VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V technickém muzeu dosušili zaplavené dokumenty

Praha /FOTOGALERIE/ - V Národním technickém muzeu dosušili dokumenty zaplavené při povodních v roce 2002

16.8.2011
SDÍLEJ:
Fotogalerie
9 fotografií

Dokumenty z Národního technického muzea poničené při povodni v roce 2002 se podařilo zachránit. 16. srpna byl za účasti ministra kultury Jiřího Bessera a generální ředitele Národního technického muzea Karla Ksandra otevřen poslední zamrazený balíček.Foto: Deník/Ondřej Leinert

Malý zázrak. Tak se dá označit záchrana statisíců výkresů, fotografií, plánů, písemností a dalších dokumentů, které zaplavila voda při povodních v roce 2002.

V úterý byl v Národním technickém muzeu (NTM) za přítomnosti novinářů slavnostně rozmražen poslední balík archiválií, které stihla povodeň v archivech budovy Invalidovny v pražském Karlíně, Tehdy před lety zde stála voda dlouhé tři dny a hladina Vltavy u budovy dosahovala 313 centimetrů.

„Je to opravdu malý zázrak a asi jen málokdo věřil, že se podaří zachránit v podstatě všechny dokumenty, ale stalo se tak. Některé nebyly poškozeny skoro vůbec, jiné se po vysušení ještě dostanou do rukou restaurátorů,“ sdělil generální ředitel NTM Karel Ksandr. Ztráty jsou odhadovány na dvě až tři procenta.

Podle slov Ksandra mělo původně vysoušení trvat 12 let, nakonec se ale vše stihlo o tři roky dříve.

„Vše se obešlo bez vážných ztrát mimo jiné díky unikátnímu vysoušecímu pracovišti, které bylo vybudováno hned po povodních v areálu muzea a zejména pak díky obrovskému nasazení mnoha lidí, a to z velké části i z řad dobrovolníků,“ děkoval ředitel.

Celkem bylo vysušeno 641 tisíc výkresů a zhruba 7530 archivních kartonů písemností. Jako poslední se v úterý dostal na řadu soubor fotografií z 19. století od Josefa Zítka, vysoušení se slavnostně ujal i ministr kultury Jiří Besser (TOP 09). Ve vysoušecím pracovišti pak ještě ležely například i plány a výkresy slavného architekta Josefa Gočára, či návrhy Národního divadla.

Příběh záchrany

Příběh záchrany předmětů se tak uzavřel a lidé si ho mohou prohlédnout na nové výstavě Dosušeno!, ta bude otevřena od středy až do 18. prosince v Malé galerii stále expozice Architektury, stavitelství a designu v budově NTM na Letné.

„Tehdy před lety to byl skutečný souboj s časem. Mokré archiválie bylo nutné rychle opláchnout od hrubých nečistot a obalit fólií. Balíky se na paletách odvážely do mochovských a kladenských mrazíren, kde je šokové zamražení na minus 25 stupňů Celsia stabilizovalo. Teoreticky byla tato metoda známa, ale v tak velkém měřítku ji nikdo u nás nevyzkoušel,“ upozornil na závěr ředitel muzea.

A co samotné vysoušecí pracoviště? „Určitě ho i nadále budeme využívat a práce zde nekončí. Naši zemi v posledních letech zužují povodně velmi často, a tak se objeví další poškozené dokumenty a archiválie, které bude nutné zachránit. Navíc pomoc tohoto pracoviště můžeme nabídnout i muzeím v rámci Evropské unie,“ dodal ministr Besser.

Tam, kde se vysouší: „Máme tady pětkrát lepší vzduch než venku“

„Můžeme vám u toho i zazpívat, abyste věděl, jak to tady při práci vypadá.“ Tak mi se smíchem začínají představovat pracoviště Národního technického muzea (NTM), kde se už devět let vysouší archiválie, jeho zaměstnankyně.

Rozhodně se tu za ty uplynulé roky nenudily. „Dřív to bylo tak, že jsme měly pracovní dobu šest hodin, a to z důvodu rizikového pracoviště, možného výskytu bakterií a podobně. Pravidelně se tu dělaly různé testy a nakonec bylo zjištěno, že je tady asi pětkrát lepší vzduch než v ulicích Prahy,“ pokračují s úsměvem ve vyprávění Zuzana Švarcová, Markéta Pilařová a Petra Matějíčková.

Od té doby prý vysoušejí již klasických osm hodin denně. Popisu toho, jak se při povodních poničený dokument vysouší, se pak ujímá Zuzana Švarcová, vedoucí oddělení restaurování papíru NTM.

„Archiválie se vyndají z mrazáku, nechají se při pokojové teplotě rozmrazit, a to většinou do druhého dne. Ráno, když přijdeme do práce, tak archivář určí, o jaké dokumenty se jedná a my to pak postupně začneme rozebírat,“ říká restaurátorka.

Vše je nutné dělat list po listu. Pokud jsou archiválie znečistěné, musejí se nejdříve otřít jemnou houbičkou a vodou, popřípadě je možné použít trochu dezinfekčního prostředku.

Pak se každý list přikryje netkanou textilií a na ní jde list papíru. „Tímto postupem se vytvoří takzvaný sendvič a my vrstvíme jednotlivé listy na sebe a nakonec je zatěžkáme a necháme je vysychat do druhého dne,“ pokračuje.

Další den pak následuje, přičemž někdy je ještě nutné postup zopakovat.

Následně se dávají vzácné dokumenty na síta a tam ještě vysychají. Archivář si je pak probere, vše spočítá a zaznamená. „Pak už je možné archiválie zabalit, označit a odvezou se do jiné sekce, například do archivů muzea. Některé putují třeba na oddělení, kde se dále desinfikují. Asi týden pak trvá odvětrávání a následně už je možný odvoz do depozitáře v Čelákovicích,“ přibližuje závěrečný postup.
Zajímavá čísla z vysoušení archiválií:

Výška hladiny Vltavy v přízemí budovy Invalidovny byla v srpnu 2002: 313 centimetrů.
Doba, po kterou stála voda v Karlíně: 72 hodin.
Při záchraně archiválií bylo průměrně denně přítomno 40 osob.
Na záchraně se podílelo 210 dobrovolníků.
Náklady na vysoušení v letech 2002 až 2011: 25,3 milionu korun.
Teplota v mrazírnách: 24 stupňů Celsia.
Počet vysušených a dezinfikovaných výkresů: okolo 641 tisíc kusů.
Objem vysušených a dezinfikovaných písemností: okolo 7530 archivních kartonů.

Čtěte také: Technické muzeum zažívá první nápor návštěvníků

Autor: Lukáš Marek

16.8.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
AKTUALIZUJEME
11

Teroristé nás nezastraší, řekl Sobotka k londýnskému atentátu, Zeman vyčkává

Britská premiérka Theresa Mayová.
1 3

Mayová odsoudila teroristický útok, místo nebylo vybráno náhodně

Lukašenkův režim přitvrzuje: KGB zatkla nejméně 11 lidí

V Bělorusku dnes zadrželi agenti tajné policie KGB nejméně jedenáct příslušníků organizace Bílá legie, kterou opozice označuje za vlasteneckou a režim za extremistickou. Podle vládních médií je razie namířena proti osobám usilujícím o destabilizaci země. Zatýkání se údajně nevyhnulo ani příslušníkům bezpečnostních složek a pohraniční stráže. Informovala o tom agentura BelaPAN.

Češka žijící v Londýně: Lidé se spíše diví, že se to nestalo dřív

Příbram/Londýn - Středeční teroristický útok v Londýně otřásl celým světem. Situaci v Londýně popsala Deníku Martina Stromková z Příbramska, která v Anglii žije zhruba deset let.

Ukrajinci zakázali ruské zpěvačce cestu na Eurovizi v Kyjevě

Ukrajinská tajná služba SBU zakázala vstup do země ruské zpěvačce Juliji Samojlovové, která měla Rusko reprezentovat v květnové soutěži Eurovize v Kyjevě. "Nežádoucí osobou" se stala tím, že porušila ukrajinské zákony návštěvou anektovaného poloostrova Krym. Neobvyklý krok oznámila televize 112 s odvoláním na mluvčí SBU. Zákaz má platit po tři roky.

Spejbl, Hurvínek a Mánička nemají "maminku". Zemřela loutkoherečka Štáchová

Ve věku 72 let zemřela v noci na dnešek loutkoherečka, scenáristka, režisérka, dabérka, interpretka Máničky a Bábinky a od roku 1996 ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Helena Štáchová. Zemřela doma, uprostřed své rodiny. Oznámila to její dcera Denisa Kirschnerová.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies