VYBERTE SI REGION

Vacek: Za snahami o zrušení vojenského újezdu může být nakonec těžařská lobby

Příbram /ROZHOVOR/ – S problematikou kolem Vojenského újezdu Brdy se nechce smířit bývalý starosta Příbrami Josef Vacek. K Brdům má prý vřelý vztah a tak se mu nelíbí půtky kolem vojenského újezdu. „Problém vidím v tvrzení, že armáda území újezdu Brdy nepotřebuje, ale fakticky si ho však nadále ponechává," říká mimo jiné Vacek. Více si přečtete v následujícím rozhovoru.

28.11.2014 5
SDÍLEJ:

Zasněžené Brdy.Foto: Karel Hutr

Proč vás zajímá problematika Brd?

Brdy jsou krajinou mého srdce, prostě kus nádherně opuštěné a turisty nepříliš objevené země. A jejich atmosféra, podobně jako atmosféra Povltaví, patří neodmyslitelně k mojí i příbramské identitě. Je to prostě krajina s velkou duší, kde nacházím radost, odpočinek a poučení.

Čeho se obáváte, když jste proti zrušení vojenského újezdu?

Josef Vacek

Můj postoj proti zrušení vojenského újezdu není správná interpretace. Vojenské újezdy jsou v gesci ministerstva obrany, které má výsostné právo rozhodovat o potřebnosti svého majetku a nikdo by do toho vojákům neměl mluvit. Problém však vidím v tvrzení, že armáda území újezdu Brdy nepotřebuje, ale fakticky si ho však nadále ponechává.

Jak to myslíte?

Rušení vojenského újezdu by mělo být především o tom, že se z předmětného území sejme statut vojenského újezdu a prostor se otevře k normálnímu civilnímu využití. Podle předběžných indicií ho však vojáci budou užívat v téměř původní podobě nadále. To přirozeně zavdává prostor k různým spekulacím. V této souvislosti na mne nepůsobí příliš věrohodně tvrzení, že v souvislosti se zrušením újezdu může dojít k úspoře finančních prostředků v objemu cca 70 milionů korun. Zároveň si také myslím, že komplikovaný schvalovací proces rušení vojenského újezdu Brdy není příliš transparentní.

Co se vám na tom nezdá transparentního?

Bedlivě sleduji a vnímám poměrně tvrdý mediální souboj zastánců a odpůrců Vojenského újezdu Brdy. Stále mi však v této veřejné diskusi chybí relevantní informace ze strany samotného ministerstva obrany. Skutečnost, že armáda v brdském prostoru zůstává a část tohoto území zůstane nadále uzavřena, vyvolává mnohé otazníky. Logicky se tak nabízí otázka, za jakým účelem, případně pro koho, se část újezdu uvolňuje.

Vy si myslíte, že CHKO Brdy území neochrání?

Vycházím samozřejmě z předpokladu, že v území vojenského újezdu není možné realizovat jakékoliv investiční projekty. Tuto moji domněnku ještě umocňuje „neochota" právně garantovat nezcizitelnost dotčených pozemků ve vlastnictví České republiky – velká část území totiž není vedena v kategorii lesních pozemků. A zároveň se zamýšlím nad nic neřešícím statutem CHKO Brdy, který prozatím předpokládá, že 80 % vojenského újezdu bude v tzv. III. odstupňované zóně CHKO. To může teoreticky znamenat jediné, zavedení běžného hospodářského režimu, který mimo jiné umožní i možnou budoucí výstavbu.

Máte snad nějaké konkrétní poznatky, že o území mají zájem developeři?

Pokud pomineme „hospodské povídačky" o golfových hřištích a sjezdových areálech, tak bych rád upozornil na dvě závažné skutečnosti. V roce 1952 byly díky politické zvůli bývalého režimu vysídleny obce na Padrťsku (Přední a Zadní Záběhlá, Padrť a Kolvín), obec Hrachoviště a v podstatě celá obec Velcí. Obyvatelé těchto obcí byli sice „částečně odškodněni", ale vystěhováni byli jednoznačně proti své vůli. Jednalo se tedy o akt násilí a nespravedlnosti ze strany tehdejší moci. Původní obyvatelé a jejich potomci se s tímto stavem nikdy nesmířili a nadále podporují snahy o obnovu těchto vysídlených obcí.

A tím myslíte co, jakou hrozbu, že lidé budou chtít zpět pozemky…?

Předpokládám, že po uvolnění újezdu budou zaniklé obce částečně obnoveny, i když se obávám, že nejspíše v podobě rezidenčních oblastí pro vyvolené. Paradoxně tak v rámci oprávněných požadavků vysídlenců dojde k zásadnímu narušení této ekologicky a přírodně zajímavé oblasti.

Návrh CHKO Brdy.
Také jste kdysi hovořil v souvislosti s Brdy o zlatu…

Ano. Další skutečností, která může mít na budoucnost rožmitálské části vojenského újezdu docela fatální dopad, je prozatím téměř neznámá. Někdy v letech 1997 až 1998 jsem se totiž z pozice starosty města Příbram, dostal k informacím, že v oblasti Jahodové Hory (nad Věšínem) bude proveden geologický průzkum na ověření zásob zlata. Měl být proveden jistou nadnárodní společností, která chtěla v rámci geologického průzkumu ověřit jeho výskyt. Tehdejší velení AČR, však plánovaný průzkum naštěstí nepovolilo. Dá se proto předpokládat, že v oblasti směrem k Míšovu a Přírodnímu parku Třemšín budou pravděpodobně zajímavé zásoby zlata, vázané na křemenných žilách s arzenopyritem. Pravděpodobně se nejedná o nic jiného, než o pokračování zlatonosných žil od Vacíkova a Petráškovo hory. Celá oblast v této části Brd je silně kontaminovaná přírodním arsenem, který se z těchto žil uvolňuje zvětráváním arzenopyritu. A jak je všeobecně známo, arzenopyrit je doprovodný minerál zlata. Pokud k tomu navíc připočteme snahy o nový geologický průzkum v oblasti Vacíkova, které se datují k oznámení o konci vojenského újezdu Brdy, nemohu se ubránit spekulaci, zda za snahami o zrušení vojenského újezdu nakonec nestojí těžařská lobby.

A těžaře by podle vás nezastavilo ani CHKO?

Podobné spekulace budou živé minimálně do doby, dokud navrhovatelé optimalizace vojenského újezdu nebudou jasně garantovat, že příroda v Brdech zůstane zachována v současném stavu. Neexistuje žádný právní předpis, který by těžbu nerostných surovin v CHKO zakazoval.

Jak byste si představoval ochranu Brd v režimu vojenského újezdu?

Ochrana přírody ve vojenských újezdech je obecně na velmi vysoké úrovni. Újezdní úřad vojenského újezdu Brdy má v tomto směru pozici o dost jednodušší než organizace v jiných ochranářských oblastech. Vyloučení osob, staveb a dopravy umožňuje efektivnější ochranu přírody v daném území. Dobrou praxí ve všech vojenských újezdech je také vynikající součinnost s příslušnými AOPK a dalšími odborníky, kteří se na ochraně přírody ve vojenských újezdech aktivně podílí.

Myslíte, že armáda jednoduše řečeno, dbá nějakých nařízení ze strany ochranářů?

Osobně jsem zastáncem názoru, že v součinnosti s odborníky, je ochrana přírody ve vojenských újezdech srovnatelná s úrovní péče o národní parky. V Brdech máme již dnes vyhlášeno třináct chráněných maloplošných území, která jsou současně situována na cenných zónách navrhované CHKO (např. celé Padrťsko). S nadsázkou je tak možné říci, že uvedené lokality fungují minimálně v „neformálním" režimu CHKO, již v tuto chvíli. Ochrana Brd je tak ve vojenském újezdu díky profesionální spolupráci vojáků a ochránců přírody, zajištěna na velmi vysoké úrovni. Je možná škoda, že obě složky nepovažují za nutné svoji práci více mediálně prezentovat.

Jaký je váš názor na často kritizované hospodaření VLS v Brdech?

Trochu bych vás poopravil, kritika tohoto typu vychází téměř výhradně z prostředí jednoho spolku a mediálně je prezentována převážně jedním internetovým serverem. Ponechám v tuto chvíli stranou, že autoři podobných článků v zásadě obviňují státní podnik VLS Hořovice z trestné činnosti. Údajná devastace lesa a likvidační těžba by totiž byla ze zákona trestným činem. Stejně tak nechám stranou i skutečnost, že toto účelové obvinění přišlo v období těsně před komunálními volbami. Za povšimnutí však stojí skutečnost, že se objevilo ruku v ruce s představením návrhu vzniku sjezdového areálu na Třemošné, doprovázené oslavnými komentáři ve stylu, že zdevastovanou část Třemošné pozvedne výstavba sjezdového areálu v této oblasti.

Vy si myslíte, že se tedy těží šetrně?

Problematika kácení stromů obecně v České republice je velmi citlivou záležitostí a také příbramští občané jsou vyhlášeni svým „citovým" vztahem ke stromům. Díky tomu se mediálně řeší v podstatě každý pokácený strom a nikdo nechce slyšet argumenty „dřevorubců". Brdy nejsou v tomto směru výjimkou. Pokud se však podíváme do minulosti, prošly Brdy ve své historii několika zásadními obdobími. Osmnácté a devatenácté století bylo dobou aktivní těžby a Brdy byly v podstatě od původní kultury odlesněny. V tomto období byly dominantní hlavně listnaté stromy (buky, duby), ale také jedle a smrky, které však tvořily max. 30 % porostů. Od poloviny 19. století začalo v Brdech systematické lesní hospodářství, které trvá v podstatě dodnes. Dominantním stromem se stal smrk, protože se nejlépe přizpůsobil zdejšímu prostředí, rostl relativně rychle a byl rovný, takže byl velmi vhodný jako stavební materiál. Populace smrku dnes tvoří cca 85 % porostů a díky tomuto se již můžeme bavit o nepůvodní kultuře.

Vy si myslíte, že Brdy nikdy nezažily devastaci formou těžby?

Naprosto zásadním obdobím bylo období let 1927 až 1952, kdy v souvislosti s masivním odlesněním dopadových ploch, využitím území vojsky Wehrmachtu, stejně jako následným rozšířením vojenského újezdu a vysídlením obcí, můžeme mluvit o největší devastaci Brd v jejich historii. Co je však nakonec nejzvláštnější, že původně „brutálně" odlesněné plochy a „zdevastované" území patří dnes po osmdesáti letech, díky úžasným „biotopům a ekotopům" k nejcennějším částem Brd. Naopak, souvislé smrkové monokultury nejsou z dnešního ochranářského pohledu tak zajímavé. Zřejmě i to bylo důvodem, že většina lesních pozemků byla začleněna až do III. zóny navrhované CHKO.

Takže v porovnání s tím, nevidíte dneska problém v těžbě?

Osobně nevidím v současné těžbě žádný problém i přesto, že se zjevně těží víc než před 20 lety. Ono je to vlastně logické, pokud les prostě doroste do mýtného věku. V této souvislosti předpokládám, že ochranáři mají celou situaci pod kontrolou a hlídají, aby těžbou nedocházelo k druhotným škodám, tedy ohrožení vodních zdrojů nebo např. cenných biotopů. S přihlédnutím k situaci na dopadových plochách, proto nevidím jediný důvod, proč by mohla mít současná těžba negativní vliv na brdskou přírodu. Myslím, že jde spíše o subjektivní a pocitovou záležitost.

Autor: Redakce

28.11.2014 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

Írán pohrozil odvetou za možnost zavedení amerických sankcí

Teherán/Washington - Írán dnes pohrozil odvetou za čtvrteční rozhodnutí Senátu amerického Kongresu schválit zákon, který o dalších deset let prodlužuje možnost zavedení protiíránských sankcí. Podle Teheránu jde - v případě jeho uplatnění v praxi - o jasné porušení loňské dohody o íránském jaderném programu.

Rath opět zamíří do soudní síně, tentokrát žaluje státního zástupce

Praha - Bývalý středočeský hejtman David Rath znovu míří do soudní síně, tentokrát v roli žalujícího. Jeho žalobu na státního zástupce Petra Jiráta, který dozoruje Rathovu korupční kauzu, začne soud veřejně projednávat v únoru. Redakce to zjistila z justiční databáze Infosoud. Rathovi vadí některé výroky, které o něm Jirát řekl v rozhovoru pro média.

V Praze končí kongres evropských socialistů

Praha - V Praze dnes končí třídenní kongres Strany evropských socialistů. V rámci jednoho z diskusních panelů v Kongresovém centru promluví k účastníkům mimo jiné lídr britských labouristů Jeremy Corbyn. Jednání by mělo uzavřít přijetí deklarace.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies