VYBERTE SI REGION

Víceletá gymnázia ničí základní školství

Praha - Odborníci i regionální politici se shodují, že odliv tahounů z pátých tříd devastuje prostředí na druhém stupni ZŠ.

26.3.2010 35
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: archiv VLP

Třídy praskající ve švech, stovky pobledlých dětí a nervózních rodičů. Tak vypadalo minulé sobotní dopoledne před Gymnáziem Voděradská v Praze 10. Nic tu nerozdávali, naopak každý musel zaplatit téměř sedm stovek. Za to, aby si jejich ratolest mohla zkusit testy na střední školy. „Tenhle jarní byl lehčí než zimní, ale stejně nevím, jestli to zvládnu. Češtiny se bojím,“ říká jedenáctiletá Lída. Její spolužačka Anna raději papíry s úlohami hodila do koše. Šedesát otázek z obecného studijního základu, třicet z matematiky a čtyřicet z češtiny připravila společnost SCIO a v podstatě není myslitelné, aby dítě bylo stoprocentně úspěšné. U přijímacích zkoušek, jejichž první kolo proběhne od 22. dubna do 7. května, testy SCIO použije 206 středních škol v celé republice. Většinou víceletá gymnázia. Na dvou třetinách čtyřletých středních škol se totiž přijímací zkoušky dělat nebudou, k úspěchu stačí slušný prospěch v deváté třídě ZŠ.

Odliv páťáků je velká neplecha

Úplně jiná situace je na osmiletých a šestiletých gymnáziích. Ty vznikly hned na začátku 90. let, aby se zvýšila nabídka studia pro skutečně nadané děti. Jenže místo malých Einsteinů se teď i na tento typ střední školy dostávají děti docela průměrné, jejichž hlavní devizou je rodinné zázemí. „Osmiletá gymnázia jsou reminiscence na 1. republiku a rodiče láká i to, že s dítětem mají vystaráno až do maturity,“ říká ředitel pražského Gymnázia prof. Jana Patočky Michal Valek. Letos chtěl otevřít dvě primy osmiletého gymnázia jen pro jedničkáře z pátých tříd. Nakonec se ale přihlásilo 150 zájemců a z toho bylo 90 výtečníků, takže nakonec budou všichni psát testy. „My jsme o osmiletý běh neusilovali, bylo nám to přiděleno shora,“ přiznává Valek. Jeho skepse vrcholí poměrně šokujícím sdělením: „Víceletá gymnázia vedou k devastaci základního školství. Je to velká neplecha, když se základkám odebírají stále ti nejlepší žáci. Navíc určovat u jedenáctiletého dítěte, zda je studijní typ a kam ho směřovat, to je kapánek duchařina.“

Na odliv nejlepších žáků, tedy tahounů tříd si stěžují především učitelé základních škol. „To je opravdu metla základního školství, když třídu opustí čtyři pět nejchytřejších, kantor často neví, jak ty zbylé motivovat,“ říká naplno Petr Horák, ředitel ZŠ Holečkova a ZŠ Rooseweltova v Olomouci. Nicméně přiznává, že s tlakem rodičů školy nic nenadělají.

Přidává se i zástupkyně ředitele ZŠ Mezi školami v Praze 13 Marta Šefčíková. „Víceletá gymnázia už nejsou elitní školy pro nadané žáky. Spíš to vnímám jako otázku prestiže a sociálního postavení rodiny,“ říká. A jak vypadá taková šestá třída bez tahounů? „Když ze třídy odejdou ti nejlepší nebo motivovaní a zůstanou slabí a flákači z rodin, kde vzdělání není prioritou. A nemusí to být nutně sociálně slabá rodina, ale prostě je jim to jedno, co jejich Pepík bude dělat, hlavně ať mají klid. Naši učitelé tak musí být daleko kreativnější než na gymnáziu,“ popisuje Šefčíková.

Na tahu jsou kraje

Osud základního školství tak mají v rukou politici. Momentálně především regionální, protože právě kraje jsou zřizovateli středních škol. Náměstek zlínského hetmana pro školství Josef Slovák (ODS) řekl Deníku překvapivě jasně a bez vytáček: „Víceletá gymnázia ničí základní školství, neexistuje dramatický nástroj, jak to změnit, ministerstvo nás v tom nechalo.“ Jeho kraj se proto po pěti letech s řediteli SŠ dohodl, že od září sníží počet maturitních tříd z 56 na 36. Z toho dvě na víceletých gymnáziích.

Náměstek středočeského hejtmana a senátor Marcel Chládek (ČSSD) není tak radikální. „Přikláním se k názoru, že víceletá gymnázia nepřinášejí ani nic moc jejich studentům. Už neplatí, že jsou tam jen velmi nadané děti. Je nutné k tomu vést odbornou debatu, kterou by ale mělo moderovat ministerstvo školství. Nejsem ale pro nějaké rychlé zkratkovité rozhodnutí.“

Ministerstvo nebude dělat nic

Resort školství ale žádné kroky v tomto smyslu nečiní. „V nejbližší nemáme době v plánu zasahovat legislativními úpravami do omezování či rušení víceletých gymnázií,“ sdělila mluvčí Kateřina Böhmová. Nicméně po volbách se asi debata vést začne. Dlouholetý šéf školského výboru Walter Bartoš (ODS) soudí: „Víceletá gymnázia jsou nespravedlivě selektivní. Vytvářejí se jimi umělá ghetta, kdy jsou gymnazisté izolováni od reálného života, žijí ve skleníku, což jde proti modelu otevřené společnosti, kde je rovnost šancí. Jsou ochuzeni o normální skladbu života a řešení běžných problémů.“ Řešení Bartoš vidí ve spravedlivém rozdělení financí a důrazu na rozvoj vícerychlostních základních škol, kde by měly děti dostat stejný objem i kvalitu výuky jako na gymnáziích.

Ředitel Valek ovšem stojí na straně tvrdého řezu: „Svého času se ministr školství Eduard Zeman pokusil o zrušení víceletých gymnázií a zvedla se proti tomu hrozná vlna odporu, myslím, že neprávem. Je to o odvaze takové rozhodnutí obhájit.“

Kolik dětí studuje na víceletých gymnáziích

Víceletá gymnázia jako typ střední školy ztratila v Česku smysl, říká psycholog

Podle ředitele Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 3 a 9 Petra Klímy by kraje měly udělat vše pro to, aby na víceletá gymnázia odcházela jen dvě procenta dětí

Víceletá gymnázia vznikla jako školy pro mimořádně nadané děti. To už neplatí, na některých dokonce odstupují od přijímacích zkoušek. Neztratila tedy smysl?
Tento typ školy ztratil smysl z více důvodů. Měl sloužit pro děti mimořádně nadané, ale neslouží, protože třeba v Praze se na nich vzdělává přibližně 20 procent žáků.

Což jsou hlavně jedničkáři z pátých tříd, kde má ale samé jedničky každé šikovnější dítě.
Prospěch v páté třídě skutečně o nadání mnoho nevypovídá. Nicméně jsou to chytré, motivované děti rodičů většinou s vysokoškolským či středoškolským vzděláním. Původnímu účelu ale jejich odchod na osmileté gymnázium neslouží. Tam by měly být jen děti mimořádně nadané, a těch jsou zhruba dvě procenta v populačním ročníku. Pak bychom nemuseli řešit dnes velmi mediálně atraktivní problém, jak rozvíjet talenty a kde s nimi pracovat.

Když by odešla jen dvě procenta místo dvaceti, pomohlo by to i kvalitě výuky na druhém stupni základní školy?
Výrazně by to pomohlo vyřešit kázeňské problémy ve škole, se šikanou, s negativními sociálně patologickými jevy. Na jejich potírání, na metodiky prevence, granty, příručky se vynakládají miliony korun. Kdekdo se tím zabývá, ale podstata problému je v tom, že zde je nepřirozená sociální skupina dětí bez dvaceti procent nejšikovnějších. Nejprve vytvoříme nepříznivou situaci a pak následky neúspěšně a velmi draze řešíme.

Podle vás je tedy odliv těch nejlepších hlavní příčinou zhoršeného prostředí na základních školách?
Jednou z hlavních. Vždyť učitel od šesté třídy učí děti mnohdy s jinými vzorci chování, méně motivované. Chybí tam v každé třídě těch šest nejlepších, které mají jiné modely chování, jsou zvídavé, mohly by být ostatním vzorem. Třída by s nimi vypadala úplně jinak, učitelé by viděli větší smysl své práce.

Navrhujete zákonné řešení?
To je velmi složité. Zákon by musel projít parlamentem, který na to těžko kývne.. Naposledy se o to snažil ministr školství Eduard Zeman, ale neuspěl. Od té doby se o to ani nikdo nepokouší, protože tím nezíská politické body. Poslanci jsou elitáři a společnost je orientovaná na výkon. Hodně v tom ale mohou udělat kraje jako zřizovatelé. Mohly by upravit síť víceletých gymnázií tak, aby je navštěvovaly jen opravdu výrazně nadaní žáci. Současně by bez jediné vydané koruny zásadně zlepšily své základní školství.

Zatím ale nic takovému řešené nenapovídá. Naopak na základní školy se tlačí, aby se otevřely daleko víc sociálně znevýhodněným dě­tem.
Argumentuje se hlavním vzdělávacím proudem, který ale odchodem 20 procent na víceletá gymnázia již stejně neexistuje. Na jedné straně z ní nejšikovnější děti odcházejí a na druhé problémovější přijdou, neboť kritéria pro vřazení do základních škol praktických se v nových návrzích vyhlášek výrazně zpřísňují. Nelze jistě mnoho namítat proti vzdělávání sociálně znevýhodněných či jinak školsky oslabených dětí na základní škole. Není ale možné, aby současně opouštěly hlavní vzdělávací proud ty nadané. To si základní škola nezaslouží.

Které ale často nejsou zase až tak dobré a nosí domů čtyřky…
Protože se tam dostane každý pátý školák. Mnohá dříve elitní gymnázia ztrácejí svou obvyklou úroveň. Dříve jsem mnohé rodiče pouze průměrných dětí odrazoval od toho, aby na ně své děti posílali, protože výuka tam byla mimořádně tvrdá a brala méně nadaným žákům dětství a celým rodinám klid. Teď už to neříkám, protože náročnost logicky hodně poklesla, výukový tlak rovněž a rodiče se chtějí mnohdy za každou cenu vyhnout běžné základní škole. Raději budou mít čtyřkaře na víceletém gymnáziu než úspěšné dítě v základní škole.

Autor: Kateřina Perknerová

26.3.2010 VSTUP DO DISKUSE 35
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Ve věku 69 let zemřel kytarista Radim Hladík

Praha -Ve věku 69 let zemřel dnes ráno kytarista Radim Hladík, který mimo jiné stál u zrodu legendární kapely Blue Effect, sdělil to současný zpěvák kapely Honza Křížek. Hladík podlehl následkům fibrózy plic, se kterou bojoval několik let. Sedmdesátiny by oslavil 13. prosince.

Záchranáři našli části těl obětí havárie indonéského letadla

Jakarta - Indonéští záchranáři dnes našli části těl v moři v oblasti, kde v sobotu havarovalo policejní letadlo se 13 osobami na palubě. Oznámil to na tiskové konferenci šéf Indonéské pátrací a záchranné agentury (BASARNAS) s tím, že ostatky pravděpodobných obětí byly nalezeny v místě, kde už vesničané dříve vylovili sedadlo z letadla a vak obsahující mobilní telefon a policejní doklady.

AKTUALIZUJEME

Koukalová ovládla stíhačku! Zazářili i Krčmář s Puskarčíkovou

Östersund /FOTOGALERIE/ - Biatlonistka Gabriela Koukalová vyhrála stíhací závod Světového poháru v Östersundu. Do vedení se dostala už po úvodní střelbě a do cíle dojela o osm sekund před Němkou Laurou Dahlmeierovou. Eva Puskarčíková skončila osmá, což je její nejlepší individuální výsledek v SP, Lucie Charvátová byla dvanáctá a Veronika Vítková osmnáctá. V mužské stíhačce se Michal Krčmář posunul proti sprintu o 31 míst a dojel sedmý.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies