VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vědci žalují autorku článku o Šumavě, ta se brání

Jižní Čechy - Boj o budoucnost Národního parku Šumava se přesunul z divočiny do soudní síně. Na svém blogu na serveru idnes.cz zveřejnila Jitka Marková letos 10. května článek nazvaný Přírodovědecká lobby na Šumavě, z něhož mohl čtenář získat dojem, že někteří vědci jsou za devastaci Šumavy vděční, protože získají peníze z evropských grantů na výzkum, jenž jim pomůže k titulům a penězům.

1.10.2014 5
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Václav Pancer

Trojice vědců a vysokoškolských pedagogů Pavel Kindlmann, Hana Šantrůčková a Jakub Hruška, jejichž jména a granty byly v článku citovány, na ni proto podali k Okresnímu soudu v Českých Budějovicích žalobu o ochranu osobnosti.

Žaloba se začala projednávat minulou středu a po hodině byl soud odročen na 2. prosince. Právní zástupci obou stran dostali čas, aby dojednali mimosoudní dohodu, která je prý možná, jak se shodly obě strany i soud.

Zaútočila na vědu?

Jednou z trojice žalobců je profesorka Hana Šantrůčková z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. „Paní doktorka rozšiřuje nepodložené zprávy o tom, že miliony a miliardy z peněz daňových poplatníků jdou do kapsy vědců," vysvětluje Hana Šantrůčková, co ji vedlo k žalobě. „To dehonestuje vědu obecně a podsouvá zkreslené představy veřejnosti. Její tvrzení jsou zkreslená, protože jmenované granty se většinou netýkají Šumavy, peníze z nich nejsou použity k našemu vlastnímu obohacení, tituly jsme nezískali na základě šumavského výzkumu a naším cílem není zničení Šumavy," vyvrací profesorka slova v článku. „Text mohl v čtenáři vyvolat představu, že peníze, které jdou do vědy, si strkají vědci do kapsy. Vrhá to špatné světlo na vědu a negativně může ovlivnit i veřejné mínění o našich domovských fakultách. Textů podobného charakteru paní doktorka napsala více. Vždy jsme na ně reagovali odpovědí přes media, ale nebylo to k ničemu," dodává Hana Šantrůčková.

Druhým z trojice žalobců, jenž byl u soudu přítomen, je profesor Pavel Kindlmann, který působí na Akademii věd i na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

„Paní Marková v médiích soustavně tvrdí, že vědci potřebují výzkum procesů souvisejících s rozpadem lesů na Šumavě proto, aby získali peníze z grantů a tituly docentů a profesorů, které jim zaručí zajištěnou existenci," říká Pavel Kindlmann. „Že tedy jejich cílem je zplundrování Šumavy likvidace šumavského smrku prostřednictvím bezzásahovosti. Proto prý zarputile hájí vytvoření divočiny na Šumavě. Na podporu svých tvrzení uvádí různé přehledy grantů, které se podle ní všechny týkají Šumavy. Máme ale nezvratné důkazy o tom, že toto vše jsou hrubá překrucování skutečnosti.

Pokud by někdo jejím argumentům uvěřil, došel by zřejmě k názoru, že vědci jsou zcela bezpáteřní lidé, kterým jde jen o peníze a tituly a jsou pro to ochotni udělat cokoli. Že tedy jejich závěrům nelze věřit. Vedlo by to tudíž k znevěrohodnění vědeckých poznatků a následným neodborným, vědecky nepodloženým zásahům, které by s jistotou způsobily nevratné škody na přírodě Šumavy. Zde totiž nejde jen o smrk, ale o tisíce druhů organismů, které žijí už jen zde lidské zásahy by způsobily jejich vyhynutí, které by už nikdy nikdo nenapravil," zdůrazňuje Pavel Kindlmann.

Článek neexistuje?

Autorka článku, lékařka Jitka Marková, si za svými zveřejněnými názory ale stojí. „Žalobu o ochranu osobnosti, kterou na mě vědci podali, považuji za malichernou," brání se žalovaná Jitka Marková.

„Vzhledem k tomu, že cituji granty nalezené ve veřejném internetovém zdroji www.isvav.cz, nemohla jsem si je vymyslet a nemohou být nepravdivé. Pokud jsem ve výstupu výzkumného záměru nebo projektu nalezla dva výstupy a více týkající se Šumavy nebo kůrovce, zařadila jsem tento výzkumný záměr nebo projekt do tzv. šumavského výzkumu. Podle dotčených vědců lžu, když tvrdím, že granty se týkají Šumavy, což je zkreslení, jehož se dopouštějí samotní vědci, neboť v článku píšu: Níže minivýběr z grantů vědců lobujících pro divočinu na Šumavě, které se týkají Šumavy, kůrovce, rozpadu, výchovy mladých přírodovědců. Neznám žádný jiný vysokoškolský obor, jenž by získával tak obrovské dotace na postdoktorandská studia, osvětu a základní výzkum… Tento dovětek je zásadní a je mi velmi líto, že jej vědci pomíjejí," říká Jitka Marková.

„Jde o vědce lobující za bezzásahový režim divočinu a vyjmenované granty se týkají Šumavy, kůrovce, rozpadu, výchovy mladých přírodovědců, osvěty a základního výzkumu. Navíc článek v podstatě neexistuje, neboť byl pod pohrůžkou žalob právními zástupci vědců stažen z Neviditelného psa i z mého blogu na serveru idnes.cz," dodává Jitka Marková.

Autor: Radek Gális

1.10.2014 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:
Nejčastějšími riziky pro zaměstnance na evropských pracovištích jsou stres a problémy pohybového aparátu, zejména zad a rukou.
10

Odškodné za bolavá záda? Zničí nás to, tvrdí o návrhu firmy

Maria Šarapovová na exhibici v Las Vegas.
14

Pohledem Vojtěcha Žižky: O Máše a pokrytectví

Kde je farmářský trh s kvalitním jídlem? To si lidé musí povědět mezi sebou

Kus nebo třeba jen kousek vlastního pozemku? V Praze to má málokdo. Ani s dostatkem času nebo i chuti hrabat se v hlíně to občas není růžové. Právě v metropoli se tak staly fenoménem farmářské trhy.

Vakcíny proti tetanu docházejí. Lékaři při přeočkování upřednostňují starší děti

V dětské ambulanci v Kunštátě na Blanensku předminulý týden vypotřebovali poslední Boostrix Polio. Vakcínu, kterou povinně přeočkovávají deseti až jedenáctileté děti proti záškrtu, tetanu, černému kašli a dětské obrně. A několik měsíců ji ani nedoobjednají. Dodavatel oznámil přerušení výroby. „Potřebujeme obnovu dodávek hned, začínáme mít nenaočkované děti," přiblížila tamní lékařka Marie Neníčková.

Američané jsou v Koreji zatím bezzubí. Nesestřelí balistické střely KLDR

Flotila USA v čele s letadlovou lodí Carl Vinson se vytrvale přibližuje Korejskému poloostrovu. V prostoru by měla být do několika desítek hodin. Svaz disponuje takřka kompletním arsenálem zbraní - střelami země-země Tomahawk, stíhačkami Super Hornet, protilodními střelami. Zatím však chybí výzbroj, která by dovedla zasáhnout severokorejské balistické střely.

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies