VYBERTE SI REGION

Věznice ve Světlé není luxusní hotel

Světlá nad Sázavou - „Po Světlé se šíří fámy, že vězenkyně u nás jen leží na posteli a mají se jako v hotelu. Pojďte, přesvědčíte se, zda je to pravda,“ říká Eva Hodná, mluvčí ženské věznice na Rozkoši.

23.5.2008 2
SDÍLEJ:
Fotogalerie
9 fotografií
ženská věznice ve Světlé nad Sázavou

ženská věznice ve Světlé nad SázavouFoto: DENÍK/Jan Typlt

Prohlídka, která začala důkladnou bezpečnostní prověrkou na bráně, opravdu není ničím veselým – a to i přesto, že tohle nápravné zařízení sídlí na poměry českých věznic ve vzdušných a nestísněných prostorách.


Barevné stěny totiž ještě neznamenají hotel. Ženy tu mají tvrdý režim. V šedých úborech jsou si všechny tak trochu podobné. Zdá se, že tady je menší rozdíl mezi mládím a stářím. Je jedno, že tu většinou nemáte přístup k drahé kosmetice, tady není pro koho se líčit. K jídlu máte to, co dostanete, jídelní lístky se nevedou.

„Člověk na svobodě si těžko představí, jaké to je, být ubytován s cizími a nepřizpůsobivými osobami,“ konstatuje ředitelka věznice Kamila Meclová. Spolubydlící si vybírat většinou nemůžete. A bílé límečky, úřednice, které třeba podlehly pokušení „vypůjčit si“ z firemní pokladny, se musejí nějak sžít s pouličními kapsářkami a dealerkami drog. Jsou zde i vražedkyně.

S těmi ovšem dotyčné úřednice do styku přijít nemusí – ve Světlé jsou totiž na jednom místě vlastně tři vězení „pod jednou střechou“ – oddělení s dozorem, s ostrahou a se zvýšenou ostrahou.

Čas je to hlavní

Minuty dne ale všude přesně odměřují, kdy se snídá, kdy obědvá, kdy je možné se osprchovat. Čas je snad nejdůležitějším pojmem, nejen kvůli dennímu režimu: vždyť právě jistý čas bez svobody byl každé z těchto odsouzených vyměřen za její konání. Hodiny s velkými rudými číslicemi jsou všudypřítomné…

Jedna z věcí, která tento čas může zkrátit a naplnit, je práce. „U nás pracuje v průměru necelých sedmdesát procent žen. Asi čtvrtina z nich pracuje pro samotnou věznici a tři čtvrtiny pro cizí subjekty,“ uvedl vedoucí oddělení výkonu trestu František Kolbábek.

Práce je ve vězeňském provozu skutečně dost. Odsouzené pomáhají v kuchyni (pomocné práce, výdej stravy), v prádelně (prádla produkuje více než pětisetčlenné vězeňské „městečko“ celé hory), uklízejí. Některé už zvládají dokonce úkoly pro instalatéra.

Ze svého platu dostává 450 korun

„Pro svoji potřebu mám ze svého platu dvanáct procent, tedy 450 korun,“ říká žena pracující ve vězeňské knihovně. Část mzdy se odsouzeným ukládá na účet, část je strhávána na hrazení pobytu ve vězení.

Práce pro firmy je pak u žen vítanou příležitostí podívat se na nějaký čas do vnějšího světa za zdí. „Pracovat venku je lepší. Chodíme na práci pěšky,“ souhlasí jedna z nich, Oldřiška. Některé vězenkyně pod dozorem uklízejí město, jiné pracují v průmyslu. „Nemůžeme ale ženy poslat třeba do skláren. Nejde to uhlídat – měli bychom tady samé těhotenství,“ vysvětluje ředitelka. Ideální je proto třeba balení triček v textilních závodech.

Odmítnutí práce v provozu věznice je porušením vnitřního řádu, za což hrozí mnoho dní samotky. A ta splňuje představu věznice, jakou v běžném člověku vytvářejí akční filmy.

Autor: Jan Typlt

23.5.2008 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath
1 18

Rathova korupční kauza: Soud vrátil k došetření druhou větev

Joe Biden
3

Viceprezident USA Biden se obává vměšování Ruska do evropských voleb

Brno podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy ve městě

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Nová škola pro sestry by měla vyřešit jejich nedostatek

Rumburk – Již za rok a půl by mohli nastoupit první studenti do nového oboru na vyšší odborné škole ve Varnsdorfu. Studovat by v něm měly budoucí zdravotní sestřičky.

Kavárník Ondřej Kobza: Jsem jezuitský podnikatel

V pražském kavárenském podhoubí nenajdete známější jméno. Ondřej Kobza má hrst plnou nápadů. Jeho tvář, nejprve spojenou s vršovickým podnikem Café V lese, začíná poznávat celá země, kterou v posledních letech rozehrál projekt Piána na ulici. Kobza má originální pohled na byznys, podporuje levicové ideje, věří v občanskou společnost i v sílu jednotlivce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies