VYBERTE SI REGION

Velikonoce oslavují vzkříšení Ježíše Krista

Brněnsko – Bílou sobotou vrcholí církevní oslavy velikonočních svátků. Přesně před dvěma tisíci deseti lety v Jeruzalémě ukřižovali Ježíše Krista. Tuto událost si křesťané připomínají dodnes.

3.4.2010 24
SDÍLEJ:

Ilustrační obrázekFoto: Jaroslava Provazníková

„Velikonoční svátky symbolizují utrpení, smrt a vzkříšení Ježíše Krista. V církevních obřadech sledujeme, co Ježíš tehdy prožíval,“ vysvětlil slavkovský děkan Milan Vavro.

Ježíšova pokorná služba

Oslavy Velikonoc ve městě začaly již na Zelený čtvrtek. „To jsme vzpomenuli na poslední večeři Páně, při které Ježíš umýval učedníkům nohy. Jeho skutek jsme si připomenuli mší se svatým přijímáním, na které věřící přijímali pod obojí, čili lidé dostanou tělo i krev, oplatku i víno.

Ve Slavkově dodržujeme také tradici, při které jako kněz dvanácti mužům umyji nohy, jako připomínku Ježíšovy pokorné služby,“ popsal Vavro. Oslavy pokračovaly na Velký pátek, což je den přísného půstu. „Nekonala se žádná mše, ale slavily se obřady uctívání svatého kříže, při kterých prožíváme Kristovo utrpení a jeho smrt,“ řekl Vavro. Sobota symbolizuje dobu, ve které byl Ježíš Kristus pohřben v hrobě.

„Kostel ve Slavkově bude celý den otevřený k soukromé motlitbě u Božího hrobu,“ prohlásil Vavro. Večer potom křesťané oslaví Ježíšovo zmrtvýchvstání. „V sobotu o půl deváté večer se koná mše, která symbolizuje přechod ze tmy do světla, ze smrti do života.

Po obřadě požehnám velikonoční svíce, kterým se říká paškály. Při mši dochází také k obnově křesťanského slibu a zpravidla křtíme dospělé, letos půjde o tři lidi,“ řekl Vavro.

Trojí symbolika

Od neděle a dále se ve Slavkově konají již běžné obřady. Jen o Velikonočním pondělí bude mše kvůli mrskutu již o půl osmé ráno. Podle slavkovského děkana Velikonoce mají trojí symboliku. „Nejprve svátky začali slavit Židé jako přechod na nové pastviny,“ vyprávěl Vavro. Posléze událost získala ještě další rozměr. „O velikonočních svátcích Židé odešli s Mojžíšem z Egypta, kde sloužli jako otroci,“ pokračoval Vavro. Třetí význam získaly svátky právě smrtí Ježíše Krista na kříži. Slovo pascha znamená přechod. „Je obsaženo ve všech třech významech, které Velikonocím přisuzujeme. Židé je slavili nejprve jako příchod na nové pastviny, poté jako útěk z otroctví do svobody. Díky Ježíšově oběti Velikonoce slavíme také jako přechod z hříchu do života s Bohem,“ vysvětlil Vavro.

RADKA JARUŠKOVÁ

POJMY A SYMBOLY

O Velikonocích jedl beránka i Kristus


Velikonoční beránek, paškál či pomlázka. Mnoho lidí sice velikonoční symboly zná, ale už nedokáží vysvětlit jejich opodstatnění. Symboliku známých velikonočních pojmů vysvětlila pro Českokrumlovský deník českokrumlovská vikariátní katechetka Štěpánka Talířová.

Beránek: „Na první Velikonoce zabíjeli Židé beránky. Jejich krví následně potřeli peřeje svých domů. Tehdy přišla poslední egyptská rána, kdy v Egyptě zemřelo vše prvorozené. Židovské rodiny, které měly peřeje potřené beránkovou krví, byly ušetřeny. Od té doby je beránek symbolem něčeho důležitého. Symbolem záchrany. Také bych ráda připomněla, že židovské Velikonoce jel slavit Ježíš Kristus na Květnou neděli do Jeruzaléma. A tam se svými apoštoly jedl beránka. Ježíš je také připomínán jako beránek obětovaný za hříchy lidí. Dnes tady u nás skopové příliš nejíme, spíš se pečou cukroví beránci.“

Kříž: „Kříž je symbol smrti. Stejně tak se ale dá považovat za symbol života. Kříž je každodenní oběť, kterou jsme schopní udělat. Má vertikálu, která nám ukazuje směr k nebi, jakožto k věčnosti, a horizontálu, což je směr lásky k zemi.“

Oheň: „Ten se zapaluje v sobotu na takzvané vzkříšení. Farář ho před kostelem posvětí.“

Svíce: „Zapaluje se od požehnaného ohně. Svíce nám symbolizuje zmrtvýchvstání Ježíše. Takzvaný paškál se zapaluje vždy, když jsou v životě křesťanů důležité dny, například křest, svatba, úmrtí, pohřeb.“

Voda: „I voda se dá považovat za symbol. Izraelité při útěku z Egypta prošli vysušeným mořem. Egypťané se v moři utopili, díky čemuž dosáhli Izraelité svobody. Voda se stává posvěcenou položením paškálu do vody. Touto vodou se pak křtí dětí i dospělí.“

Pomlázka: „Pomlázka je podle mě náš zvyk, který není v ostatních oblastech příliš vidět. Mojžíš byl zachráněn jakožto dítě tím, že byl položen do košíku z proutí, který byl následně schován. Egyptští vojáci ho tedy nenašli. Proutěné košíky, pomlázky, to vše k sobě patří. To jsem si ale vydedukovala sama.“

VÁCLAV VOTRUBA

Velikonoční tradice přežívají hlavně na vesnicích

V podobně kritickém stavu, jako byl český jazyk v počátcích národního obrození, se nyní nacházejí velikonoční tradice. Deník to zjistil, když mezi studenty a studentkami zkoumal, jak na tom jsou se splétáním vrbových proutků, barvením vajíček a s chozením na pomlázku.

„Na Zelený čtvrtek jíme špenát, na Velký pátek držíme půst – nejíme maso, na Bílou sobotu se u nás peče beránek, v neděli barvíme vajíčka a zdobíme dům. A v pondělí už jenom trneme, kdo k nám přijde provádět ten trapný zvyk,“ popisuje průběh svátků Simona z Třebíče. Je věřící, a tak se snaží staré tradice držet, ale ve městě patří k menšině. „Velikonoce jsou původem křesťanský svátek. Dnes už s tím, jak je společnost ateistická, jsou tyhle svátky pro spoustu lidí jen sranda,“ prohlašuje studentka Klára Vítková.

„Velikonoční tradice nedodržuju. Nelíbí se mi to a už to není ono,“ říká narovinu osmnáctiletý Honza. „Jeden rok jsem to vynechal a už jsem se k tomu nikdy nevrátil. Ani mi to nechybí. Nějaké sladkosti stejně dostanu a z těch vajíček nejde udělat ani omeleta,“ stěžuje si.

Alkohol není tradice

„Nelíbí se mi, že poslední dobou se z Velikonoc stává svátek opilých kluků,“ souhlasí jeho spolužačka Markéta, jež se prý vůbec nediví některým svým spolužačkám, které o velikonočním pondělí odjíždějí z domu pryč. „Velikonoce trávím u babičky na vesnici a tam je to úplně jiné než ve městě. Například zvony v kapličce opravdu nezvoní, aby neodletěly do Říma, a chodí tam spousta malých dětí vrkat – ne hrkat, jak se to říká v Třebíči.“
Aneta z Třebíče rovněž ráda tráví svátek zmrtvýchvstání Krista na venkově. „Velikonoce celkem dodržuju, ale v Třebíči nejsou moc zajímavý. Zato na vesnici, kde bydlí moje babička, tam se chodí na pomlázku už v pět ráno, aby chlapi ženský nachytali v nočních košilkách. Tahle tradice se tam dodržuje pořád, ale dřív se taky lidi hned po ránu polívali vodou, to už se dnes tak nedodržuje,“ říká příjemná brunetka.

Také Dagmar Honsová, učitelka společenských věd na třebíčském gymnáziu si všímá rozmanitosti českých Velikonoc. „Velikonoční tradice by se udržovat měly, máme je totiž jedinečné. Například taková pomlázka nikde jinde na světě není. Líbí se mi i názvosloví, jak je v každé oblasti republiky trochu jiné – někde to je žíla, jinde pomlázka… V porovnání s mým mládím už některé zvyky nedodržujeme, třeba hrkání. A to je škoda, v tradicích bychom měli pokračovat, nenechat je upadnout v zapomnění,“ zamýšlí se na závěr.

RADEK BLAŽEK

ROZHOVOR

Drátkování kraslic je výborná relaxace

Už patnáct let se věnuje Jaroslav Weigel z Kaplice drátkování kraslic, lahví a různých předmětů. Ačkoliv své výrobky prodává, v první řadě jde o koníček, který i po těch dlouhých letech baví. Drátkováním ale Velikonoce pro kaplického nadšence nekončí, vajíčka i maluje a krom toho se věnuje také výrobě pomlázek.

Co pro vás bylo před patnácti lety impulsem, že jste se pustil do drátkování kraslic?
Kdysi mě k tomu přivedl článek v jednom časopisu. Drátkování jsem si vyzkoušel a docela mě to chytilo. Je to pohodička. Drátkuji večer u televize, mám pěkný klídeček. Opravdu mě to baví.

Jak vzpomínáte na své začátky?
Nebylo to úplně nejjednodušší. Samozřejmě vše probíhalo metodou pokus, omyl. Snažil jsem se, aby mělo každé vajíčko jiný vzor.

Mají lidé o drátkovaná vajíčka zájem?
Dá se říct, že lidi o ně mají docela zájem. Samozřejmě jak kdo. Ale nestěžuji si.

Přijde někdy zákazník se speciálním přáním, jak by takové vajíčko mohlo vypadat?
To bych neřekl. Někdy se návrh naskytne, ale není to moc časté.

Schováváte si některá svá vajíčka? Máte sbírku svých děl?
Abych řekl pravdu, tak moc vajec ve sbírce nemám. Samozřejmě jsem si některé schoval, ale celkem paradoxně jich moc není.

A dá se říct o nějakém vašem vajíčku, že byste na něj byl nejpyšnější?
Těžko říct, spíš ne.

Velikonoce jsou pro vás důležité? Nevěnujete se pouze drátkování vajec…
Dělám také pomlázky. Mám různé techniky, různé druhy pletení. O pomlázky lidi zájem mají. Dělám i různé košíkářské výrobky. Jinak, vajíčka také maluji. Nedělám tedy jen drátkování.

Co se týká drátkování, tak se věnujete jen kraslicím?
Kraslicím se věnuji hlavně, ale jinak drátkuji i lahve a tak podobně.

3.4.2010 VSTUP DO DISKUSE 24
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nejdelší železniční tunel v České republice bude hotový za rok

Kyšice, Plzeň – Ražba druhého tubusu mezi Kyšicemi a Plzni je rychlejší.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Veterinární správa varuje chovatele před ptačí chřipkou

Benešov – Odbor životního prostředí na základě výzvy Státní veterinární správy upozornil občany a zvláště drobnochovatele drůbeže na výskyt ptačí chřipky. „V současné době se už v několika státech Evropy objevila řada případů vysoce patogenní ptačí chřipky u volně žijících ptáků i v chovech drůbeže," uvedl vedoucí odboru Tomáš Heřmánek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies