VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kvůli škrtům by mohla skončit třetina vědců

Praha - Vláda se odvolává na to, že přiškrcení výzkumu je nutné kvůli ekonomické krizi.

30.6.2009 6
SDÍLEJ:

Český výzkum provozovaný Akademií věd utrží příští rok citelnou ránu. Dostane od státu o celou miliardu méně. Místo pěti miliard korun to budou pouhé čtyři.Foto: DENÍK/Jiří Koťátko

Pokud nám vláda zkrátí rozpočet, vyjdeme do ulic. I taková slova zazněla na pondělním mimořádném sněmu Akademie věd (AV ČR). Důvodem jeho konání bylo chystané snížení rozpočtu Akademie o pětinu v příštím roce a ještě drastičtější škrty v letech dalších.

„Kdyby k tomu došlo, museli bychom zrušit řadu projektů základního výzkumu a propustit až třetinu vědeckých pracovníků,“ varuje předseda AV ČR Jiří Drahoš. Jenom v letech 2003 až 2007 se přitom Akademie podílela téměř na dvou třetinách vědecké produkce v Česku. Prudce by se také mohl snížit počet vědců, kde Česko hluboko zaostává za průměrem Evropské unie. Zatímco u nás jich je 5,1 na tisíc zaměstnanců, v EU je to 9,1.

Vláda se přitom odvolává na to, že škrty jsou nutné kvůli ekonomické krizi. „Množství peněz určených na vědu zůstane v rozpočtu stejný,“ uvedla na sněmu ministryně školství Miroslava Kopicová. Prostředky odebrané Akademii se totiž přesunou do prostředků, o které budou moci instituce i soukromé firmy zaměřené na aplikovaný výzkum soupeřit.

A právě to kritizuje Akademie. Metodika, která hodnotí vědecký přínos a podle které se také prostředky budou rozdělovat, je podle ni špatná. „Lze se důvodně domnívat, že přelévání peněz do výrobní sféry je dáno často spíše lobbingem než motivací posílit vlastní výzkum,“ varuje akademický sněm.
Metodika prý přitom neúměrným způsobem zhodnocuje průměrné výsledky. „Když někdo doma odpoledne napíše software, který patentuje a prodá kamarádovi, má za to stejné bodové hodnocení jako profesor Šmahel za svoji knihu,“ řekl Deníku Drahoš. Podíl vědomostí i práce na obou věcech je neporovnatelný, a přesto se podle bodového hodnocení rozhoduje o státních dotacích.

Špatnou úroveň metodiky však nekritizují pouze akademici. „Systém hodnocení není dobrý, to víme všichni. Ale jeho vytváření je docela dlouhý proces,“ přiznává ministryně školství Miroslava Kopicová. Akademie věd však může podle ní svou situaci napravit i tím, že požádá o peníze ze strukturálních fondů Evropské unie. Ty potom může použít i na platy.

Problémem ovšem je, že peníze z EU jsou určeny opět na aplikovaný výzkum, který se zavádí do praxe. Tyto podmínky například humanitní ústavy, třeba Historický ústav či Ústav pro jazyk český, jenom těžko splní. Navíc jsou peníze z EU určeny z větší části pouze pro mimopražské instituce. Pražské ústavy Akademie věd by tak zůstaly na suchu.

Autor: Pavel Cechl

30.6.2009 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zaměstnanci slovenského Volkswagenu stávkují za vyšší mzdy.
3 5

Stávka v bratislavském VW končí, zaměstnanci se dočkají vyšších mezd

V Karlových Varech byla dokončena nová odbavovací hala Horního nádraží. Práce na úpravách kolejiště a peronů ale ještě pokračují.
2 71

Nové čekárny či toalety. Železničáři utratí za rekonstrukce půl miliardy

Maketa Německého domu v Brně stojí načerno. Nemá stavební povolení

Brno porušuje skrz své turistické centrum zákon, obvinil šéf brněnských občanských demokratů Robert Kerndl současné vedení magistrátu. Problém vidí v maketě Německého domu na Moravském náměstí. „Musí mít stavební povolení a územní rozhodnutí, které nemá. Jde o černou stavbu," uvedl Kerndl.

Další mezinárodní úspěch. Vína z Česka bodovala mezi elitou

Tuzemští vinaři si z letošního ročníku soutěže vín Oenoforum odvážejí hned několik ocenění. Cenu za nejlepší kolekci získalo vinařství Mikrosvín Mikulov.

AKTUALIZUJEME

V Kolumbii se potopila loď se 170 turisty na palubě

/VIDEO/ Ve vodní nádrži Guatapé na severovýchodě Kolumbie se potopila čtyřpatrová turistická loď Almirante se 170 pasažéry. Úřady zatím potvrdily devět obětí, 28 lidí se stále pohřešuje.

Hurá do plavek! Ale do jakých? Hitem jsou jednodílné, radí ostravský stylista

Léto. Rtuť teploměru šplhá výš a výš. Oblékáme se do koupacího oděvu, jehož historie sahá až do antického Řecka. Po jakém typu plavek ale letos mají ženy sáhnout? Co zrovna letí?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies