VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Prázdné vepříny: prasat je nejméně za 60 let

Praha - Stavy vepřového dobytka klesly v Česku meziročně o dvacet procent. Důvodem jsou nízké výkupní ceny. Na oblibě získává kuřecí a skopové maso.

5.3.2009 7
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Jiří Kopáč

Vepřo knedlo zelo: typické české jídlo, se může stát stejně vzácné jako třeba kaviár. Tedy alespoň ono vepřo. Chlévy zemědělců totiž zejí prázdnotou a podle posledních statistik je počet prasat v Česku nejnižší od roku 1948.

„V prosinci jsme poslali na jatka poslední prasata,“ říká například Cyril Sigmund z vyškovského zemědělského družstva Agros.

A rozhodně není sám, k podobnému kroku byli donuceni zemědělci po celé republice. Dohnaly je k tomu obrovské finanční ztráty, které se u některých z nich pohybovaly v desítkách milionů.

Už nemáme ani štětinu

„Nejde donekonečna dělat něco, co je dlouhodobě ztrátové,“ konstatuje šéf Zemědělské společnosti Krásná Hora na Příbramsku Jiří Zelenka a s nadsázkou dodává, že v podniku kvůli nízkým výkupním cenám už nemají ani štětinu.

Podle statistického úřadu počty prasat v Česku klesly skoro o dvacet procent. Farmáři dnes chovají něco přes 2,1 milionu kusů, což je nejmenší číslo za posledních šedesát let.

Odborníci navíc dodávají, že Česko přestává být ve výrobě vepřového soběstačné a značnou část již musí dovážet. To se v budoucnu může podepsat na růstu cen.

„Dováží se sem maso za dumpingové ceny. Až nebudeme mít vlastní vepřové, ceny půjdou nahoru. Obchodní partneři nám to dnes už říkají otevřeně,“ nechal se slyšet například šéf odbytového družstva Centroodbyt Pavel Krejčík.

I kdyby se tato předpověď nepotvrdila, dovážené maso může prodražit i kurz koruny. Upozorňuje na to předseda Českého svazu zpracovatelů masa Jaromír Kloud.

„Cena dováženého vepřového sice především závisí na velkoobchodních cenách v Německu, Polsku či Španělsku. I když se tam nyní ceny nezvyšují, pro změnu oslabuje koruna,“ uvedl. Padající kurz tak může vepřové na pultech prodražit.
Podle českých farmářů se problém s chovem prasat jen tak nevyřeší. Navíc podobně pesimisticky to vidí i u skotu, který dostává drtivé rány kvůli nízkým výkupním cenám mléka.

Hrozí třetí vlna vybíjení krav

„Za leden mléční farmáři prodělali kolem půl miliardy korun, za únor je to 550 milionů korun. Pokud tento stav potrvá řekněme šest měsíců a nějakým způsobem se tomu nepomůže, dočkáme se třetí vlny vybíjení krav. První byla v době transformace, druhá před vstupem do Evropské unie,“ uvedl nedávno pro Deník prezident Agrární komory České republiky Jan Veleba.

Zatím počty skotu meziročně klesly o necelých devět tisíc kusů.
Ve zcela odlišné situaci jsou nyní chovatelé drůbeže a ovcí, kterým se v posledních letech daří rozšiřovat výrobu. Například ovcí je dvakrát tolik než před deseti lety.

Ovce a drůbež: stále populárnější

Skopové a především jehněčí se totiž stává stále oblíbenějším masem kvůli své dietnosti. Navíc celá řada krajů chovy ovcí dotuje. Podobné je to i s drůbežím masem, jehož spotřeba roste po celém světě. V Česku je drůbeží druhé nejoblíbenější po vepřovém. Zatímco jeden průměrný Čech ročně sní asi 42 kilogramů vepřového, u drůbežího je to necelých 25 kilogramů. To je skoro o pětinu více než před deseti lety.

VOJTĚCH JANDA a zpravodajové Deníku

Prasat ubývá
Museli se zbavit třetiny vepřů a stejně tratí miliony

Blažovice - Několikamilionové ztráty hlásí Jan Vojta ze zemědělské firmy Bonagro z Blažovic na Brněnsku. A to počet prasat snížili již o třicet procent. Důvod je podle něho jediný: nízké vývozní ceny.

„Ještě minulý rok jsme měli 560 prasnic, teď jich máme už jen 380. Ale problému jsme se nezbavili. Kvůli nízkým výkupním cenám vepřového masa jsem ve ztrátě pořád,“ stěžuje si Vojta a zároveň přiznává, že s konkurencí levného masa ze západní Evropy se firma vyrovnat prostě za současných podmínek nemůže.

„Soutěžní podmínky nejsou pro všechny stejné. Ve Francii nebo Německu totiž dostávají zemědělci takové dotace, že je naše maso dražší, i když ho prodáváme pod cenou,“ upozorňuje Vojta. Minulý rok tak firma Bonagro byla ve ztrátě o více než pět milionů korun. Zemědělci z Blažovic se snaží situaci zlepšit tím, že nechávají půdu, na které pěstovali potravu pro prasata, ladem.

Lacinější je nechat pole ležet ladem

„Tím, že jsme zastavili rostlinnou výrobu, máme menší náklady. Část půdy jen zatravňujeme,“ popisuje farmář.

Firma sice dotace od státu v přímých platbách dostává. „Ale nejsou přímo pro chov prasat,“ popisuje problém s pomocí od státu a dodává: „K dlouhodobému poklesu cen vepřového v minulých letech se teď ještě přidala ekonomická krize. Propad tak současné dotace dorovnat nemohou,“ vysvětluje.

Prodělečné jsou i krůty a krávy

O tom, že by místo prasat choval jiná zvířata, neuvažuje.

„Chováme ještě krávy na mléko a krůty. Jenže ztrátové je vše. Nahrazovat produkci masa, které je prodělečné o deset korun, masem, které je ztrátové o pět korun, problém v žádném případě nevyřeší,“ podotýká Vojta. Jak se s problémy podniku vyrovná, netuší. „Nemáme žádné plány, jen problémy, jak přežít ze dne na den. Nemáme na platy ani na krmení,“ říká Vojta. Nebezpečí pro firmu spatřuje i v tom, že musí splácet úvěr bance.

Přesto by jedno řešení měl. Pro české zemědělce by se měly podle něho vytvořit stejné podmínky jako pro farmáře v ostatních zemích Evropské unie. „Jinak to není soutěž, kde vítězí ten nejlepší hospodář,“ podotýká. Pokud by byly dotace ve všech zemích stejné, dokázali by se podle něj Češi na evropském trhu prosadit.

„Máme tak vysokou produktivitu práce, že nám ji mnoho zemí může závidět. Jeden pracovník má u nás na starosti mnohem více zvířat než třeba v Německu,“ zdůvodňuje svůj návrh Vojta.

(od)

5.3.2009 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nejčastějšími riziky pro zaměstnance na evropských pracovištích jsou stres a problémy pohybového aparátu, zejména zad a rukou.
10

Odškodné za bolavá záda? Zničí nás to, tvrdí o návrhu firmy

Maria Šarapovová na exhibici v Las Vegas.
14

Pohledem Vojtěcha Žižky: O Máše a pokrytectví

Kde je farmářský trh s kvalitním jídlem? To si lidé musí povědět mezi sebou

Kus nebo třeba jen kousek vlastního pozemku? V Praze to má málokdo. Ani s dostatkem času nebo i chuti hrabat se v hlíně to občas není růžové. Právě v metropoli se tak staly fenoménem farmářské trhy.

Vakcíny proti tetanu docházejí. Lékaři při přeočkování upřednostňují starší děti

V dětské ambulanci v Kunštátě na Blanensku předminulý týden vypotřebovali poslední Boostrix Polio. Vakcínu, kterou povinně přeočkovávají deseti až jedenáctileté děti proti záškrtu, tetanu, černému kašli a dětské obrně. A několik měsíců ji ani nedoobjednají. Dodavatel oznámil přerušení výroby. „Potřebujeme obnovu dodávek hned, začínáme mít nenaočkované děti," přiblížila tamní lékařka Marie Neníčková.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies