To jsou jen některé ze závěrů unikátní studie brněnské Masarykovy univerzity. Rok po roce vědci sledují děti více než pět tisíc rodičovských párů v Brně a na Znojemsku. Už dvacet let.

Pěti tisíc mladých žen, jejich partnerů a potomků, kteří se do studie zapojili, pochází ze dvou okresů jižní Moravy. Výzkumníci sledovali vývoj dětí už v těhotenství. A pokračovali až do jejich devatenácti let. Postupně také prostřednictvím dotazníků sbírali další údaje o jejich rodičích. A dokonce i babičkách a dědečcích.

„Hodili jsme obrovskou síť do moře lidských vztahů. A ryby, které jsme vylovili, jsme z ní vždycky zase vypustili. A po čase znovu vylovit,“ uvedl psycholog Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a jeden z výzkumníků projektu Vladimír Smékal.

Jedinečný projekt

Projekt, který v pondělí představili vědci Výzkumného pracoviště preventivní a sociální pediatrie brněnské lékařské fakulty, v České republice nemá obdoby. „Nikdy nic takového nebylo. A při vší skromnosti asi nikdy ani nebude. Zajímavé je například to, že se ve studii podařilo provázat část gynekologickou s částí pediatrickou,“ upozornil specialista na dětské lékařství Lubomír Kukla z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Shromážděná data jsou však jen jedním z kamínků z mnohem větší mozaiky. Projekt je totiž součástí mezinárodní studie zvané ELSPAC. Mravenčí práci brněnští vědci zahájili na popud Světové zdravotnické organizace. „Dala nám vlastně impuls k zamyšlení. Je to nějaké divné s tou naší populací, říkali jsme si. Sice se nám podařilo zvládnout základní infekční nemoci. Ale nemocnost se nijak zvlášť nelepší,“ vysvětlil Kukla.

Dílčích cílů si výzkumníci stanovili celou řadu. Hlavní smysl studie je ale jediný. „Přijít na to, které faktory ovlivňují zdraví a vývoj respondentů,“ podotkl Kukla.

Dopad kouření

Pátrání po odpovědi na tuto otázku nakonec vědcům zabralo dvě desítky let. A stále pokračuje. Jedním z nejvýraznějších vykřičníků v závěrech výzkumu jsou podle autorů dopady, které vědci vypozorovali na dětech kouřících rodičů.

Kuřačky například vypijí ještě dvakrát více kávy než ženy, které nekouří. Jejich mateřské mléko i krevní plazma obsahuje nejméně třikrát víc toxických látek. A jejich děti trpí daleko častěji infekcemi dýchacího ústrojí. Hospitalizaci v nemocnici potřebují dvakrát častěji než potomci nekuřáků. Častěji se u nich rozvine syndrom poruchy pozornosti a hyperaktivita.

„Rozhodně ale nejde jen o kouření žen. Pokud muž kuřák kouří, poškozuje se DNA v jeho spermiích. Následkem je mimo jiné i daleko větší pravděpodobnost nádor onemocnění u jeho dětí,“ dodal Kukla.