VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Velikonoce den po dni: inspirujte se

Praha - Pro křesťany jsou Velikonoce nejdůležitějším svátkem v roce, protože si připomínají ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Podle tradice jsou Velikonoce vyvrcholením čtyřicetidenního půstu, který začíná Popeleční středou. Liturgii si dnes připomíná málokdo, tradic se ale Češi nevzdávají.

15.4.2014 14
SDÍLEJ:

Velikonoce na Staroměstském náměstí.Foto: Deník/Vladimír Šťastný

Přes 80 procent Čechů maluje vajíčka nebo plete pomlázku, polovina lidí si neodpustí beránka a mazanec. Jak vypadá velikonoční týden? Připomeňte si ho den po dni.

Etnografka Národopisného muzea Danuše Sedláková řekla Deníku:

V pondělí nastala zábava, oddechlo se od půstu i obřadů

Jak slavili Velikonoce naši prapředci?

Drželi čtyřicetidenní půst, vynášeli smrtku a barvili vajíčka podle místních zvyklostí. Velikonoční pondělí, které nemá liturgický charakter, si lidé podle etnografky Danuše Sedlákové ke svatému týdnu přidali, protože si chtěli oddechnout od náročné přípravy.

Velikonoce vypadaly dřív jinak, než jak je známe z 21. století. Které zvyky vymizely?

Především se dřív dodržoval čtyřicetidenní půst od masopustního úterý až do Velkého pátku. Nejedlo se maso a dodržovaly se zvyky při pěti velikonočních nedělích. První postní neděli se říkalo Černá, pravděpodobně proto, že během postu odkládaly ženy pestrý oděv a místo toho se halily do černých šatů. Občas se jí říkalo také Liščí, a to proto, že v některých oblastech hospodyňky pekly preclíky, které zavěšovaly na stromy. Dětem, které je trhaly a jedly, říkaly, že je tam nechávají lišky. Druhá neděle postní se jmenovala Pražná podle postního jídla pražma, které se dělalo z praženého nedozrálého obilí. Třetí postní neděli se říkalo Kýchavná a pojí se k ní pověry o zdraví. Další byla Družebná, kdy se fialová barva v kostelech měnila za růžovou. Další neděle byla Smrtná, během ní děvčata vynášela z vesnice smrtku, která se pálila nebo se topila v řece. Zpátky děvčata chodila s lítem nebo lítečkem, což byl zelený keřík spletený do špičky, ozdobený svatými obrázky a mašlemi. S tím děvčata chodila na koledu. Poslední postní neděle je Květná a začíná jí svatý týden.

Půst se tedy držel šest neděl?

Přerušoval se akorát v neděli, kdy se nejedlo maso ani ryby. V té době ale lidé už moc potravin neměli, takže se podávaly zbytky obilí nebo hrách. Maso bylo až před Velikonocemi, například kůzlata nebo jehněčí. V Polsku, ale i u nás se některá jídla před snědením nechávala světit 
v kostele. Ještě před první světovou válkou se půst dodržoval, později začal upadat.

Které další zvyky kromě půstu už zcela vymizely?

Například Sazometná středa, kdy se uklízelo a malovaly se místnosti v domech. Jinak Škaredá středa pochází od toho, že se údajně Jidáš toho dne škaredil na Krista. Od toho pochází také to, že by se v ten den nikdo neměl mračit.

Jako vrchol Velikonoc dnes vnímáme Velikonoční pondělí, žádný liturgický význam ale nemá. Z čeho to pramení?

Protože po konci liturgického týdne nastala lidová zábava, lidé si oddechli po půstu a církevních obřadech. Rozdávaly se kraslice, byla pomlázka. Dojedlo se to, co se nesnědlo v sobotu a v neděli. Původně se pondělního hodování účastnili pouze dospělí, teprve později děti. První zmínka o Velikonočním pondělí a pomlázce pochází už z kázání ze 14. století.

Podléhají Velikonoce módě?

Samozřejmě, zejména barvení vajec. Tradiční kraslice vyrábějí snad už jen na moravském Slovácku, dodnes mají stejné vzory. Jinde se barvení změnilo výrazně, začal se dělat modrotisk, vyškrabované kraslice a po válce se začaly objevovat také obtisky. Ani batika, kdy se vajíčka obarvují cibulovými slupkami, není tradiční. Je ale pravda, že v každém kraji vypadala originální vajíčka jinak, dokonce se podle zdobení dalo na první pohled poznat, z které jsou vesnice. Prapůvodně se ale vajíčka barvila jen načerveno, protože to byla barva života. Teprve později se začala zdobit. Časté také bylo, že se koledníkům dávala syrová vajíčka, obzvlášť když pocházeli 
z chudších rodin.

Jsou české velikonoční tradice hodně odlišné od okolních zemí?

My jsme odlišní především pomlázkou, která nikde jinde není. Proč, to se ale neví. Nejdřív chlapci používali jen pruty, teprve poté je začali zaplétat. Zprvu se pentle na pomlázky přivazovaly po celé délce, ne jen na vrchol, jak je to dnes. 

Velikonoce

Autor: Redakce

15.4.2014 VSTUP DO DISKUSE 14
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Pobyty pro astmatiky. Podle kontroly pojišťovna chybovala

Mlok skvrnitý.
11

Vzácným zvířatům se v metropoli daří. A bude jich ještě víc

Móda, či směr? Naturální vína mají příznivce

/INFOGRAFIKA/ Ctí odkaz předků a naplno využívají potenciál přírody. Hrozny sbírají ručně, někteří je místo lisování šlapou. Vinaři autentisté se zřekli používání chemie a krášlících zásahů. „Nabízíme alternativu proti rychle vyrobeným a komerčním vínům," řekl Jaroslav Osička z Velkých Bílovic na Břeclavsku.

Dominik Feri: Lajknutí neznamená hlas v urně. A to je výzva i pro mě

/ROZHOVOR/ Sešli jsme se v restauraci, která podle Dominika Feriho (TOP 09) změnila prostředí v Praze. Ráno tu lidé snídají, odpoledne studenti píší seminární práce a v létě se tady sedí na okenních parapetech a pije pivo. Přesně to vystihuje atmosféru, kterou má nejmladší radní nejen v Teplicích, ale v celé české historii, rád – uvolněnou, plnou života, diskusí a plánů. Ty má Dominik Feri velké. 

Sivok před San Marinem: Vpředu máme hladové kluky, věřím jim

/ROZHOVOR od zvláštního zpravodaje Deníku/ Od českého národního týmu se zítra v San Marinu očekává čisté konto. Podle kapitána Tomáše Sivoka však právě první pohled klame, svěřence Karla Jarolíma, a speciálně obránce, nečeká jednoduchá práce. 

V Minsku to vře. Ulice obsadili policisté se samopaly a vodní děla

Běloruská policie dnes odpoledne zablokovala pochod stovek demonstrantů v centru Minska, cestu jim přehradila policejní vozidla. Podle očitých svědků byly zatčeny desítky lidí, jsou mezi nimi údajně i novináři včetně místních zpravodajů stanice BBC. Do protestního protivládního pochodu, který minská radnice nepovolila, se podle agentury AP zapojilo kolem 700 lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies