VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Většina Čechů se domnívá, že je ÚSTR zbytečnou institucí

Praha - Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), který je terčem aktuálního dění, vnímají více jak dvě třetiny domácí populace (68,7 procenta) jako zcela zbytečnou instituci. Názor, že ÚSTR plní svoji funkci pak v souhrnu sdílí 25,5 procenta veřejnosti.

12.5.2013 106
SDÍLEJ:

Logo Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR)Foto: DENÍK/Martin Divíšek

Názor, že se ÚSTR objektivně a tedy pravdivě zabývá zkoumáním a objasňováním éry obou totalitních režimů v Československu, komunismem a nacismem sdílí v souhrnu pouze 22,4 procenta dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek domácí populace.

Nedůvěra většinové části veřejnosti vůči ÚSTR je rovněž zřejmá ze zjištění, že 73,3 procenta dotázaných nepovažuje ÚSTR jako zcela nezávislou instituci na vládnoucí politické reprezentaci.

Jako důkaz, že je ÚSTR zpolitizovanou a zcela zbytečnou organizací vnímá aktuální dění kolem ÚSTR 29,3 procenta dotázaných. Jako politický boj pak vnímá kauzu ÚSTR 26,3 poricenta respondentů a 22,3 procenta vnímá jako důvod dění kolem ÚSTR vymknutí ÚSTR z kontroly ODS. Levicový puč pak stojí za událostmi kolem ÚSTR podle názoru 10,1 procenta dotázaných.

Skutečnost, že část obhájců ÚSTR, kteří jsou tvořeni převážně z pravicových voličů a voličů KDU-ČSL, mohou vnímat činnost tohoto ústavu, jako součást aktuálního boje proti KSČM naznačuje zjištění, že dle názoru 25,7 procenta respondentů mělo být cílem zřízení a činnosti ÚSTR potlačování obliby KSČM u voličů.

Tento názor prezentovala i poslankyně nejmenší vládní strany LIDEM Lenka Andrýsová, která je přesvědčená, že pokud by KSČM nyní měla podle společnosti SANEP (průzkum aktuálních volebních preferencí) ve Sněmovně 43 poslanců, tak Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) nejspíš nepřináší to, proč byl vůbec zřízen.

Zjištění, že se více jak čtvrtina dotázaných ztotožňuje s názorem poslankyně Andrýsové naznačuje, že dochází k vyostření společenské atmosféry mezi odpůrci komunismu, a to i v jeho stávající podobě demokraticky volené KSČM a částí voličské veřejnosti, která i z důvodu nespokojenosti se stávající vládou premiéra Petra Nečase preferuje levicové strany včetně KSČM.

S názorem, že by měl být ÚSTR zrušen a aby totalitní režimy zkoumala Akademie věd a archiv spravoval Národní archiv České republiky, pak v souhrnu souhlasí 67,8 procenta dotázaných, což bez ohledu na rozdílné názory ve společnosti v otázce komunismu v každém případě prezentují jednoznačně většinový veřejný zájem na ukončení činnosti ÚSTR.

Autor: Redakce

12.5.2013 VSTUP DO DISKUSE 106
SDÍLEJ:
Kožešinová farma ve Velkém Ratmírově.
22

O zákazu kožešinových farem bude Senát rozhodovat od 19. července

Šeberák.
26

Teplý víkend je tu. Přírodní koupaliště v Česku mají většinou čistou vodu

Nedostatek tekutin může způsobit malátnost i selhání oběhu

Nedostatek tekutin může v současném horkém počasí způsobit malátnost, bolest hlavy a sníženou výkonnost. Při ztrátě vody na úrovni pěti procent lidské váhy hrozí oběhové selhání. V tiskové zprávě to dnes uvedla Hygienická stanice Hlavního města Prahy. Podle předpovědi meteorologů dnes teploty vystoupí k 35 stupňům Celsia.

Rektor Zima: Ministr Pilný se bude snažit zohlednit VŠ, záleží to na Štechovi

Ministr financí Ivan Pilný (ANO) ve čtvrtek ujistil zástupce České konference rektorů (ČKR), že investice do vzdělání a vysokého školství pokládá za prioritu. ČTK to řekl předseda ČKR a rektor Univerzity Karlovy v Praze Tomáš Zima po jednání na ministerstvu financí. Pilný podle něj slíbil, že se bude snažit zohlednit požadavky škol při sestavování rozpočtu. Záležet prý bude na tom, jaké priority mu předloží ministr školství Stanislav Štech (za ČSSD).

Bradáčová: V Rathově kauze soud nemusí znovu provádět důkazy

V korupční kauze bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha nebude středočeský krajský soud muset opakovat žádné důkazy, a to ani odposlechy. Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová to dnes uvedla v pořadu Českého rozhlasu 20 minut Radiožurnálu. O přípustnosti odposlechů jako důkazů rozhodl počátkem června Nejvyšší soud.

Trump se brání: Tajné nahrávky rozhovorů s Comeym jsem nepořídil

Není den, aby nebylo slyšet o novém americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi. Tentokrát se vyjádřil k ostře sledované kauze, kdy se měl pokusit ovlivnit vyšetřování možného zásahu Ruska do volební kampaně. A to především odvoláním šéfa FBI Jamese Comeyho, jehož rozhovory měl tajně nahrávat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies