„V současnosti je kapacita českých věznic stoprocentně naplněná,“ říká totiž Robert Káčer z Vězeňské služby. „V případě, že by nastoupili všichni, kteří mají nastoupit, uměli bychom si s tím krátkodobě poradit snížením prostoru pro vězně,“ vysvětluje. Dnes připadají na jednoho vězně čtyři metry čtvereční, po nástup všech by plocha klesla na 3,5 metru.

Nárůst počtu vězňů se přitom dá očekávat po přijetí nového trestního zákona. „Doposud se vlastně vyhýbáním nástupu trestu odsouzený ničeho nedopustil,“ říká advokátka Petra Koutná. Po přijetí nového kodexu už bude mít odsouzený sám zájem nastoupit. „Vyhýbání se nástupu do vězení bude důvodem pro zamítnutí podmínečného propuštění,“ oznamoval jednu z novinek ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.

To přinese ovšem další problémy. Už dnes totiž chybí 301 dozorců a dalších 325 jich bude chybět od ledna nového roku. Celkem tak bude chybět deset procent všech dozorců. „Za problémovou situaci se dá označit stav v pražských věznicích, který Vězeňská služba průběžně řeší například příspěvkem na ubytování, odlučné a cestovné. Hledá se i zákonná možnost, jak příslušníky v Praze platově zvýhodnit,“ říká Alena Votická z Vězeňské služby.


Další problémy přinese nová povinnost soudců přihlížet k podmínkám propuštění i k tomu, zda odsouzený aspoň projevil vůli k nápravě. V praxi to znamená, že by vězni měli mít sami zájem pracovat. „Dokud se nezačnou stavět nebo adaptovat pracovní prostory uvnitř věznic, podíl zaměstnaných trestanců se výrazně nezvýší. S výrobními zónami uvnitř areálů bychom mohli dosáhnout asi sedmdesátiprocentní zaměstnanosti,“ říká Votická. Jenže pokud by se zároveň podařilo vrátit do věznic šest tisíc vyhýbačů, počet pracujících vězňů by opět klesl – minimálně o dvacet procent. A vrátil se tak zpátky na stav před dvěma lety.