VYBERTE SI REGION

Vesničtí lékaři v Česku: Vážně ohrožený druh

Praha /INFOGRAFIKA/ – Libor Maryško léčí lidi už 35 let. Protože ale v poslední době odchází řada praktiků do důchodu, pomáhá navíc ve společnosti Medica Sever shánět jejich nástupce 
v malých městech a vesnicích. Jenže to jde ztuha. „Praktičtí lékaři se koncentrují do měst, která mají nad 50 tisíc obyvatel. Na venkov se jim nechce. Třeba u hranic s Polskem tak máme dlouhodobě problém," říká Maryško. Sehnat lékaře tak je podle něj obtížné například na Frýdlantsku a ve Šluknovském výběžku.

11.7.2014 33
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ČTK

Podobná situace je téměř ve všech odlehlejších venkovských oblastech v republice. Třeba dvouapůltisícové Chabařovice na Ústecku přišly krátce po sobě o zubaře a lékárnu, nemají ani gynekologa. Dětská lékařka je tu dvakrát do týdne, praktik tři dny v týdnu. Město se teď snaží ze všech sil získat zubaře. „Jednali jsme s jedním a prý u nás nastoupí. Musíme mu ale zařídit vybavenou ordinaci. Bude nás to stát několik set tisíc korun," uvádí starosta Josef Kusebauch. Právě výhodami se snaží lékaře přilákat i v jiných obcích – nezřídka nabízejí obecní byt, vybavenou ordinaci či přednostní přijetí dítěte do školky. Přesto se zájemci nehrnou.

Čekání i půl roku

O tom, jak složité je sehnat lékaře, si před časem udělal přehled Táborský deník. Nejhůř jsou na tom v okrese ti, kdo shání zubaře či očního. Zubař nebyl ještě nedávno na Táborsku volný žádný, na vyšetření očí se čeká i půl roku.

Kde je problém? Jak to tak bývá, v penězích. „Pojišťovny se nehrnou uzavírat smlouvy
s dalšími lékaři. Kdyby si teď chtěl někdo otevřít novou ordinaci, vystavuje se riziku, že bude bez smlouvy," naznačil Jaroslav Karhan z České oftalmologické společnosti.

Problémy s nedostatkem některých lékařů komplikují život i lidem na Českokrumlovsku. Místní starostové se navíc bojí, že bude hůř. Například do Benešova nad Černou, kde zesnul obvodní lékař, nemohou nového sehnat už tři čtvrtě roku.

Nedostatek zubařů i gynekologů

Na Klatovsku scházejí vedle praktiků a zubařů i gynekologové. „Do Klatov jsem se přistěhovala a téměř rok jsem marně čekala na místo u ženského lékaře, k zubaři jsem se dostala jen díky známému. 
A vybrat dětskou lékařku byl také zážitek. Začala jsem ji hledat ještě před narozením dcery a našla ji až po půl roce," řekla Deníku Zdeňka Bezdíčková z Klatov.

Problém ovšem pociťují 
i právě vystudovaní lékaři. 
„U mladých lékařů je zájem
o praktické lékařství poměrně značný, ale současné dotace na jejich vzdělávání nejsou schopny zajistit potřebnou generační výměnu ze sta procent," uvádí Jan Bělobrádek ze Společnosti praktických lékařů. „Klesá také ochota školitelů své kolegy školit. Musí administrativně vykazovat státní dotaci prakticky zadarmo. Školí se ve velkých městech, venkov zůstává stále nepokrytý," dodává Bělobrádek.

To potvrzuje pětatřicetiletý lékař Petr Kuba. „Svého školitele jsem našel asi po roce hledání. Tady na Domažlicku ale nebyla šance. Měl jsem velké štěstí, když jsem na Karlovarsku našel paní doktorku Ivu Weilguny, která se mě ujala," vypráví mladý lékař, který má ordinaci v Hostouni 
a Bělé od loňského léta.

Praktici

Šéf Sdružení praktických lékařů ČR Václav Šmatlák: Bytovka a polovybavená ordinace v nějaké pastoušce nestačí

Od problému chybějících lékařů na venkově dosud dávaly kraje a často i obce ruce pryč. Aby se situace změnila, bude třeba společného úsilí, díky němuž bude i místo v odlehlých oblastech atraktivní, říká praktický lékař Václav Šmatlák.

Václav ŠmatlákLékaři v menších městech a na venkově odcházejí do penze
a není za ně náhrada. Kde je zakopaný pes?
Praktických lékařů je dost, hodně je i zájemců o všeobecné lékařství. Dohromady nám letos atestovalo více než 200 praktických lékařů. V republice jsou ale místa, jako odlehlejší části okresů, příhraničí, horské a podhorské oblasti či místa se sociálními problémy, o která zkrátka není zájem. Tam tedy potenciálně hrozí výpadek péče.

Takže nějaké usnadnění v postgraduálním studiu by nic neřešilo…
Už jsem slyšel názor, že kvůli nedostatku praktiků se usnadní lékařům z jiných odborností nějakou zmírněnou formou postgraduálního studia a specializační přípravou změna na praktické lékaře. To už jsme zažili, když ministroval pan Rath, který dával svým kamarádům osvědčení o odborné způsobilosti formou papíru a tak z daného lékaře udělal i praktika. To je podle nás proti zákonu. Nicméně to nic neznamenalo, protože lékaři, často primáři na nějaké klinice, neměli zájem jít do pohraničí – ti chtěli zůstat v Praze.

Snažíte se současnou situaci nějak řešit?
Poukazujeme na ni zhruba rok. Řešíme to ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví i s Asociací krajů ČR (AK ČR). Vypracovali jsme pro každý kraj přehled stávající situace i s návrhy řešení, což jsme předali jednotlivým krajům. Odezva bohužel nebyla velká. Proto se do toho vložila komise pro zdravotnictví rady AK ČR, kterou vede hejtman Vysočiny Jiří Běhounek. Teď v dubnu ministerstvo poslalo dopis hejtmanům, kde žádá o zmapování situace praktických lékařů v krajích. Materiál už by měl být na ministerstvu zpět, takže jsem před pár dny žádal pana ministra o výsledky. Výstupem by měl být materiál, který nám řekne: ano, v této lokalitě hrozí za dva roky či za pět let výpadek dostupnosti péče, musíme to nějak řešit. Psal jsem také hejtmanu Běhounkovi, že se ohledně výsledků sejdeme.

Máte tedy konkrétní návrhy, jak do těchto oblastí lékaře přilákat?
Jde o motivaci, aby tam lékaři byli ochotni jít. Ta může být dvojí: jedna přes zdravotní pojišťovny, aby byli tito lékaři nějak dotováni – pojišťovny jsou totiž ze zákona povinny zajistit dostupnost péče. Druhá cesta je přes kraje, aby se snažily do problematických oblastí lékaře přitáhnout – nabídnout jim ordinace s minimálním nájemným a ubytování. Zkrátka je třeba místo učinit něčím atraktivní.

Některé obce už vámi zmiňovaný druhý způsob lákání lékařů využívají, nicméně ani to často nestačí. Pojišťovny by ale navíc mohly zajistit lékařům více peněz…
Jinak to nejde. Jediná motivace je ekonomická, jinou si neumím představit. Nabídnout bytovku a polovybavenou ordinaci v nějaké pastoušce za běžné peníze zkrátka nestačí. Samozřejmě bychom se mohli jako za komunismu vrátit k umístěnkám, ale doufám, že to snad nehrozí.
Udivuje mě však, co říkáte o obcích – jde asi o vzácnější příklady, kde se snaží, protože my bohužel máme přesně opačnou zkušenost. Kraje od toho dávají ruce pryč s tím, že to není v jejich kompetenci a že s tím nemohou nic dělat, protože jde o věc obcí a pojišťoven. Je sice pravda, že dostupnost péče mají na starosti pojišťovny, ale to není dostatečné. Obce zase říkají, že na to nemají peníze. Proto jsme se spojili s hejtmanem Běhounkem, kterého se snažíme přesvědčit, že jde o problém, kde by měl nést spoluzodpovědnost kraj. Uvažuje se dokonce o evropských dotacích. O věci je ale třeba jednat rychle. Na úrovni krajů navíc neexistuje žádná koncepce a na úrovni ministerstva už vůbec ne. Zjistili jsme, že kraje dosud ani neměly představu o tom, kolik mají lékařů, jaké odbornosti a jaký bude vývoj za pět deset let.

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) se nedávno ve sněmovně zmiňoval, že by chtěl zavést bonus pro lékaře v odlehlých oblastech, kteří mají málo pacientů na plné ekonomické zabezpečení praxí. To je také jeden z vámi zmiňovaných způsobů dotování pojišťovnami?
Částečně ano, je to jedno 
z řešení. Zároveň ale upozorňuji na to, že takový bonus už dnes existuje. Jsou ordinace, kde je třeba, aby tam lékař byl, ale má málo pacientů – místo 1600 třeba jen 900. Pokud splní určitá kritéria, dostává od pojišťovny dorovnání do výše 90 procent průměrného příjmu praktických lékařů v ČR. Tato možnost je i v úhradové vyhlášce a týká se praktických lékařů pro děti i dospělé. Ve výsledku je ale takových lékařů jen několik. Možnost ovšem neřeší případy míst, kde je zatím pacientů dost, ale lékař stárne a uvažuje o odchodu, či dokonce zemře a nikdo nechce na jeho místo.

MICHAELA KOUBOVÁ

Autor: Redakce

11.7.2014 VSTUP DO DISKUSE 33
SDÍLEJ:

Veslařský svět v černém. V Mařaticích pohřbili nadějného veslaře Michala Plocka

Uherské Hradiště – S juniorským mistrem Evropy i mistrem světa dvaadvacetiletým Michalem Plockem se přišly v pondělí 5. prosince rozloučil na jeho poslední cestě zhruba dvě stovky známých, přátel a rodinných příslušníků do obřadní síně hřbitovu v Uherském Hradišti, Mařaticích. Talentovaný veslař a nástupce Ondřeje Synka byl 28. listopadu nalezen mrtvý v loděnici pražské Dukly, za níž vesloval.

Vědci zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní

Klecany (u Prahy) - Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech u Prahy zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní. Pracoviště je unikátní spektrem nabídky metod řešení poruch spánku, a to nejen v rámci ČR. Řada problémů se léčí nejen podáváním léků, ale zásadní jsou i psychoterapeutické postupy, říká vedoucí oddělení spánkové medicíny Jitka Bušková.

K soudu s Čechem v Súdánu přišli i zástupci ambasády EU

Chartúm/Praha - Dnešní soudní stání v Chartúmu s českým misionářem Petrem Jaškem přišli sledovat i zástupci ambasády Evropské unie. Sdělila to česká velvyslankyně v Káhiře Veronika Kuchyňová Šmigolová, jejíž úřad má působnost také pro Súdán. Jašek čelí v africké zemi obvinění z protistátní činnosti a v minulosti se jej zastal Evropský parlament.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies