Letošní terezínská tryzna i brněnská Pouť smíření vyvolaly víc emocí, než bývalo zvykem. Možná proto, že nás čekají na podzim dvoje volby.

Citlivé historické otázky nabyly na aktuální výbušnosti kvůli uprchlické krizi, která nutí Evropany přemýšlet o solidaritě, pomoci, o válce vyhánějící lidi z jejich domovů. Prezident Miloš Zeman si dokonce vybral účast na 74. výročí lidické tragédie k vystoupení, 
v němž chce upozornit na jedno ze současných nebezpečí. „Pro demokratické strany je migrační krize bezesporu důležité téma. Sám patřím k těm, kdo mají razantní názor nevpouštět sem ilegální migranty, nejsem v tom sám. Ale je jedna neonacistická strana 
v České republice, a tu pojmenuji při projevu v Lidicích, která zneužívá migrační krizi ve svůj prospěch a současně podporuje neonacistické tendence," řekl v neděli na Frekvenci 1.

Miloš Zeman patřil 
k polistopadovým politikům, kteří měli velmi kritický vztah k odsunu německého obyvatelstva. „Komunistický systém nevznikl 25. února 1948. Má svoje genetické kořeny minimálně v porušování demokracie po roce 1945. Ať už jde 
o transfer německého obyvatelstva přesně v duchu stalinských migračních přesunů, nebo o zákaz agrární strany," řekl jako poslanec Federálního shromáždění 
v říjnu roku 1990.

Brněnští aktivisté a v posledních dvou letech i primátor Petr Vokřál (ANO) a náměstek Matěj Hollan (Žít Brno) se rozhodli poukázat na to, že při odsunu téměř 20 tisíc brněnských Němců v květnu 1945 docházelo k mnoha nespravedlnostem.

O uplynulém víkendu se konal již 10. ročník Pouti smíření. Z Pohořelic se asi 250 potomků Němců, zástupců krajanských sdružení, hostů 
z Rakouska a Německa i mladých lidí vydalo do Brna. „Cílem projektu je lidsky uchopitelnou formou připomenout utrpení obětí takzvaného pochodu smrti," řekl organizátor pouti Jaroslav Odstrčilík.

Podle Matěje Hollana nelze porovnávat odsun s organizovaným nacistickým vyhlazováním celých etnických a náboženských skupin. „Pochod smrti byl však příkladem nepřípustné odplaty na nevinných. Týkal se mnoha starých lidí, žen 
a dětí, přičemž někteří cestu nepřežili. Jejich jediným proviněním bylo, že mluvili německy," uvedl.

Přístup představitelů radnice se nelíbí hlavně komunistům. „Aktivity, které v Brně v rámci tzv. smíření se sudetskými Němci organizuje primátor Vokřál, jsou plivnutím do tváře všem, kteří působení sudetských Němců v bývalém Československu prožili. Naši prarodiče a rodiče opouštěli své domovy s uzlíčkem věcí, které si stačili sbalit, a sudetské Němce vůbec netrápilo, že z domků vyhnali ty, kteří zde žili desítky let," míní předseda OV KSČM Vyškov Filip Zachariaš. Brněnského primátora vyzval k odstoupení.

ŠTĚCH: NEZAMĚŇUJME PŘÍČINU A NÁSLEDEK

Vokřálovu aktivitu označil za nedomyšlenou předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). „Myslím, že otázku odsunu otevřel naprosto zbytečně. Zapomíná, že by mohl ohrozit věci, které souvisejí s naším právním řádem. Benešovy dekrety nelze zpochybňovat, neboť tím bychom zpochybnili kontinuitu českého práva a z ní plynoucích majetkových záležitostí," řekl Deníku Štěch, který vzbudil pozornost nedávným projevem 
v Terezíně, v něm zdůraznil, že při hodnocení nacistických hrůz a následného odsunu je vždy nutné vnímat souvislosti.

„Především u mladší generace se objevuje jakési rovnítko mezi řáděním nacistů a odsunem. Já jsem excesy divokého transferu 
v duchu česko-německé deklarace odsoudil, ale vždy musíme brát v potaz příčinu a následek," sdělil šéf horní komory. Zdůraznil, že kromě rabína Sidona s jeho proslovem nikdo neměl problém. „Naopak jsem zaznamenal desítky podpůrných reakcí, též od současného i bývalého prezidenta a pamětníků války. Terezínská iniciativa, jež sdružuje 600 lidí, včetně těch, kteří přežili holocaust, konstatovala, že můj projev nebyl protiněmecký, snad jen protinacistický. K tomu se hlásím," uvedl Milan Štěch.