VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Prázdné vepříny: prasat je nejméně za 60 let

Praha - Stavy vepřového dobytka klesly v Česku meziročně o dvacet procent. Důvodem jsou nízké výkupní ceny. Na oblibě získává kuřecí a skopové maso.

5.3.2009 7
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Jiří Kopáč

Vepřo knedlo zelo: typické české jídlo, se může stát stejně vzácné jako třeba kaviár. Tedy alespoň ono vepřo. Chlévy zemědělců totiž zejí prázdnotou a podle posledních statistik je počet prasat v Česku nejnižší od roku 1948.

„V prosinci jsme poslali na jatka poslední prasata,“ říká například Cyril Sigmund z vyškovského zemědělského družstva Agros.

A rozhodně není sám, k podobnému kroku byli donuceni zemědělci po celé republice. Dohnaly je k tomu obrovské finanční ztráty, které se u některých z nich pohybovaly v desítkách milionů.

Už nemáme ani štětinu

„Nejde donekonečna dělat něco, co je dlouhodobě ztrátové,“ konstatuje šéf Zemědělské společnosti Krásná Hora na Příbramsku Jiří Zelenka a s nadsázkou dodává, že v podniku kvůli nízkým výkupním cenám už nemají ani štětinu.

Podle statistického úřadu počty prasat v Česku klesly skoro o dvacet procent. Farmáři dnes chovají něco přes 2,1 milionu kusů, což je nejmenší číslo za posledních šedesát let.

Odborníci navíc dodávají, že Česko přestává být ve výrobě vepřového soběstačné a značnou část již musí dovážet. To se v budoucnu může podepsat na růstu cen.

„Dováží se sem maso za dumpingové ceny. Až nebudeme mít vlastní vepřové, ceny půjdou nahoru. Obchodní partneři nám to dnes už říkají otevřeně,“ nechal se slyšet například šéf odbytového družstva Centroodbyt Pavel Krejčík.

I kdyby se tato předpověď nepotvrdila, dovážené maso může prodražit i kurz koruny. Upozorňuje na to předseda Českého svazu zpracovatelů masa Jaromír Kloud.

„Cena dováženého vepřového sice především závisí na velkoobchodních cenách v Německu, Polsku či Španělsku. I když se tam nyní ceny nezvyšují, pro změnu oslabuje koruna,“ uvedl. Padající kurz tak může vepřové na pultech prodražit.
Podle českých farmářů se problém s chovem prasat jen tak nevyřeší. Navíc podobně pesimisticky to vidí i u skotu, který dostává drtivé rány kvůli nízkým výkupním cenám mléka.

Hrozí třetí vlna vybíjení krav

„Za leden mléční farmáři prodělali kolem půl miliardy korun, za únor je to 550 milionů korun. Pokud tento stav potrvá řekněme šest měsíců a nějakým způsobem se tomu nepomůže, dočkáme se třetí vlny vybíjení krav. První byla v době transformace, druhá před vstupem do Evropské unie,“ uvedl nedávno pro Deník prezident Agrární komory České republiky Jan Veleba.

Zatím počty skotu meziročně klesly o necelých devět tisíc kusů.
Ve zcela odlišné situaci jsou nyní chovatelé drůbeže a ovcí, kterým se v posledních letech daří rozšiřovat výrobu. Například ovcí je dvakrát tolik než před deseti lety.

Ovce a drůbež: stále populárnější

Skopové a především jehněčí se totiž stává stále oblíbenějším masem kvůli své dietnosti. Navíc celá řada krajů chovy ovcí dotuje. Podobné je to i s drůbežím masem, jehož spotřeba roste po celém světě. V Česku je drůbeží druhé nejoblíbenější po vepřovém. Zatímco jeden průměrný Čech ročně sní asi 42 kilogramů vepřového, u drůbežího je to necelých 25 kilogramů. To je skoro o pětinu více než před deseti lety.

VOJTĚCH JANDA a zpravodajové Deníku

Prasat ubývá
Museli se zbavit třetiny vepřů a stejně tratí miliony

Blažovice - Několikamilionové ztráty hlásí Jan Vojta ze zemědělské firmy Bonagro z Blažovic na Brněnsku. A to počet prasat snížili již o třicet procent. Důvod je podle něho jediný: nízké vývozní ceny.

„Ještě minulý rok jsme měli 560 prasnic, teď jich máme už jen 380. Ale problému jsme se nezbavili. Kvůli nízkým výkupním cenám vepřového masa jsem ve ztrátě pořád,“ stěžuje si Vojta a zároveň přiznává, že s konkurencí levného masa ze západní Evropy se firma vyrovnat prostě za současných podmínek nemůže.

„Soutěžní podmínky nejsou pro všechny stejné. Ve Francii nebo Německu totiž dostávají zemědělci takové dotace, že je naše maso dražší, i když ho prodáváme pod cenou,“ upozorňuje Vojta. Minulý rok tak firma Bonagro byla ve ztrátě o více než pět milionů korun. Zemědělci z Blažovic se snaží situaci zlepšit tím, že nechávají půdu, na které pěstovali potravu pro prasata, ladem.

Lacinější je nechat pole ležet ladem

„Tím, že jsme zastavili rostlinnou výrobu, máme menší náklady. Část půdy jen zatravňujeme,“ popisuje farmář.

Firma sice dotace od státu v přímých platbách dostává. „Ale nejsou přímo pro chov prasat,“ popisuje problém s pomocí od státu a dodává: „K dlouhodobému poklesu cen vepřového v minulých letech se teď ještě přidala ekonomická krize. Propad tak současné dotace dorovnat nemohou,“ vysvětluje.

Prodělečné jsou i krůty a krávy

O tom, že by místo prasat choval jiná zvířata, neuvažuje.

„Chováme ještě krávy na mléko a krůty. Jenže ztrátové je vše. Nahrazovat produkci masa, které je prodělečné o deset korun, masem, které je ztrátové o pět korun, problém v žádném případě nevyřeší,“ podotýká Vojta. Jak se s problémy podniku vyrovná, netuší. „Nemáme žádné plány, jen problémy, jak přežít ze dne na den. Nemáme na platy ani na krmení,“ říká Vojta. Nebezpečí pro firmu spatřuje i v tom, že musí splácet úvěr bance.

Přesto by jedno řešení měl. Pro české zemědělce by se měly podle něho vytvořit stejné podmínky jako pro farmáře v ostatních zemích Evropské unie. „Jinak to není soutěž, kde vítězí ten nejlepší hospodář,“ podotýká. Pokud by byly dotace ve všech zemích stejné, dokázali by se podle něj Češi na evropském trhu prosadit.

„Máme tak vysokou produktivitu práce, že nám ji mnoho zemí může závidět. Jeden pracovník má u nás na starosti mnohem více zvířat než třeba v Německu,“ zdůvodňuje svůj návrh Vojta.

(od)

5.3.2009 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
6 4

Návrh ČSSD by více zdanil lékaře, kterým vláda přidala

Ilustrační foto.
5

Státní zástupci prověří zakázku na software EET

FOTO: Kostel se proměnil v ruinu

Na špatný stav evangelického kostela v Rudníku upozornil při návštěvě obce prezident Miloš Zeman. Měl pravdu. Stav kostela je otřesný. Co s ním?

AKTUALIZOVÁNO

Odsoudili ho za střelbu na exekutory, teď zřejmě spáchal sebevraždu

Svědky otřesné události museli být obyvatelé sídliště v Napajedlích na Zlínsku. Na balkonovém zábradlí bytového domu tam stál v sedmém patře muž. V tričku a trenýrkách, přešlapoval po něm po špičkách a k tomu občas naklonil hlavu k policejnímu vyjednavači, který se jej snažil přesvědčit, aby svůj záměr skočit z výšky dvaceti metrů na betonový chodník neuskutečnil.

Jurečka podle Kalouska zákon o registru smluv vykastroval

Ministr zemědělství a první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka s podporou komunistů, ČSSD a ODS dnes podle šéfa opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska zákon o registru smluv "zručně vykastroval". Zákon, který byl nejúčinnějším protikorupčním opatřením, je nyní cela zbytečný, řekl Kalousek novinářům.

Od začátku roku odklízeli strážníci tisíc mrtvých ptáků

Mnohem dramatičtěji, než by kdo tušil, zřejmě řádí ptačí chřipka ve volné přírodě. Nasvědčují tomu alespoň poznatky pražských strážníků, jejichž odchytová služba mimo jiné zajišťuje i odvoz kadaverů. Tedy těl uhynulých zvířat. A pokud jde o ptáky, od počátku ledna, kdy se ptačí chřipka objevila, zaznamenává dramatický nárůst. Ve srovnání s loňskem je rozdíl ve stovkách procent, řekl ve středu Deníku ředitel Městské policie Praha Eduard Šuster. „Od začátku roku jsme už odváželi tisícovku mrtvých ptáků, přičemž asi u pěti stovek kusů šlo o labutě; následují volavky," konstatoval.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies