VYBERTE SI REGION

Velikonoce den po dni: inspirujte se

Praha - Pro křesťany jsou Velikonoce nejdůležitějším svátkem v roce, protože si připomínají ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Podle tradice jsou Velikonoce vyvrcholením čtyřicetidenního půstu, který začíná Popeleční středou. Liturgii si dnes připomíná málokdo, tradic se ale Češi nevzdávají.

15.4.2014 14
SDÍLEJ:

Velikonoce na Staroměstském náměstí.Foto: Deník/Vladimír Šťastný

Přes 80 procent Čechů maluje vajíčka nebo plete pomlázku, polovina lidí si neodpustí beránka a mazanec. Jak vypadá velikonoční týden? Připomeňte si ho den po dni.

Etnografka Národopisného muzea Danuše Sedláková řekla Deníku:

V pondělí nastala zábava, oddechlo se od půstu i obřadů

Jak slavili Velikonoce naši prapředci?

Drželi čtyřicetidenní půst, vynášeli smrtku a barvili vajíčka podle místních zvyklostí. Velikonoční pondělí, které nemá liturgický charakter, si lidé podle etnografky Danuše Sedlákové ke svatému týdnu přidali, protože si chtěli oddechnout od náročné přípravy.

Velikonoce vypadaly dřív jinak, než jak je známe z 21. století. Které zvyky vymizely?

Především se dřív dodržoval čtyřicetidenní půst od masopustního úterý až do Velkého pátku. Nejedlo se maso a dodržovaly se zvyky při pěti velikonočních nedělích. První postní neděli se říkalo Černá, pravděpodobně proto, že během postu odkládaly ženy pestrý oděv a místo toho se halily do černých šatů. Občas se jí říkalo také Liščí, a to proto, že v některých oblastech hospodyňky pekly preclíky, které zavěšovaly na stromy. Dětem, které je trhaly a jedly, říkaly, že je tam nechávají lišky. Druhá neděle postní se jmenovala Pražná podle postního jídla pražma, které se dělalo z praženého nedozrálého obilí. Třetí postní neděli se říkalo Kýchavná a pojí se k ní pověry o zdraví. Další byla Družebná, kdy se fialová barva v kostelech měnila za růžovou. Další neděle byla Smrtná, během ní děvčata vynášela z vesnice smrtku, která se pálila nebo se topila v řece. Zpátky děvčata chodila s lítem nebo lítečkem, což byl zelený keřík spletený do špičky, ozdobený svatými obrázky a mašlemi. S tím děvčata chodila na koledu. Poslední postní neděle je Květná a začíná jí svatý týden.

Půst se tedy držel šest neděl?

Přerušoval se akorát v neděli, kdy se nejedlo maso ani ryby. V té době ale lidé už moc potravin neměli, takže se podávaly zbytky obilí nebo hrách. Maso bylo až před Velikonocemi, například kůzlata nebo jehněčí. V Polsku, ale i u nás se některá jídla před snědením nechávala světit 
v kostele. Ještě před první světovou válkou se půst dodržoval, později začal upadat.

Které další zvyky kromě půstu už zcela vymizely?

Například Sazometná středa, kdy se uklízelo a malovaly se místnosti v domech. Jinak Škaredá středa pochází od toho, že se údajně Jidáš toho dne škaredil na Krista. Od toho pochází také to, že by se v ten den nikdo neměl mračit.

Jako vrchol Velikonoc dnes vnímáme Velikonoční pondělí, žádný liturgický význam ale nemá. Z čeho to pramení?

Protože po konci liturgického týdne nastala lidová zábava, lidé si oddechli po půstu a církevních obřadech. Rozdávaly se kraslice, byla pomlázka. Dojedlo se to, co se nesnědlo v sobotu a v neděli. Původně se pondělního hodování účastnili pouze dospělí, teprve později děti. První zmínka o Velikonočním pondělí a pomlázce pochází už z kázání ze 14. století.

Podléhají Velikonoce módě?

Samozřejmě, zejména barvení vajec. Tradiční kraslice vyrábějí snad už jen na moravském Slovácku, dodnes mají stejné vzory. Jinde se barvení změnilo výrazně, začal se dělat modrotisk, vyškrabované kraslice a po válce se začaly objevovat také obtisky. Ani batika, kdy se vajíčka obarvují cibulovými slupkami, není tradiční. Je ale pravda, že v každém kraji vypadala originální vajíčka jinak, dokonce se podle zdobení dalo na první pohled poznat, z které jsou vesnice. Prapůvodně se ale vajíčka barvila jen načerveno, protože to byla barva života. Teprve později se začala zdobit. Časté také bylo, že se koledníkům dávala syrová vajíčka, obzvlášť když pocházeli 
z chudších rodin.

Jsou české velikonoční tradice hodně odlišné od okolních zemí?

My jsme odlišní především pomlázkou, která nikde jinde není. Proč, to se ale neví. Nejdřív chlapci používali jen pruty, teprve poté je začali zaplétat. Zprvu se pentle na pomlázky přivazovaly po celé délce, ne jen na vrchol, jak je to dnes. 

Velikonoce

Autor: Redakce

15.4.2014 VSTUP DO DISKUSE 14
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Průměrná mzda v ČR se ve 3. čtvrtletí zvýšila na 27.220 Kč

Praha - Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27.220 Kč, tedy o 4,5 procenta. Reálně, po odečtení inflace se lidem výdělek zvýšil o čtyři procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj na růst mezd v mnoha oblastech tlačil nedostatek pracovníků, o které zaměstnavatelé mezi sebou soutěžili. Růst výdělků se shoduje s odhady analytiků.

CNN: Pražské vánoční trhy jsou mezi desítkou nejlepších na světě

Praha - Mezi desítku nejlepších vánočních trhů na světě zařadila americká televizní stanice CNN tržiště na Staroměstském a Václavském náměstí v Praze. Reportér zaměřený na cestování ocenil každodenní otevírací dobu stánků i blízkost obou hlavních tržišť, stejně jako kvalitu zdejších klobás a piva.

Do Iráku odletěl polní chirurgický tým, pomáhat bude u Mosulu

Praha - Do Iráku dnes odletěl sedmnáctičlenný český polní chirurgický tým. Podporovat bude koaliční a irácké vojáky na americké základně několik desítek kilometrů od Mosulu. Sdělil to mluvčí generálního štábu Jan Šulc. O vyslání jednotky rozhodla vláda a schválil jej Parlament.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies