VYBERTE SI REGION

Ve věku 91 let zemřel arcibiskup Karel Otčenášek

Hradec Králové - V Hradci Králové v pondělí večer zemřel arcibiskup a emeritní biskup královéhradecký Karel Otčenášek. Bylo mu 91 let. Zemřel tiše v biskupské rezidenci, informuje na svých webových stránkách královéhradecké biskupství.

24.5.2011 3
SDÍLEJ:

Biskup Karel Otčenášek.Foto: DENÍK/David Taneček

Biskupství uvedlo, že podrobnosti o posledním rozloučení a parte zveřejní v nejbližších hodinách. "Pan arcibiskup Karel Otčenášek mi zůstane v paměti nejen jako výjimečný pastýř naší diecéze, ale také jako mimořádná osobnost dějin církve v Evropě. A konečně i můj osobní vzor na cestě ke kněžství," uvedl na webu diecéze biskup královéhradecký Jan Vokál.

Otčenáškovu službu pro královéhradeckou diecézi považuje za srovnatelnou s mučednictvím. "Od svých 30 let, kdy byl tajně vysvěcen na biskupa, až do pokročilého věku nesl na svých bedrech celou tíži biskupského úřadu jako odpovědnost, kterou mu svěřil Kristus. I přesto, že mu bylo většinu života násilně bráněno, aby svůj úřad veřejně zastával. Na jeho odvaze a nasazení nic nezměnila ani dlouhá léta vězení a internace," uvedl Vokál.

Otčenášek loni v květnu v Hradci Králové veřejně oslavil své 90. narozeniny. "Arcibiskup Otčenášek je naprosto mimořádnou osobností nejen české katolické církve, ale celé naší země. Pro celou naši zemi je výraznou morální autoritou a já doufám, že si toho více a více lidí začíná být vědomo," řekl tehdy novinářům prezident Václav Klaus.

Přátelství jako lék

Arcibiskup v posledních letech často připomínal svou životní ideu "univerzálního spřátelování", jejímž základem jsou přátelství, vzájemnost, soucit, nezištnost a naděje. "Spřátelování, tedy vzájemná láska všech se všemi a Bohem, by mělo být lékem, takovým penicilinem, na všechny bolesti světa," řekl Otčenášek u příležitosti svých 85. narozenin.

Karel Otčenášek se narodil v Českém Meziříčí na Rychnovsku 13. dubna 1920. Knězem se stal v březnu 1945, o pět let později byl tajně vysvěcen na biskupa. Deset a půl roku byl vězněn v komunistických žalářích. Po amnestii v roce 1962 pracoval jako dělník v mlékárně. Do duchovní správy se mohl vrátit v roce 1965.

Do úřadu hradeckého biskupa se vrátil v prosinci 1989. Rezignoval v červnu 1998. Krátce nato mu tehdejší papež Jan Pavel II. pro jeho zásluhy udělil osobní titul arcibiskupa. V roce 1995 obdržel Řád Tomáše Garrigua Masaryka, získal také čestné občanství Hradce Králové a další ocenění.

Mons. ThLic. Karel Otčenášek, PaedDr.h.c.

arcibiskup, emeritní 23. biskup královéhradecký

Narodil se 13. dubna 1920 v Českém Meziříčí v rodině koláře Františka Otčenáška. Po měšťanské škole ve svém rodišti studoval na Arcibiskupském gymnáziu v Praze, kde maturoval v roce 1939.

Ke kněžství se připravoval v Hradci Králové a - poslán biskupem Mořicem Píchou - v Římě (Lateránská univerzita, kolej Nepomucenum), kde byl 17. března 1945 vysvěcen na kněze královéhradecké diecéze. Po skončení války se vrátil do vlasti a působil jako kaplan v Týnci nad Labem, dále jako administrátor v Horní Rovni a v Žamberku a od října 1949 jako vicerektor kněžského semináře v Hradci Králové (do jeho zrušení komunistickou vládou v červnu 1950).

30. března 1950 byl papežem Piem XII. jmenován jmenován titulárním chersoneským biskupem s pověřením řídit královéhradeckou diecézi v případě, že bude „sedes impedita“ či „sedes vacans“ (tj. bráněno výkonu biskupské služby) a 30. dubna 1950 svým předchůdcem Mořicem Píchou tajně bez vědomí státu vysvěcen na biskupa. Potom se stal administrátorem ve Vrchlabí. 11. července 1951 byl internován v želivském klášteře; spolu s biskupem Tomáškem a Mons. Šuránkem byl v přísné izolaci od ostatních duchovních. Za "velezradu a špionáž pro Vatikán" byl v roce 1953 převezen do vyšetřovací vazby a v prosinci 1954 v Hradci Králové odsouzen na 13 let vězení. Jako vězeň poznal kromě jiných kriminálů Mírov, Leopoldov a Valdice, odkud byl po více než 10 letech na amnestii propuštěn v květnu 1962. Poté pracoval jako dělník v mlékárně v Opočně.

V roce 1965 mu bylo na zásah papeže Pavla VI. dovoleno nastoupit do duchovní správy, ale mimo vlastní diecézi a se zákazem jakéhokoli projevu biskupské hodnosti. Působil jako administrátor v Ústí nad Labem–Trmicích a dalších pohraničních farnostech. Mezi lety 1968 a 1973 mohl opět působit ve své diecézi, avšak pouze jako administrátor farnosti Plotiště nad Labem; pak se musel znovu vrátit Trmic.

Teprve po listopadu 1989 mu bylo umožněno převzít správu diecéze, do té doby řízené kapitulním vikářem. 21. prosince 1989 jej papež Jan Pavel II. potvrdil jako diecézního biskupa v Hradci Králové a 27. ledna 1990 byl v katedrále Svatého Ducha v Hradci Králové uveden do služby svému biskupství, a to papežským zmocněncem arcibiskupem Francescem Colassuonem. Úřad sídelního biskupa vykonával do 6. června 1998, kdy se jeho nástupcem stal Dominik Duka, OP (při této příležitosti obdržel z rukou apoštolského nuncia Giovanniho Coppy od papeže uznání s poděkováním).

24. září 1998 papež Jan Pavel II. jmenoval Mons. Karla Otčenáška osobním arcibiskupem.

Během svého biskupského působení byl hlavním světitelem biskupů Josefa Kajneka a Dominika Duky OP a spolusvětitelem arcibiskupa Jana Graubnera a biskupa Josefa Hrdličky. I v letech odpočinku byl arcibiskup Otčenášek pastoračně činný v diecézi, komisi Iustitia et Pax (do roku 2000), sportovní organizaci Orel (do roku 2007), Konfederaci politických vězňů a dalších institucích; v posledních zhruba dvou letech bylo jeho veřejné působení omezeno zdravotním stavem a žil v biskupské rezidenci v péči Schönstattských sester Mariiných. Jeho každodenní oporou bylo slavení eucharistie.

Mons. Karel Otčenášek zemřel zaopatřen svátostmi církve v pondělí 23. května 2011 ve 21.45 hodin.

28. září 1995 udělila Vysoká škola pedagogická v Hradci Králové Mons. Karlu Otčenáškovi čestný titul Doktor honoris causa pedagogických věd. 28. října 1995 mu propůjčil prezident republiky Václav Havel Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva. 31. března 1998 mu město Hradec Králové udělilo za celoživotní přínos Cenu Dr. Františka Ulricha. Mons.

Karel Otčenášek je nositelem řady dalších významných ocenění:
- Medaile za zásluhy města Hradce Králové (1994)
- Zlatá medaile Univerzity Karlovy za mnohaleté postoje a teologické znalosti (1995)
- Zlatá pamětní medaile Lékařské fakulty UK v Hradci Králové za zásluhy o rozvoj vědy, kultury a školství (1995)
- Čestné občanství města Týnce nad Labem (1995)
- Čestné občanství obce Trmice (1995)
- Čestné občanství obce České Meziříčí
- Čestné občanství obce Rudoltice
- Čestná listina a medaile Paneuropa-Union e. V. (Německo) za záslužné nasazení pro politickou jednotu Evropy ve smyslu ideálu Paneuropa (1998)
- Zlatá medaile Vojenské lékařské akademie Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové (1998)
- Čestná medaile Hasičského záchranného sboru ČR za duchovní obnovu vzájemné solidárnosti a pomoci mezi lidmi (2000)
- Čestné občanství města Hradce Králové (2005)
- vyznamenání Junáka „Zlatá lilie v trojlístku“, „Stříbrný vlk“ a „Stříbrný syrinx“ (poslední 2010)
- aj.

Mons. Karel Otčenášek zůstává všeobecně uznávanou autoritou a je nestorem politických vězňů z doby komunistické perzekuce.

Biskupským heslem Mons. Karla Otčenáška je: "Láska Boží, trpělivost Kristova, čest našeho lidu." Jeho teologickým důrazem je spřátelování všech lidí v Duchu Svatém. Svátek slaví 4. listopadu o památce sv. Karla Boromejského.

Vojtěch Macek, biskupský sekretář

Autor: ČTK

24.5.2011 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies