VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vědci těží z práce započaté před rokem 1989

ČR – Čeští odborníci se těší stále většímu obdivu a uznání i v zahraničí. Bez spolupráce s nadnárodními firmami by jim ale chyběly peníze

12.12.2009 5
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Foto: DENÍK

Česko slaví úspěchy za hranicemi nejen díky mimořádným výkonům špičkových sportovců. Podobnému renomé se těší také mnoho českých vědců. Ty však narozdíl od sportovních reprezentačních kolegů v posledních letech trápí nedostatek peněz.

Typickým příkladem je „superstar“ mezi českými vědci – profesor Antonín Holý. Jeho výzkumný tým těží z exkluzivní spolupráce s americkou farmaceutickou firmou Gilead Sciences. Ta jejich drahý výzkum financuje.

I díky těmto penězům mohl vědecký tým Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd v minulých dnech oznámit další úspěch v hledání léku proti AIDS. Jimi vyvinutá sloučenina boru, vodíku, uhlíku a kobaltu zabraňuje množení viru v těle nakaženého člověka.

Vedoucí laboratoře Strukturální biologie Ústavu organické chemie a biochemie a Ústavu molekulární genetiky Akademie věd Pavlíny Řezáčové soudí, že je sloučenina možným předstupněm budoucího léku proti AIDS. „Má jedinečný mechanismus účinku a další vlastnosti jako je biologická a chemická stabilita, nízká toxicita,“ tvrdí Řezáčová.

Vývoj trvá roky

Jenže další vývoj směřující k vytvoření konečného léku však trvá dlouhé roky a spolkne astronomické částky.

Lze to ilustrovat na dalším světovém úspěchu profesora Holého – látce GS9219 proti chronické rakovině lymfatických uzlin, která napadá pouze rakovinové buňky. Další vývoj včetně klinických studií vyjde americkou společnost až na 800 milionů dolarů, tedy 10 miliard korun.

Právě v extrémních nákladech pak tví hlavní potíž současných vědeckých týmů. Ne každý má totiž takové renomé jako chemik Holý, takže spolupráci se soukromým sektorem domlouvají jen obtížně.

To vše ještě umocňuje plán současné vlády v příštích letech výrazně omezit rozpočet Akademie věd. Příští rok dostane proti letošku o 1,03 miliardy korun méně, to je pokles o 20 procent. Politikům se totiž zdají výstupy základního výzkumu málo využitelné v praxi. „Za likvidačním rozpočtem může být snaha o zrušení akademie,“ bojí se její šéf Jiří Drahoš.

Přitom nebýt primárního výzkumu započatého mnohdy už v 60. a 70. letech minulého století a dlouholeté vytrvalé práce, ani profesor Holý by dnes nebyl otcem převratných léků, kromě již zmíněných i proti žloutence.

Špičky polistopadové české vědy

Kontaktní čočky vznikly díky stavebnici doma „na koleně“

Vytrvalost jednoho z nejvýznamnějších českých vědců minulého století Otty Wichterleho, stojí za tím, že světlo světa spatřily měkké kontaktní čočky.

V Ústavu makromolekulární chemie Wichterleho tým odléváním speciálního gelu do skleněných forem vytvářel čočky, které nedráždily oko pacienta. Kvůli malým výnosům však ministerstvo zdravotnictví tento výzkum zrušilo.

Wichterle ve výzkumu pokračoval doma na dětské stavebnici Merkur poháněné dynamem z kola a později motorkem z gramofonu. Po úspěšné zkoušce dostal vědec konečně volnou ruku.

Na výsluní byl Wichterle až do roku 1968, kdy se zapojil do politického života a stál i u zrodu manifestu 2000 slov. Komunisté ho proto zbavili všech funkcí a zakázali mu cestovat za hranice.

Nakonec však zákaz museli zrušit. V USA se totiž rozhořely soudní spory o platnost českých patentů, jež mohl vyřešit pouze Wichterle. Přesto stát nakonec přišel o desítky milionů dolarů. Aby vymazal vědcovo jméno, vzdal se režim všech licenčních smluv ve prospěch americké firmy.

Vymýtil černé neštovice, zásluhy mu ukradli

Světová zdravotnická organizace (WHO) v roce 1980 prohlásila pravé neštovice za vymýcené. Hlavní zásluhu na tomto ohromném úspěchu má český epidemiolog Karel Raška, který vypracoval postup, jak s epidemiemi smrtících chorob účinně bojovat.

Raškův první úspěch, díky kterému si ho všimli i za hranicemi republiky, bylo úspěšné zvládnutí epidemie skvrnitého tyfu v Terezínském ghettu na konci druhé světové války.

Od té doby si český vědec připisoval jeden úspěch za druhým, až se v šedesátých letech minulého století stal ředitelem Divize infekčních nemocí WHO.

I Raška však doplatil na události tragického roku 1968, kdy odsoudil okupaci Československa. Když na poradě ministrů zdravotnictví zemí WHO odmítl podat ruku sovětskému ministrovi, dosáhl jeho pád dna.

Rašku postupně odvolali ze všech funkcí a byl „odejit“ i z Ústavu epidemiologie a mikrobiologie, který vybudoval. Dokonce mu do něj zakázali vstup. Raškovi bývalí kolegové si začali jeho úspěch přivlastňovat, až jeho jméno zcela vytěsnili.

Plastická trhavina slaví úspěch, hlavně u teroristů

Vynález českého chemika Stanislava Brebery výrazně překročil jeho stín. Zatímco na jméno vynálezce si vzpomene jen málokdo, při vyslovení jeho vynálezu má jasno každý. Nejen v Česku, ale na celém světě.

V pardubickém Výzkumném ústavu průmyslové chemie vyvinul v roce 1966 plastickou trhavinu Semtex, kterou Brebera pojmenoval podle pardubického předměstí Semtín a firmy, kde se vyráběla (Explosia).

Přestože výbušninu vyvíjel tým nejdřív pro vojenské účely, postupem času se začala používat i jako komerční trhavina při demolicích.

Nechvalnou světovou proslulost získal Semtex kvůli několika teroristickým útokům. Nejznámější zneužití české trhaviny bylo v roce 1988, kdy pouhých 400 gramů Semtexu stačilo ke zničení dopravního letadla nad skotským Lockerbie.

Kvůli špatné zjistitelnosti si oblibu získal také na Blízkém východě a v Severním Irsku. Právě proto se nyní Semtex značkuje speciálním kovovým kódem. Od roku 1989 je navíc jeho vývoz zcela zakázán.


Autor: Filip Sušanka

12.12.2009 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:
Jiří Pospíšil
11

Pospíšil: Nechci ubírat hlasy těm, kteří by v souboji se Zemanem mohli uspět

Donald Trump.
22

Ostře osekané daně. Zopakuje Donald Trump úspěch Ronalda Reagana?

Lyže z novoměstské firmy dopomohly našim sportovcům na stupně vítězů

Poprvé se lyže na Novoměstsku objevily v devadesátých letech 19. století, kdy se fryšavský revírník Rudolf Gabessam přišel hostinskému Koskovi do Studnických pasek pochlubit s novými lyžemi z Norska.

Hákový kříž na ruce stál pokladní v Kauflandu místo

Obchodní řetězec Kaufland má problém. Způsobilo jej tetování prodavačky Miriam z obchodu v pražské Michli, které zachytil jeden ze všímavých zákazníků. Žena totiž měla na ruce vytetovaný hákový kříž. Obchod se s ní rozloučil a kvůli nacistickému symbolu dokonce zvažuje právní postih.

EXKLUZIVNĚ / AKTUALIZOVÁNO

Sobotka jde Babišovi po krku. Chce vědět, jak získal Agrofert

ČSSD přitvrzuje. Korunové dluhopisy a transakce kolem firmy Profrost už nejsou jedinou věcí, která premiéra Bohuslava Sobotku zajímá. Chce vědět, jak Andrej Babiš získal Agrofert. Poradci předsedy vlády připravili materiál, který má Deník k dispozici. Reakci Andreje Babiše zjišťujeme.

Nezletilé dívky vyděsil masturbací. Onanistu díky svědkům vypátrali policisté

K muži v nákladním autě, který onanoval před třemi nezletilými dívkami, vyjížděli v lednu policisté do Sportovní ulice v Brně. Na místě ho už ale nezastihli. „Ještě před příjezdem hlídky odjel. Policisté ale vyzpovídali přítomné svědky a podařilo se jim zjistit totožnost onanisty," informovala ve čtvrtek policejní mluvčí Andrea Cejnková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies