VYBRAT REGION
Zavřít mapu

ÚSTR má opět vědeckou radu, jsou v ní Prečan či Pithart

Praha - Nová vědecká rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) bude zatím mít 12 členů, mimo jiné se do ní vrátil historik Vilém Prečan, který z ní odešel v roce 2010. Mezi členy vědecké rady jsou politik a historik Petr Pithart (KDU-ČSL), ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Oldřich Tůma či francouzská historička žijící ve Vídni Muriel Blaiveová, která dříve usilovala o křeslo ředitelky ústavu.

15.5.2013 17 AKTUALIZOVÁNO 15.5.2013
SDÍLEJ:

Petr Pithart.Foto: Deník/ Martin Divíšek

Kandidáty dnes předložila ředitelka ÚSTR Pavla Foglové hlavní radě úřadu. Ta je odpoledne schválila pěti hlasy, zdržela se Naděžda Kavalírová.

„Ta jména jsou vskutku skvostná," řekla jedna ze členů hlavní rady Emilie Benešová. Větší debata se vedla o Pitharovi, většina radních ho nakonec obhájila. „Petr Pithart patřil mezi odpůrce vzniku ústavu," uvedla Kavalírová. Na příštím jednání rady přibudou do vědecké rady další jména, dodal mluvčí ÚSTR Pavel Ryjáček.

Patnáctičlenné osazenstvo předchozí rady v dubnu kompletně rezignovalo na protest proti nástupu Foglové a odvolání jejího předchůdce Daniela Hermana. Obávali se o další směřování instituce, která má nestranně zkoumat dobu komunismu a nacismu.

Také historik ze Švýcarska

Vědecká rada je poradní platformou pro výzkum, členy na návrh ředitele ÚSTR schvaluje hlavní rada instituce. Foglová do ní navrhla historika Zdeňka Beneše, dánského historika a bohemistu Petera Buggeho, politologa Ladislava Cabadu, politologa Michala Pehra, švýcarského historika Adriana von Arburga, historika a politologa Jana Rataje, politologa Karla Vodičku a psychologa a odborníka na československý samizdat Tomáše Vrbu.

Členové vědecké rady se například vyjadřují k výroční zprávě a ročním plánům badatelské a ediční činnosti. Funkce člena vědecké rady je oproti funkci člena hlavní rady neplacená.

Mezi odstoupivšími členy bývalé vědecké rady byli kardinál Miloslav Vlk, historici Michal Lukeš, Ladislav Bukovszky či šéf Ústavu národní paměti ve Varšavě Lukasz Kamiński.

Někteří zaměstnanci jsou proti

Situace v ÚSTR je v poslední době napjatá. Spory o ÚSTR vyvrcholily odvoláním ředitele Hermana a jmenováním Foglové. Nová šéfka následně odvolala několik dalších zaměstnanců. Vládní ODS a opoziční ČSSD se navzájem obviňují z úsilí o politický vliv na instituci. Proti změnám se postavila i část zaměstnanců. Hlavní radu volí Senát, v němž má nyní převahu levicová opozice.

Prečan nedávno řekl, že situace kolem ÚSTR je zpolitizovaná. Neboť zákon o ústavu poskytuje politikům možnost jmenováním nejvyššího orgánu ústavu, tedy rady, ovlivňovat jeho činnost a personální strukturu vedení. „Protože politikové nejsou schopni rozumného konsenzu, učinili ze záležitostí ústavu politické kolbiště," míní historik. „ODS byla spokojená v době, kdy měla rozhodující vliv na složení rady a odtud na obsazení vedoucích funkcí a obměňování personálu ústavu. Po loňských senátních volbách, kdy shodou okolností končilo funkční období většině členů rady, v jejímž čele stála pět let paní (Naděžda) Kavalírová, se změnil poměr sil Senátu," podotkl Prečan.

Autor: ČTK

15.5.2013 VSTUP DO DISKUSE 17
SDÍLEJ:
Pokus o puč ve Venezuele
1 10

Venezuelská krize: policista ve vrtulníku zaútočil na Nejvyšší soud

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
AKTUALIZOVÁNO
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Česko zasáhly rozsáhlé kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

ČEZ dal peníze albánskému lobbistovi. Policie vyšetřuje proč

Česká policie se zabývá tím, proč energetická společnost ČEZ v roce 2009 za éry generálního ředitele Martina Romana poslala do Albánie ve dvou transakcích celkem sedm milionů eur (nyní asi 184 milionů korun) na soukromý účet kosovského lobbisty Nue Kalaje.

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies