VYBERTE SI REGION

Vánoce mají i slovanské kořeny. Slované slavili zimní slunovrat

Slované před příchodem křesťanství slavili Kračun (též Hody, Koledu), tedy zimní slunovrat, počátek nového roku. Zimní slunovrat je tradičně oslavou zrození slunečního božstva, zároveň však je časem, kdy je moc slunce nejslabší a navrch mají síly podsvětí. Po zrození nového slunce za svítání následuje dvanáct dní označovaných jako nečisté. Těmto dnům vládne bůh podsvětí Veles a jsou náhradou za dvanáct měsíců, kdy vládne sluneční bůh Dažbog.

24.12.2013 48
SDÍLEJ:

Vánoční stromeček. Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

Oslavy začínaly východem první hvězdy, který byl oznámen celé vesnici střelbou nebo zvoněním zvonu a zapálením svíčky na stole.

Večeře začínala modlitbou, konzumovala se tradiční jídla a vykonávaly se magické úkony. Budoucí úroda se věštila z uvařeného hrachu házeného na zeď – počet přilepených hrachových zrnek předpovídal počet kup žita či ovsa 
v příštím roce.

Zdraví se věštilo pomocí rozkrojeného jablka či rozlousknutého ořechu (zdravá jádra znamenala zdraví). Dívky zjišťovaly, za koho se vdají, potřásáním došku ze střechy: podle vypadlých zrnek to mohl být ženich bud bohatý (pšeničná zrna), nebo chudý (ovesná). Z dvanácti osolených plátů cibule (cibulový kalendář) se věštilo počasí na celý rok. Důležitou součástí oslav Kračunu bylo pálení ohňů, pro jejich očistnou funkci a ochranu proti silám podsvětí. Zásadním prvkem bylo také čtení předků, protože v tomto období se otevírá hranice mezi světem živých a mrtvých (dnes známe například jako Dušičky).

Koledování spočívalo v obchůzkách s figurou dítěte, která symbolizovala právě zrozeného slunečního boha, či se zobrazením slunce – za doprovodu písní, pořekadel a proseb o obdarování. Štědrost vůči koledníkům mělo zajistit blahobyt v příštím roce.

Tyto obchůzky konali mladí muži převlečení za zvířata, duchy či ženy, což melo odehnat temné síly.

Vánoční tradice 

I další naše vánoční tradice, jako jsou stromek, dárky, které nosí Ježíšek, či vánoční cukroví, nezanedbatelnou částí pocházejí právě z predkřesťan­ských dob.

Slovanský svátek Kračun byl nazýván také „koleda". Praslovanské slovo „koleda" je odvozeno z latinského „calendae" (první den měsíce, zvláště pak prvního měsíce v roce), zimní slunovrat byl pro Slovany totiž počátkem nového roku. Nejstarší zmínka o slovanských oslavách zimního slunovratu se nachází ve staroslovenském rukopise Euchologium Sinajské, který je datován do desátého století. Dochovaly se také zápovědi maškarních průvodů z jedenáctého století. Kračun jako takový je poprvé zmiňován v ruských pramenech.

Odkazu našich předků se věnoval například český archeolog Zdenek Váňa (1924–1994). Přehled archeologického bádání o slovanském dávnověku najdeme například v jeho knihách Objevy ve světe dávných Slovanů a Svet dávných Slovanů (které byly vydané také v překladech do několika světových jazyků). Už před tím ale vyšla Váňova práce Einführung in die Frühgeschichte der Slawen, používaná řadu let na zahraničních univerzitách jako nezbytná příručka pro studium tohoto tématu.

Kromě archeologie se Zdenek Váňa soustavně zabýval také filosofií, k níž měly blízko jeho práce Svet slovanských bohů a démonů a její německá verze Mythologie und Götterwelt der slawischen Völker (Stuttgart 1991).

JAN KRATOCHVÍL

Autor: Redakce

24.12.2013 VSTUP DO DISKUSE 48
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies