VYBERTE SI REGION

Většina Čechů je přesvědčena, že změny v roce 1989 stály za to

Praha – Dvě třetiny Čechů jsou přesvědčeny o tom, že společenská změna, která nastala v roce 1989, stála za to. Slováci jsou v této věci kritičtější, změny stály za to podle 58 procent Slováků. Sametová revoluce je zároveň jedna z nejlépe vnímaných událostí v historii Česka, lépe lidé hodnotí jen první republiku. Vyplývá z dnes zveřejněného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), Sociologického ústavu Akademie věd ČR a Inštitutu pre verejné otázky Bratislava.

11.11.2014 189
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/archív

Pozitivně události před 25 lety hodnotí 61 procent Čechů, první republiku pak o procentní bod více. Na Slovensku to bylo 51 procent v případě listopadu 1989 a 53 procent v případě první republiky. Slováci více oceňují vznik samostatného státu v roce 1993 a Slovenské národní povstání. U této události mohl být výsledek podle autorů částečně ovlivněn nedávným výročím, které bylo na Slovensku velmi připomínáno.

„Jsou oblasti, kde lidé vidí obrovské zlepšení. Je to možnost cestovat, pracovat, žít v zahraničí, svoboda projevu, svoboda získávání informací. Tam se dostáváme přes tři čtvrtiny lidí, kteří říkají, že je to v současné době lepší. A pak máme oblasti, jako jsou sociální jistoty, bezpečnost občanů, pracovní příležitosti, které jsou vnímány velmi kriticky," řekl novinářům Paulína Tabery, jedna z autorek průzkumu.

Lepší životní úroveň

Ve srovnání období před listopadem 1989 a současností hodnotí 55 procent Čechů svoji nynější životní úroveň jako lepší. U Slováků jsou to zhruba dvě pětiny respondentů. Lidé nejvíce oceňují možnost studovat, pracovat a cestovat do zahraničí, svobodný přístup k informacím a možnost vyjádřit svůj názor.

Lidé jsou ale současně často zklamaní z možností získat slušné společenské postavení na základě poctivé práce, sociální jistoty či pracovní příležitosti. Slováci také velmi negativně posuzují zdravotní péči, podle 55 procent je nyní horší než před rokem 1989. Naopak 53 procent Čechů se domnívá, že má nyní lepší zdravotní péči.

Sametová revoluce je v ČR kladně hodnocena především lidmi s vysokoškolským vzděláním, obyvateli Prahy, Královéhradeckého a Středočeského kraje a také příznivci ODS, TOP 09 a ANO.

Obyvatelé obou zemí, které před 25 lety tvořily společný stát, vnímají politický systém před listopadem 1989 spíše záporně. Kladně se k němu vyslovilo 16 procent Čechů a 23 procent Slováků. Ekonomický systém před listopadem 1989 ale neposuzují tak kriticky. Kladně jej hodnotí 30 procent Čechů, u Slováků je to o sedm procentních bodů více. Podle autorů ale lidé spíše posuzovali svou životní úroveň a ekonomické možnosti domácností.

Průzkum se uskutečnil na začátku října, v ČR se jej účastnilo 1004 respondentů starších 18 let, na Slovensku pak 1031.

Autor: ČTK

11.11.2014 VSTUP DO DISKUSE 189
SDÍLEJ:

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Pošta vypsala tendr na vedoucího inspekce, hlásí se prý i Laube

Praha - Česká pošta vypsala výběrové řízení na funkci vedoucího odboru inspekce. Odbor inspekce má na starosti záležitosti spojené s ochranou České pošty před trestnou činností. Potvrdil to mluvčí podniku Matyáš Vitík. Podle Lidových novin se na místo, které v září opustil Jiří Brázda, přihlásilo pět uchyzečů, mezi nimi i bývalý náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, uvedl server lidovky.cz.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies