VYBERTE SI REGION

Vědci mají nové poznatky o životě a vývoji pravěkých lidí

Praha - Asymetrie neboli nesouměrnost v užívání horních končetin je dnes u mužů i u žen podobná. V minulosti tomu však tak nebylo. Vědci odhalili, že vývoj u mužů a žen byl v posledních 30.000 letech odlišný a byl ovlivňován i dělbou práce. Mezinárodní tým, ve kterém byl i tým antropologa Vladimíra Sládka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, zkoumal téměř tři tisíce kosterních pozůstatků - pažních kostí mužů i žen z pravěku z celé Evropy, řekl Sládek.

23.2.2016 3
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoAutor: DENÍK/Milan Jaroš

Právě do pažních kostí se zapisuje, jak se horní končetina používá. Při výzkumu se zaměřili na široké období - od časného paleolitu, neolit, historickou dobu až téměř po současnost.

"Projeli jsme spoustu muzeí od Skandinávie, po Itálii, Anglii, Francii. Je to soubor z celé Evropy a pokrývá to, co bylo v průběhu 30 tisíc let v oblasti k dispozici. Výsledky jsou důležité. Poprvé nám to dává zprávu o celé Evropě a vývoji lidí," řekl Sládek z katedry antropologie a genetiky člověka.

Na výzkumu vědci pracují už deset let. Tato část projektu se ale zaměřovala jen na horní končetinu a pažní kost, která je ideální na ukázku změn manipulativního chování. "Zkoumali jsme, jak lidé začlenili pravou končetinu do své každodenní činnosti, třeba do přípravy stravy nebo práce s nástroji," vysvětlil.

Změny ve využívání horní končetiny u mužů byly způsobeny především proměnami v typu kořisti a na ní navázanými loveckými technikami. Přestávali lovit velká zvířata (mamuty, nosorožce, pratury) a zaměřili se na menší (králíci, ryby). Postupně začal převažovat "lov na dálku" díky loveckým nástrojům - luku, vrhačům a harpunám. U mužů se to podle Sládka projevilo tak, že se postupně snižovala asymetrie pravé strany. I když se asymetrie snížila, tak u mužů zůstala pravá končetina o něco silnější i s nástupem zemědělství.

Nástup zemědělství

Ženy posledních lovců a sběračů se soustředily především na sběr, avšak s nástupem zemědělství se jejich role změnila. "U žen jsme zjistili, že s nástupem zemědělství dramaticky poklesla asymetrie pažních kostí až k nule, a to napříč celou Evropou. Byla to příprava stravy a mletí obilí, které jejich horní končetinu nejvíce ovlivnily," uvedl Sládek.

"Je to vůbec poprvé a v evoluci člověka něco výjimečného, aby po tak dlouhé období tak velká část kontinentu byla osídlena ženami, které měly pravou a levou končetinu stejně silnou a stejně zapojenou v práci," zdůraznil.

Asymetrie se podle Sládka později mění s nástupem složitějších zemědělských technik, jako třeba změn přípravy mouky v době železné. Nesouměrnost končetin se u žen proto opět vrátila ve prospěch pravé strany a zůstala podobná až do současnosti. "Zajímavé ale je, že jsou si muži a ženy v globálním pohledu v asymetrii horních končetin nyní mnohem podobnější, než tomu bylo u lovců a sběračů. U lovců byl rozdíl mezi muži a ženami mnohem větší," dodal.

Autor: ČTK

23.2.2016 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

Kvalita života? Brno je dvanácté nejlepší v Evropě, tvrdí prestižní web

Brno – Podle hodnocení renomovaného serveru Numbeo je Brno čtyřicáté místo s nejlepší kvalitou životních podmínek na světě. Od posledního hodnocení si o šest míst polepšilo.

Při cestování letadlem do vzdálenějších krajů hrozí pásmová nemoc

Praha - Při cestování letadlem do vzdálenějších krajů může zejména starší lidi postihnout pásmová nemoc. Souvisí s přesunem přes více časových pásem v jednom dni. Chod vnitřních hodin, které kontrolují v těle tlak, teplotu a hladiny hormonů, se naruší. Postiženého bolí hlava, nemůže jíst ani spát. Vhodnou prevencí je postupné přizpůsobování denního režimu času v cílové zemi už před vycestováním, radí prezident Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny Rastislav Maďar.

Osud rysa na Šumavě je nahnutý

Praha – Rys ostrovid nemá ještě na Šumavě vyhráno. Vědci teď dokonce přišli se zjištěním, že by tato šelma mohla z šumavských hvozdů úplně zmizet. Tým expertů z Německa, Polska a Ruska varuje, že rysům se může stát osudným jejich omezený počet, tedy i nízká genetická variabilita a také odloučení šumavské populace ve středoevropském prostoru. Už nyní považují šumavskou populaci rysů za ohroženou.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.