Neustávající déšť, který přímo vyvolal současné záplavy, pak přišel ve čtvrtek 30. května, obloha se vyjasnila až v úterý 4. června odpoledne. Hladiny menších toků se začaly zvedat už v pátek 31. května, hlavní nápor ale přišel teprve v noci ze soboty na neděli 2. června.

Výrazně zasaženo bylo celkem sedm českých krajů, ve kterých vláda vyhlásila nouzový stav. Největší škody zanechala velká voda v Jihočeském, Středočeském a Ústeckém kraji, postiženy byly i kraje Plzeňský, Liberecký a Královéhradecký a také Praha. V menší míře ale zvýšené hladiny vodních toků postihly i další regiony - Vysočinu nebo Karlovarský kraj.

Záplavy nejprve postihly jižní a západní Čechy, postupně se ale přesouvaly po proudu řek, zejména Vltavy, Berounky, Sázavy, Lužnice a Labe, dále na sever. Na některých místech, například v Bechyni, ale ničivé záplavy způsobily tentokrát menší toky. V Praze kulminovala velká voda ráno v úterý 4. června, kdy Prahou protékalo 3200 kubíků za vteřinu. O dva dny později dosáhla maxima i hladina řeky v Ústí nad Labem, kde hladina dosáhla v noci na 6. června 10,72 metru, a Děčíně. Poté záplavy začaly pomalu opouštět území ČR.

Na řadě míst, například v centru Prahy, v Mělníku nebo Lovosicích, zafungovaly protipovodňové bariéry, vybudované v posledních letech. Škody způsobené povodněmi jsou tak výrazně nižší, než před 11 lety. Jinde, třeba v ústeckém Střekově nebo v Bechyni, ale ani mobilní protipovodňové bariéry nepomohly ochránit obydlené oblasti před zatopením.

Otázky vyvolává i role Vltavské kaskády, jejíž správci podle kritiků nezvládli situaci a nevytvořili před záplavami v nádržích dostatečnou rezervu. To ale odmítají jak představitelé Povodí Vltavy, tak ministr zemědělství Petr Bendl a premiér Petr Nečas (oba ODS). Podle nich totiž soustava přehrad na Vltavě neslouží primárně pro ochranu proti povodněmi a má i řadu dalších rolí a zvýšit její kapacitu nebylo možné.

V celé republice zasáhly povodně podle informací hasičů 700 obcí, evakuováno bylo přes než 19.000 lidí, z toho více než polovina v Ústeckém kraji. Přesná výše škod se teprve zjišťuje, podle odhadů dosáhnou desítek miliard korun (pro srovnání, záplavy v roce 2002 zničily majetky za 73 miliard korun). Jen v méně postiženém Královéhradeckém kraji se škody odhadují na zhruba miliardu, v podobné výši se budou pohybovat i náklady na obnovu poškozených dálnic, silnic první třídy a železnic.

Záplavy si zatím vyžádaly deset lidských životů, první člověk zemřel v souvislosti s velkou vodou již v pátek 31. května. Zatím posledními oběťmi je dvojice vodáků, kteří zemřeli, když se s nimi převrhl raft na rozvodněné Vltavě na Českokrumlovsku. Další čtyři vodáci, kteří doplatili na rozbouřené řeky, se pak dosud pohřešují.

Letošní záplavy připomínají povodně, které zasáhly většinu Čech v srpnu 2002 - mají ostatně podobnou příčinu, vytrvalý déšť. Tehdy ale velká voda zasáhla větší území (deset krajů, projevila se i na Moravě), způsobila mnohem větší škody a připravila o život více lidí (17). Někde ale postihly záplavy stejná místa jako před 11 lety, například je opět poničena spodní část pražské zoo - byť nejspíš méně.

Povodně v roce 2002 byly přitom mohutnější, a to nejen v Praze, kde tehdy Vltava dosáhla maximálního průtoku asi 5300 metrů krychlových za sekundu (letos to bylo 3200 kubíků) a poničila i centrální části města a zdevastovala také značnou část metra. Před 11 lety muselo své domovy opustit desetkrát více lidí než letos (225.000), symbolem zmaru se tehdy staly jihočeské Metly a středočeské Zálezlice, které velká voda téměř vymazala z mapy. Podobný osud letos žádné vsi nestihl. Zálezlice ale byly kvůli nedostavěné hrázi letos opět částečně zatopeny.

Čtěte také: Vodáci ze Slaného a Teplic jízdu na raftu nepřežili