VYBERTE SI REGION

Václav Havel a Praha jako osudoví spojenci

Praha - Jak prezident, tak 
i metropole patří k symbolům české státnosti. Jsou k sobě připoutáni osudovým spojenectvím, na kterém nic nemění ani skutečnost, že prezidentovi skončí jednoho dne mandát. Tedy, alespoň v případě, že má hlava státu přirozenou a neotřesitelnou autoritu, respekt ze své vlastní podstaty, nikoliv z podstaty funkce, jež vykonává.

20.12.2011
SDÍLEJ:

Exprezident Václav Havel.Foto: Deník/Jiří Koťátko

Václav Havel vládl nejen jakousi samozřejmou autoritou, ale byl obdařen i mimořádným charisma a vizionářskými schopnostmi. Zkrátka panovník, o jakém děti čtou v čítankách, navzdory všem svým slabostem a nedostatků.

Snad právě proto je s ním Praha neodmyslitelně spjata, přestože měl nejraději svůj Hrádeček v krkonošském podhůří. Jeho vztah k městu lze ilustrovat na několika kauzách, které významně zasáhly do společenského dění.

Kavárna Slavia

Praha má bezpočet míst s jedinečnou atmosférou, která ji řadí k úzkému okruhu čarokrásným měst nejen v rámci Evropy, ale dokonce ke světovým klenotům středověké i novověké architektury. Místa, kde se protínají tradice s modernou a kde se tvoří dějiny. Jedním z těchto místo je i nejslavnější česká kavárna – Slavia. Její historie sahá do roku 1881, kdy ji jako vůbec první pražskou kavárnu vůbec začal provozovat Václav Zoufalý. Tehdy symbolizovala českou myšlenku a národní jednotu, která k ní patří svým způsobem dodnes.

Stala se středobodem pražských intelektuálů. Sházeli se zde přední čeští spisovatelé, básníci, malíři a filozofové. Psal zde Jaroslav Seifert nebo Jiří Kolář, múzy zde hledal i malíř Jan Zrzavý. Inspiraci pro své divadelní hry zde čerpal i Václav Havel.

Několik let po revoluci ji však vlastník, Akademie múzických umění, pronajal americké firmě, která nechala budovu uzavřít a chátrat. Tehdejší prezident tento stav označil za „zločinný útok na duchovní život města“ a začal bojovat za její znovuotevření. To se mu skutečně na konci roku 1997 podařilo. Dnes je objekt památkově chráněn.

Srdce na Hradě

Patnáctimetrová neonová instalace výtvarníka Jiřího Davida se rozsvítila nad severní věží baziliky sv. Jiří 17. listopadu 2002. Šlo o odvážný pokus tehdejšího prezidenta Václava Havla a autora díla na téma snesitelnost umění.

Srdce nad dominantou metropole svítilo i v době konání Summitu NATO a symbolicky mělo zhasnout až s koncem prezidentského mandátu na začátku února 2003. Původní záměr nakonec vzal za své kvůli časové zaneprázdněnosti tehdejší hlavy státu a negativním ohlasům ze strany veřejnosti a demontáž neonu byla uspíšena na konec ledna.

Za těch několik týdnů, kdy nad Hradem srdce svítilo, vyvolalo množství velmi bouřlivých reakcí. Památkáři ho označovali za “nevhodné a nevkusné“, Pražanům zase evokovalo pouliční reklamu na vykřičené domy, někteří ho posměšně přirovnávali k narcistní Havlově sebeprezentaci, jeho legendárnímu podpisu se srdíčkem. A turisté se na něho do Prahy jezdili dívat. Líbilo se jim.

Střet tradicí a konceptuálního umění otřásl veškerým veřejným děním. Nic takového se na starobylé budově tak velkého společenského významu předtím ani potom neobjevilo. A bývalý prezident si za svým kontroverzním rozhodnutím o umístění růžového neonu stál. Měl totiž symbolizovat porozumění, sílu pozitivní komunikace, odbourávaní ideologických klišé a zla, ale podle především ochranu elementárních lidských vztahů, lásky k bližnímu a lidské svobody.

Neon srdce nad Pražským hradem byl odvážným počinem, kterým Václav Havel ukázal, že ctí tradice, ale obdivuje novátorské přístupy, a nebojí se tyto dva zdánlivě neslučitelné elementy spojovat.

Kaplického blob

Ostatně náklonnost k modernímu umění a architektuře Havel za svůj život vyjádřil nesčetněkrát. Například i svými příspěvky do veřejného diskurzu, který provázel Kaplického architektonický návrh nové budovy Národní knihovny.

Již několik let se řeší otázka transformace prostor Národní knihovny, pro kterou je budova Klementina nedostačující. Problém měla vyřešit stavba nové knihovny na Letné. Tehdejší ředitel knihovny Vlastimil Ježek se v březnu roku 2006 domluvil s magistrátem na odkupu pozemku na Letné a následně nechal vypsat mezinárodní architektonickou soutěž na novou budovu instituce, kterou na jaře 2007 vyhrál architekt Jan Kaplický.

Futuristický projet spustil lavinu velmi vyhraněných reakcí, nejen veřejnosti a odborníků, ale i politických činitelů. Prezident Václav Klaus se o něm vyjádřil jako o „nesmírně nepokorném, svévolném až arogantním artefaktu“, jehož realizaci bude bránit vlastním tělem. Na tento výrok okamžitě reagovalo zastupitelstvo městské části Prahy 7 tvořeno převážně členy ODS a tzv. blob striktně vyloučilo z hledáčku plánovaných projektů. Ač v té době několik let bývalý prezident, nevydržel se Václav Havel neozvat.

Pokáral magistrát za urbanistickou nekoncepčnost Letenské pláně jako celku, necitelnost a korupční bujení, které skrze jejich jednání odnáší světově uznávaný architekt Kaplický. Nebál se ani otevřeně kritizovat českou malost a patolízalství městských úředníků.

Havel vnímal projekt jako „zajímavý a originální“ návrh a byl by za takovou „mazanou a hezkou knihovnu“ velmi rád. Podle něho totiž k tradicím Prahy patří to, že se zde setkávají různé epochy, doby a styly. Toho se však v případě organického návrhu blobu nedočkal. Magistrát nakonec smetl návrh ze stolu a o budoucnost knihovny podle Kaplického se přestal starat.

Stejně jako Kaplický v architektuře, byl Havel skrze politiku a umění vizionářem své doby.

Soňa Kacerovská

20.12.2011
SDÍLEJ:

Česko chystá nové spalovny. Zbytečně, tvrdí ekologové

Ochránci přírody se obávají, že za patnáct let bychom museli odpady do spaloven dovážet.

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

Vysmívaný uklízeč z Rijádu získal po kampani na netu šperky

Rijád - Bangladéšský uklízeč ze saúdskoarabské metropole Rijádu, jemuž se na sociálních sítích vysmívali za to, jak na fotografii zírá do výlohy klenotnictví, po internetové kampani na jeho podporu získal sadu zlatých šperků. Lidé mu také přislíbili tisíce rijálů, informovala televizní stanice CNN.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies