Víceletých gymnázií je moc, shodují se ti, kteří je vedou. Skutečně nadaných dětí je totiž daleko méně, než každoročně do lavic těchto elitních škol zasedne.

„Ve městě jsou tři dvojjazyčná gymnázia, což je příliš. Zájemců o náročné šestileté studium ve španělštině není dostatek,“ potvrzuje zástupkyně ředitele Gymnázia Olomouc v Čajkovského ulici Věra Neoralová. O osmiletý obor se loni sice ucházelo zhruba trojnásobně víc uchazečů, ale to bylo způsobeno novinkou v počtu přihlášek. Ty si mohou všichni žáci pátých, sedmých a devátých tříd podat hned tři. „Když pak přijatí žáci odevzdali své zápisové lístky, zjistili jsme, že jsme uspokojili téměř všechny děti, které chtěly jít přímo na naši školu,“ říká Neoralová.

Čtěte také: Ředitelé škol negativně hodnotí systém přijímaček

Ředitelka pražského Gymnázia Budějovická Zdenka Bednářová soudí, že ideální by byly přihlášky dvě. „Jednu by si zájemci dali na vysněné gymnázium, druhou na školu, kam se s největší pravděpodobností dostanou,“ vysvětluje. Její škola přitom na nový systém doplatila jak finančně, tak administrativně. „Celkem jsme loni měli 902 přihlášek na tři typy studia, což znamená 902 správních řízení včetně doporučené pozvánky a rozhodnutí pro každého uchazeče. Stálo nás to 150 tisíc korun,“ líčí Bednářová.

Rodiče hledají kličky

Nejvíc jí ale vadí, že celé přijímací řízení je poněkud virtuální. Na osmiletý obor se jim loni přihlásilo 430 žáků, brali třicet. A tyto tři desítky talentů se dostaly i na další dvě gymnázia. „Průměrné děti jsou zbytečně vystresované, protože v prvním kole logicky ze všech tří škol dostanou odpověď, že nebyly přijaty. Při Dni otevřených dveří jsem už zaznamenala, že rodiče hledají všemožné kličky, jak systém obejít,“ říká ředitelka Bednářová.

Patří k zastánkyním názoru, že na víceletých gymnáziích by měly studovat skutečně mimořádně nadané děti. „Ve skutečnosti se díky třem přihláškám hlásí z každé páté třídy pět deset žáků, což je nesmysl,“ míní Bednářová. Podle ní je častokrát hlavním motivem rodičů strach, že jejich ratolest zůstane na základní škole ve třídě s méně zdatnými spolužáky. „Kdyby ale ze třídy odešli jen jednotlivci, nic by to s kolektivem neudělalo. Navíc kolegové ze základních škol mají daleko víc zkušeností, jak pracovat s diferencovaně zaměřeným žactvem,“ soudí Bednářová.

Na čtyřletých školách studenti ubývají

Apely zatím nefungují. Rodiče dělají vše, aby se jejich jedenáctiletí potomci dostali na elitní školy. Například společnost SCIO, která připravuje pro většinu gymnázií testy, prodloužila uzávěrku pro zimní termín zkušebního prověřování znalostí. „Zájem je obrovský, proto jsme vyhověli rodičům a dali jim ještě šanci,“ potvrzuje Bohumil Kartous ze SCIO.

Paradoxně na čtyřletých středních školách zřetelně pociťují demografický úbytek uchazečů. Na 150 tisíc volných míst byly jen 104 tisíce zájemců. Dvě třetiny škol tak vůbec nebudou přijímací zkoušky pořádat a vezmou děti podle jejich výsledků na základní škole. Podmínky přijímacího řízení i datum konání zkoušek musejí ředitelé oznámit do konce ledna. Vyplněné přihlášky pak žáci odevzdávají přímo na vybrané střední školy do 15. března. První kolo přijímaček se koná od 22. dubna do 7. května.