VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vesmír se skrývá v hlavě každého z nás

Praha /INFOGRAFIKA/ - S nemocemi orgánu, v němž sídlí lidská mysl, denně bojují lékaři z Thomayerovy nemocnice v Praze. Pomáhá jim i analýza DNA.

7.3.2011 2
SDÍLEJ:

Novináři měli možnost prohlédnout si v rámci Dne mozku oddělení patologie v pražské Thomayerově nemocnici.Foto: DENÍK/Martin Divíšek

Mozek je nejsložitější součástí nám známého vesmíru. Skládá se ze sto miliard neuronů a nejméně trilionu spojů mezi nervovými buňkami. Přestože o sídle lidské mysli víme hodně, ještě více tajemství si zatím nechává pro sebe. K otázkám nejpalčivějším patří mozková onemocnění. A právě s těmi se denně setkávají lékaři z Oddělení patologie a molekulární medicíny Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.

Průzkum oddělení začínáme na patologii, kde primář František Koukolík představuje to, s čím jsme se sem důvěrněji přišli seznámit – lidský mozek. Vyjímá orgán z formaldehydu a dovoluje nám nahlédnout, co se ukrývá v hlavě každého z nás. „Je jako mrtvý vesmír. Všechny metody, které máme, se podobají pohledu z družice na velkoměsto. Vidíme hodně, ale nevíme, co se děje v jednotlivých bytech,“ říká František Koukolík.

Neúprosné geny

Když pacient zemře, je jeho mozek vyjmut a tkáně se vyšetří, aby byla stanovena definitivní diagnóza. „Snažíme se, aby kolegové patologové měli co nejméně práce, lidé žili co nejdéle a dařilo se jim dobře. Bohužel choroba někdy nad pacientem zvítězí a my pak chceme získat co nejvíce informací, abychom mohli pomoci dalším,“ vysvětluje neurolog Robert Rusina.

Právě on také v případě, že se u zemřelého zjistí dědičné onemocnění, hovoří s rodinami, v nichž se geny nebezpečných onemocnění mohou vyskytovat. „U různých nemocí dokážeme odhadnout riziko pro žijící příbuzné, že budou nositeli. Pomáháme jim rozhodnout se, jak se zprávou naložit a zda chtějí skutečně vědět, jestli onemocnění mají. Genetická analýza je jednoznačná, takže pak možná budou muset žít s vědomím, že u nich po padesátce propukne smrtelná neléčitelná choroba,“ popisuje Rusina, kterému při konzultacích s rodinami pomáhá také psycholog či klinický genetik.

Cesta časem

Po malé vykachlíčkované místnosti, v níž jsme si mozek prohlédli tak, jak to dělali lékaři v 19. století, míříme do vedlejší molekulárně genetické laboratoře. Několikametrový přesun je zároveň i cestou časem o téměř dvě stě let zpátky. Místnost je vybavena nejmodernějšími přístroji, které umějí číst lidskou DNA.

Zjistit, co se „píše“ v našich genech, neznamená jen odhalit, zda trpíme nějakou dědičnou chorobou. „Při karcinomu tlustého střeva sekvenujeme mutace v nádorové tkáni. Když zjistíme, o jaké mutace přesně jde, můžeme pacientovi dát účinné léky,“ vysvětluje doktorka Milada Matějčková.

Další přístroje, které lékařům pomohou odhalit onemocnění, se nacházejí v imunologické laboratoři, kde se analyzuje mozkomíšní mok. Ve vedlejší místnosti se zase zpracovávají vzorky tkání tak, aby je bylo možné zkoumat pod mikroskopem. Na speciálních strojích se nakrájejí na tisíciny milimetru tenké řezy, které se pak různými metodami barví.

Naše cesta končí v pracovně s mikroskopy. „Obvykle tady studujeme vzorky ve čtyřech. Schválením diagnózy totiž někdy rozhodujeme o osudu člověka. Stává se, že na to máme jen pár minut – třeba když nám ze sálu přinesou kousek od operace a chtějí vědět, co to je. V takových chvílích se jedná o život. Já sám dělám řemeslo pětačtyřicet let a nemine týden, abych se nesetkal s něčím, co je pro mě nové nebo jsem to viděl naposled před třiceti lety,“ dodává primář Koukolík.

Mozek a jeho funkce
Primář František Koukolík pro Deník:
Jsme jedinou zemí, kde se dárcům rohovky vyšetřuje mozek

Národní referenční laboratoř, kterou vede František Koukolík, se zabývá prionovými chorobami. Jedná se o smrtelná onemocnění mozku postihující lidi i zvířata. Jejich společným znakem je hromadění bílkoviny prionu, které nakonec poškodí mozek natolik, že pacient zemře. U člověka jde například o Creutzfeldtovu-Jakobovu chorobu, u zvířat o nemoc „šílených krav“ (BSE, bovinní spongiformní encefalopatie).

Creutzfeldt-Jakobova nemoc je velmi vzácné onemocnění. Kolik lidí jí ročně v Česku podlehne?
Setkáváme se s dvaceti zemřelými ročně, to znamená asi dva lidé na milion obyvatel. Většině z nich je ale nad padesát let. Naštěstí je to nesmírně vzácná choroba, ale o to riskantnější. Kdyby došlo k zamoření chirurgického provozu nebo transfuzí, mohli by se nakazit další lidé.

Takové případy se už staly?
U nás nejsou doložené, ale v zahraničí ano. Jsou známé případy, kdy se Creutzfeldt-Jakobova nemoc přenesla transplantací rohovky, osrdečníku, chrupavek nebo srdečních chlopní. Nejhorší lokální epidemie byly při užití růstových hormonů získaných z hypofýz zemřelých lidí, kteří nebyli pitváni. Výsledkem byly desítky mrtvých. Teď už se ale růstový hormon dělá synteticky, takže toto nebezpečí odpadlo.

Předchází se možnosti transplantace orgánů nakaženého?
V Česku je jako v jediném státě na světě zákon, podle kterého se musí vyšetřit všechny mozky dárců rohovky. Jakmile se někomu bere rohovka, musí se vzít i kousek mozku. Ty se k nám pak z celé republiky sváží k analýze. U ostatních transplantací se nevyšetřuje.

Byl prokázán přenos nemoci z masa šílených krav na lidi?
Přenos požíváním nakažených zvířat je pokládán za prokázaný, ale debatuje se o mechanismu, kterým prion prolomil mezidruhovou bariéru. Proč někteří lidé dostanou novou, lidskou variantu, se neví. Ví se, že jsou jí postiženi mladí lidé a naprostá většina z nich je z Anglie. Poslední údaj mluví o 175 případech a umřelo i jedenáctileté dítě. V jiných zemích jsou to jednotlivé případy, u nás jsme zatím nic podobného nezachytili.

Která varianta je tedy v Česku nejčastější?
Nejvíce se vyskytuje tak zvaná sporadická podoba, u níž se neví, proč vzniká. To je po světě kolem 90 procent případů, u nás ale jen 75. Jinde je 10 až 15 procent familiárních případů, podmíněných některou z více než 20 mutací genu, který kóduje prionovou bílkovinu. V Česku tvoří familární onemocnění celou čtvrtinu případů. Tato vzácná choroba pak hubí postižené členy rodokmenu, v němž se vyskytuje, tedy nositele patologické mutace. Většinou propukne mezi padesátým a šedesátým rokem, některé z variant se ale vyskytují už před čtyřicítkou. Víme o rodině, kde byly z neznámého důvodu postiženy nejvíce ženy. Bylo to v době před třiceti lety, kdy se ještě nevědělo, co jim je. A ony se jednou za rok scházely a losovaly, která umře.

Na co se výzkum prionových chorob v posledních letech zaměřuje?
Nyní je hlavním výzkumným směrem otázka, co se u sporadické formy stane, že se molekula, která je hodný prion, promění na zlý prion. Chemicky je to totiž ta samá molekula, má ale jiné prostorové uspořádání. Jen změní tvar a začne hubit. Proč se tak děje zatím známo není. Dále se zkoumají varianty týchž onemocnění u zvířat. Tím se zabývají špičková světová výzkumná pracoviště, my jsme ale pracoviště diagnostické.

Existuje do budoucnosti možnost, že se tato onemocnění budou dát léčit?
Výhled na možnost léčení je, ale zatím ho nevidím.

Autor: Michaela Koubová

7.3.2011 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
15 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

Hitlerův telefon se na aukci prodal za téměř čtvrt milionu dolarů

Telefon nacistického vůdce Adolfa Hitlera se na dnešní aukci ve Spojených státech prodal za 243.000 dolarů (6,2 milionu Kč). Oznámil to aukční dům Alexander Historical Auctions. Vyvolávací cena činila 100.000 dolarů. Prodejní cena se nacházela zhruba v polovině předpokládaného rozpětí 200.000 až 300.000 dolarů, napsala agentura AFP.

Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Nejenom obchodníci, ale i berní úředníci finalizují přípravy před druhou vlnou EET. Jak říká v rozhovoru pro Deník šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, úředníci zohlední dobrou vůli podnikatele.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies