VYBERTE SI REGION

Kvůli škrtům by mohla skončit třetina vědců

Praha - Vláda se odvolává na to, že přiškrcení výzkumu je nutné kvůli ekonomické krizi.

30.6.2009 6
SDÍLEJ:

Český výzkum provozovaný Akademií věd utrží příští rok citelnou ránu. Dostane od státu o celou miliardu méně. Místo pěti miliard korun to budou pouhé čtyři.Foto: DENÍK/Jiří Koťátko

Pokud nám vláda zkrátí rozpočet, vyjdeme do ulic. I taková slova zazněla na pondělním mimořádném sněmu Akademie věd (AV ČR). Důvodem jeho konání bylo chystané snížení rozpočtu Akademie o pětinu v příštím roce a ještě drastičtější škrty v letech dalších.

„Kdyby k tomu došlo, museli bychom zrušit řadu projektů základního výzkumu a propustit až třetinu vědeckých pracovníků,“ varuje předseda AV ČR Jiří Drahoš. Jenom v letech 2003 až 2007 se přitom Akademie podílela téměř na dvou třetinách vědecké produkce v Česku. Prudce by se také mohl snížit počet vědců, kde Česko hluboko zaostává za průměrem Evropské unie. Zatímco u nás jich je 5,1 na tisíc zaměstnanců, v EU je to 9,1.

Vláda se přitom odvolává na to, že škrty jsou nutné kvůli ekonomické krizi. „Množství peněz určených na vědu zůstane v rozpočtu stejný,“ uvedla na sněmu ministryně školství Miroslava Kopicová. Prostředky odebrané Akademii se totiž přesunou do prostředků, o které budou moci instituce i soukromé firmy zaměřené na aplikovaný výzkum soupeřit.

A právě to kritizuje Akademie. Metodika, která hodnotí vědecký přínos a podle které se také prostředky budou rozdělovat, je podle ni špatná. „Lze se důvodně domnívat, že přelévání peněz do výrobní sféry je dáno často spíše lobbingem než motivací posílit vlastní výzkum,“ varuje akademický sněm.
Metodika prý přitom neúměrným způsobem zhodnocuje průměrné výsledky. „Když někdo doma odpoledne napíše software, který patentuje a prodá kamarádovi, má za to stejné bodové hodnocení jako profesor Šmahel za svoji knihu,“ řekl Deníku Drahoš. Podíl vědomostí i práce na obou věcech je neporovnatelný, a přesto se podle bodového hodnocení rozhoduje o státních dotacích.

Špatnou úroveň metodiky však nekritizují pouze akademici. „Systém hodnocení není dobrý, to víme všichni. Ale jeho vytváření je docela dlouhý proces,“ přiznává ministryně školství Miroslava Kopicová. Akademie věd však může podle ní svou situaci napravit i tím, že požádá o peníze ze strukturálních fondů Evropské unie. Ty potom může použít i na platy.

Problémem ovšem je, že peníze z EU jsou určeny opět na aplikovaný výzkum, který se zavádí do praxe. Tyto podmínky například humanitní ústavy, třeba Historický ústav či Ústav pro jazyk český, jenom těžko splní. Navíc jsou peníze z EU určeny z větší části pouze pro mimopražské instituce. Pražské ústavy Akademie věd by tak zůstaly na suchu.

Autor: Pavel Cechl

30.6.2009 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Areál nymburské nemocnice.
2 4

Nemocnice Nymburk: Pacient zemřel kvůli chybě jednotlivce, ne péče

Joe Biden

Viceprezident USA Biden se obává vměšování Ruska do evropských voleb

Brno podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy ve městě

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Hosté plesu Zemanových mohou opět vyhrát večeři s prezidentským párem

Praha - Návštěvníci pátečního charitativního plesu Miloše a Ivany Zemanových na Pražském hradě budou moci opět vyhrát večeři s prezidentským párem, divočáka z lánské obory nebo vstupenky na koncert Karla Gotta. Právě vystoupení "zlatého slavíka" bude jedním z vyvrcholení plesu. Předtančení se, stejně jako loni, ujme prezident se svou manželkou, řekl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Ústav pro studium totality se kvůli rekonstrukci budovy stěhuje

Praha - Historici z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se budou v únoru kvůli rekonstrukci stěhovat. Budova v Siwiecově ulici na Žižkově je dlouhodobě v nevyhovujícím stavu, kvůli velkým tepelným ztrátám a zatékání se musí zrekonstruovat fasáda a vyměnit okna, navíc je obložena nebezpečným azbestem. Ústav i část Archivu bezpečnostních složek se proto přesunou na jiná pracoviště v Praze. Stěhování se dotkne až 130 historiků včetně administrativy, řekl mluvčí ÚSTR Pavel Ryjáček.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies