Soudce Miroslav Vajgant četl výpovědi desítek lidí, kteří v nákladním autě řízeném Sásem cestovali. Kapinecz jel jako spolujezdec. Běženci vypovídali o své cestě do Evropy. Někteří řekli, že opustili svou zem před deseti až 15 lety, jiní před pár měsíci. Přes Pákistán a Írán mířili do Turecka, kde někteří byli i několik let, jiní strávili až pět let v Řecku, odkud se po zhoršení ekonomické situace vydali do Německa. Za cestu z Turecka do Řecka platili podle výpovědí nejčastěji 1000 dolarů (asi 24.300 Kč) za osobu. Cesta z Pákistánu do Řecka stála několik lidí 4000 dolarů. Další úsek do Maďarska absolvovali vlakem, pěšky, autobusy i auty. V Maďarsku se jim nabídli převáděči, podle většiny uprchlíků to byli Pákistánci, a slíbili odvoz do Německa. Za něj platili většinou 400 eur za osobu, ale také 300 až 600 eur za osobu.
Po celé cestě z Pákistánu provázeli řadu běženců převáděči. Za různé částky v hotovosti i převádění na účty je dovedli až do Maďarska. Agenti, jak jim uprchlíci říkali, je často kontaktovali v uprchlických táborech v Řecku a v Maďarsku a navigovali je mobilními telefony.
V autě do Německa seděli uprchlíci namačkaní se skrčenýma nohama na zemi, s dětmi na klíně. Byli tam i kojenci. V autě nebyla voda, jídlo, toaleta ani větrání. Auto vyjelo z Maďarska za tmy a zastavilo jednou nebo dvakrát na pár minut, ven ale nemohli vyjít. Když je na dálnici u Ostrova u Stříbra zadržela druhý den česká policie, domnívali se, že už jsou v Německu. Mnohým převaděči v Maďarsku slibovali cestu v taxi přes Rakousko. Nejvíc uprchlíků chtělo do Německa, ale i do Švédska a Portugalska. Bylo jim řečeno, že tam dostanou práci a zdarma vystudují.
Bez peněz a dokladů
Mnozí už neměli žádné peníze. Neměli ani osobní doklady. Dokumenty, které někteří dostali při zadržení maďarskou nebo srbskou policií, roztrhali. Řidiče ani spolujezdce z auta při nastupování nikdo neviděl.
Obhajoba slova svědků zpochybnila. Upozornila na jejich nevěrohodnou totožnost – 29 ze 76 zadržených běženců se narodilo 1. ledna a dalších 17 lidí 31. prosince, upozornil jeden z obhájců a řekl, že důvody uprchlíků byly ryze ekonomické a vypočítavé, žádný nepožádal o ochranu při překročení schengenské hranice. Jejich klienti se podle obhajoby stali obětí machinací dobře organizovaných mezinárodních pašeráckých gangů.
Obžalovaní Maďaři popírají, že uprchlíky převáželi vědomě. Tvrdili, že jeli do Norimberku pro vysokozdvižný vozík, a netuší, jak a kdy se jim lidé do auta dostali. Až v ČR pravomocně skončí jejich případ, budou předáni do Německa. Německá justice je podezřívá z opakovaného převážení uprchlíků, za což jim v Německu hrozí vyšší trest než v ČR.