Vejce nejsou. Zlepší se to až v dubnu

Drůbežáři v EU včetně těch českých musejí od ledna splňovat nové normy na chov nosnic ve větších, takzvaně obohacených klecích. Místo 550 centimetrů čtverečních musejí mít nově v kleci aspoň 750 centimetrů na jednu slepici.

Většina z českých drůbežářů to stihla, jenže například Poláci, Slováci či Španělé, odkud se k nám vejce také dováží, větší klece postavit nestačili. Než se to změní, nesmí jejich výrobky na náš trh, a dodávky do ČR tím pádem klesly.

I tak ale tuzemští drůbežáři tvrdí, že pokud nebudou lidé panikařit a brát obchody útokem, dodávky pokryjí z našich zdrojů.

Stihneme to

„Podle informací, které mám od chovatelů z konce minulého týdne, jsme schopni zajistit průběžné zásobování. Ovšem jen za předpokladu, že se lidé nebudou nějak masivně předzásobovat,“ potvrdila včera Deníku předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie (ČMDU) Dagmar Tůmová. Podobně to vidí i obchodní řetězce. „Průběžné zásobování a doplňování zboží u nás funguje bez větších problémů. Někteří lidé ale podlehli jisté mediální hysterii,“ říká mluvčí Penny Marketu David Kolář.

Případ vajíček nicméně znovu ukázal na to, jak zrádné může být připravit se o vlastní soběstačnost. V době kolem roku 2004, tedy těsně před vstupem do EU, bylo Česko v produkci vajec zcela soběstačné.

Nové provozy

Podle údajů ČMDÚ se tu vyrábělo zhruba 105 procent spotřeby. Pak ale vlivem levných dovozů začala tuzemská produkce klesat, až se v posledních letech zastavila na stabilním čísle 83procentní soběstačnosti. Jenže kvůli zmiňovaným větším klecím čeští drůbežáři předělávali svoje provozy a naše soběstačnost tak rázem klesla na zhruba 60 procent.

Za normálních okolností se ve velkých drůbežárnách chová kolem 5,2 milionu nosnic. Podle dřívějších odhadů větší klece tento stav snížily až o milion kusů. Z toho pak pramení momentální problémy na pultech.

„Chovatelé, kteří už svoje provozovny upravili, začnou v březnu znovu zakládat hejna, v dubnu by se to pak mohlo projevit i ve snášení vajec,“ uklidňuje Dagmar Tůmová. Faktem ale zůstává, že přestavba klecí vyšla drůbežářské podniky poměrně draho. Aktuální odhad je asi 2,8 miliardy korun. Když se k tomu přičtou rostoucí ceny energií a dražší krmení, projeví se to i v konečné ceně vajec. „Každý supermarket má samozřejmě jiné marže, ale za nás je ten nárůst nákladů skoro 20 procent na každé vejce,“ vypočítává Dagmar Tůmová.

Za levnými do Německa

Na některých místech u hranic proto už nyní dochází k situaci, kdy lidé míří za levnějšími vejci do ciziny, například do Německa.

„Podívejte se na jejich cenu u nás a tady, nedivte se, že je všichni berou,“ sdělila Deníku jedna z nakupujících seniorek, která včera dorazila i s manželem na nákup do německého Klingenthalu, těsně vedle západočeských Kraslic.

Pro tuzemské drůbežáře ale podobné levné výlety do ciziny mohou znamenat pověstný hřebíček do rakve.

Zvlášť ti menší se nyní horko těžko poprali s nařízením o větších klecích. A ne všem se to podařilo. Než aby se zadlužili a předělali provozy, raději svoje podnikání skončili. „Dva nebo tři chovatelé již ukončili provoz, protože nebyli schopni financovat rekonstrukci,“ potvrdil Deníku minulý týden ředitel Krajské veterinární správy Olomouc Aleš Zatloukal.

Právě veterináři teď z rozhodnutí ministra zemědělství Petra Bendla (ODS) provádějí zostřené dohledy nad dovezenými vejci a vaječnými produkty. Cílem je zamezit přílivu výrobků z neobohacených klecí, aby tak naši drůbežáři nebyli znevýhodněni. Zatím se podařilo odhalit zásilku 200 tisíc vajec, které se musely vrátit do Polska.