VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ve volbách kandiduje 20 Romů a Romek, je to nejvíc od roku 1990

Praha - V předčasných volbách do Sněmovny kandidují dvě desítky Romů a Romek. Je to nejvíc od roku 1990, kdy se o přízeň voličů ucházelo deset zástupců menšiny. Uvedl to server Romea.cz. Podle Miroslava Brože ze sdružení Konexe by mohlo letos také k volebním urnám dorazit víc romských voličů. Panují ale i obavy z toho, že by se v ghettech mohly hlasy kupovat a falšovat.

24.10.2013 33
SDÍLEJ:

Volby. Ilustrační foto.Foto: Deník

V Česku žijí i početné skupiny cizinců, a to třeba ze Slovenska, Ukrajiny či Vietnamu. Volit mohou ale jen migranti s českým občanstvím. Volební programy zkoumali i aktivisté, kteří hájí práva homosexuálů.

Třetina žije v ghettech

V Česku žije podle odhadů asi čtvrt milionu Romů. Řada z nich však nemusí mít české občanství, ale třeba slovenské. Zhruba třetina příslušníků menšiny žije v ghettech. Podle aktivistů Romové dřív příliš volit nechodili. „Situace se mění. Dřív bývala volební účast Romů hodně nízká. Teď se pod tlakem protiromských pochodů a změn v sociálním systému po škrtech začínají aktivizovat," řekl Brož. Sdružení Konexe má 79 členů, z nich 75 jsou Romové. Mnozí pocházejí právě ze severočeských ghet­t.

Zástupci sdružení se chystají letošní volby ve čtyřech lokalitách sledovat a natáčet skrytou kamerou. Obávají se falšování či kupování hlasů. Brož poukázal na to, že už v minulosti se musely volby třeba v Krupce několikrát opakovat.

V Česku fungují dvě romské strany. Romská demokratická strana kandiduje v Libereckém a Středočeském kraji, zástupci Strany rovných příležitostí jsou na kandidátce zelených. Další Romové kandidují za LEV 21 či za ČSSD. Jsou na spodních místech kandidátních listin. Nejvýš se dostal aktivista a pedagog David Tišer, který je v Plzeňském kraji trojka zelených.

Zákon, který ovlivní život

Podle šéfky sdružení Romea Jarmily Balážové dosud nejvíc Romů kandidovalo v roce 1990. V řadách Občanského fóra se jich o přízeň voličů ucházelo deset. Balážová míní, že se tak nyní odehrává „jedna z nejpodstatnějších politických událostí, které se bytostně dotýkají Romů". I oni se totiž snaží zapojit a rozhodovat o podmínkách v zemi. „Rom se zdaleka nemusí věnovat jen tématům menšinovým, ale může připravit například zákon, který ovlivní život," uvedla Balážová. Podle ní zelení udělali „dobré gesto v nelehké době", když dali na svých kandidátkách Romům v čase protiromských pochodů prostor.

V Česku žijí i početné skupiny cizinců. Volit mohou ale jen ti, kteří mají české občanství. Od roku 2001 do roku 2011 ho podle statistik dostalo 33.021 lidí. Mezi nimi bylo 12.706 Slováků, 4192 Ukrajinců či 568 Vietnamců.

Volební programy zkoumala i Platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu (PROUD), která hájí práva sexuálních menšin. Zjišťovala, jak se strany staví k registrovanému partnerství, možnosti umělého oplodnění pro lesby, k adopcím, ke změně pohlaví, k zločinům z nenávisti či k zahrnutí těchto témat do výuky. „Pro politické strany nejsou tyto otázky povětšinou vůbec relevantní a v programech se jimi téměř nezabývají. Naše očekávání byla od počátku střízlivá, ale domnívali jsme se, že alespoň některých témat se dotknou," uvedla platforma PROUD. Podle ní se jen piráti a zelení vyslovili pro zrovnoprávnění partnerství s manželstvím.

Proti manželství pro gaye a lesby

Aktivisté se ale ptali také lídrů a lídryň. Lídři ODS z Libereckého a Ústeckého kraje by adopce podpořili, jsou ale proti manželství pro gaye a lesby. K adopcím se kloní i liberecký lídr TOP 09, u sňatků neví. Naopak ústecký lídr lidovců by byl proti osvojování dětí, ale svatby homosexuálů by mu nevadily. Proti manželství i adopcím je šéf KDU-ČSL a její královéhradecký lídr Pavel Bělobrádek. Podporu naopak mají u zelených a u hnutí ANO. Ústecký lídr zemanovců u adopcí neví a je proti sňatkům. Naopak lídryně zemanovců z Vysočiny váhá u svateb, adopce by podpořila. Ostatní platformě PROUD neodpověděli.

Autor: ČTK

24.10.2013 VSTUP DO DISKUSE 33
SDÍLEJ:
David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies