, pro Brity chce volný pohyb

Ilustrační foto.
1 8

Účet koaličních náletů na Islámský stát: za tři roky zemřelo už 352 civilistů

V Německu zatkli švýcarského špióna. Mohl sledovat daňové vyšetřovatele

Německá policie zadržela ve Frankfurtu nad Mohanem špiona. Státní zástupce uvedl, že občan Švýcarska je podezřelý z toho, že od „roku 2012 pracoval pro zpravodajskou službu cizí země".

Pořád se cítím jako ten kluk ze mlejna, říká herec Václav Helšus

/ROZHOVOR/ Václav Helšus nedávno oslavil 70. narozeniny. Kulaté jubileum nebylo jediným důvodem k rozhovoru.

Ukrajina zahájila stavbu obří hráze. Na Krym dál nepoteče voda

Úřady Chersonské oblasti na Ukrajině zahájily stavbu velké hráze, která by měla uzavřít přítok vody z Donu dál do Severokrymského kanálu a dál na Krym, který byl po volbách v roce 2014 připojen k Rusku. Kvůli okupaci této oblasti byly proti Rusku zavedeny ekonomické sankce.

Glyfosát? Povolujeme jej, sdělila Unie. Zemědělce to potěšilo

Herbicidní látka glyfosát, která se používá například na hubení plevele, není rakovinotvorná a zemědělci ji mohou dál používat. Definitivně to potvrdila Evropská agentura pro chemické látky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies