VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vědci podpořili blokádu na Šumavě, kácet by se nemělo

Šumava - V oblasti Ptačího potoka na Šumavě, kde ekologičtí aktivisté brání už víc než týden dřevařům v kácení stromů napadených kůrovcem, jsou horské smrčiny přirozenou součástí ekosystému, proto by tam měly být smrky zachovány a ponechány přírodním procesům.

1.8.2011 20
SDÍLEJ:

Protest obyvatel Šumavy proti blokádě Na Ztraceném u ModravyFoto: DENÍK/David Kojan

Novinářům to řekl profesor Ústavu pro globální změnu Akademie věd ČR Pavel Kindlmann. Otázkou podle něj není, zda kácet, nebo nekácet, ale kde.

Stejně jako ředitel Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity Jan Frouz by Kindlmann podporoval ráznější zásah proti kůrovci v okrajových částech parku, nikoli ale v jádrových lokalitách.

Horské smrčiny jsou podle vědců ve vyšších polohách parku přirozenými lesy, v nižších partiích smrky nahradily dřívější jedle a bučiny. Tam vidí ekologové prostor pro lidský zásah. Místo smrků by v nižších polohách měly znovu dostat prostor jedle a buky, které by vytvořily přirozené pásmo proti šíření kůrovce do okolních lesů. Na rakouské části hor bylo toto pásmo zachováno a jako přirozená bariéra funguje.

Vytvořit park, či jen chránit přírodu?

Podle Kindlmanna má ředitel parku Jan Stráský pravdu v tom, že spor o Šumavu tkví v otázce, zda tam park "vytvořit", nebo tam pouze přírodu chránit. V prvním případě by podle Kindlmanna ale šlo o park typu Stromovka, nikoli ochranářský. I kůrovec je podle vědce přirozenou součástí smrkových porostů, větší škody působí v hospodářských lesích, nikoli v porostech vzniklých samovolně náletem, kde je místo pro různověké stromy.

"Stráský chce na Šumavě pokácet 68.000 stromů. Tedy zhruba patnáctkrát víc, než je vyznačeno jen u Ptačího potoka. I kdyby měl tisíc dřevorubců, je nepravděpodobné, že to do výletu kůrovce stihne. Je mi proto záhadou, proč zaměřil své síly zrovna na kontroverzní Ptačí potok, když má z lesního zákona povinnost důsledně zasahovat ve všech zásahových zónách," uvedl Kindlmann.

Důležité podle vědců také je, aby co nejvíc pokácených smrků zůstalo v parku ležet. Horské smrčiny jsou totiž velmi chudé na živiny a nové stromky lépe prospívají na tlejícím dřevě.

Vědce pozvalo na tiskovou konferenci sdružení Hnutí Duha, které blokádu na Šumavě organizuje. Kromě argumentů týkajících se rozvoje lesa aktivisté upozorňují, že v místech kácení žijí ohrožené druhy živočichů. Poukazují na to, že správa parku nemá k zásahům v místech jejich výskytu potřebná povolení.

Aktivisty podporuje řada přírodovědců, na jaře část z nich založila stínovou vědeckou radu parku. I podle ní je Ptačí potok biologicky velmi cennou lokalitu podmáčených smrčin s výskytem mnoha druhů vzácných a přísně chráněných živočichů a místem, kde samovolná obnova horského lesa po gradaci kůrovce vedla k návratu k přirozenému stavu ekosystému. "Boj s kůrovcem v těchto místech je navíc zbytečný, protože se odehrává hluboko za současnou gradační linií. Správa parku by se měla soustředit na tlumení kůrovce v pásmu původně smíšených lesů, a ne ničit zbytky zachovalých přírodních podmáčených smrčin," uvedla rada ve svém stanovisku.

Čtěte také: Obyvatelé Šumavy protestovali proti aktivistům

Autor: ČTK

1.8.2011 VSTUP DO DISKUSE 20
SDÍLEJ:
David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies