VYBERTE SI REGION

Druhá generace Vietnamců: skvělí studenti

Jižní Morava - Mladý Vietnamec Vu Van Hung žije v Břeclavi už třináct let. Spolužáci mu říkají Hangi. Na místním gymnáziu patří mezi nejlepší studenty a jeho zásluhou vyhrává škola kdejaké sportovní soutěže. Podobně jako on jsou na tom stovky vietnamských přistěhovalců na jihu Moravy.

6.1.2008 4
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Drahomír Stulír

„Vietnamci, kteří začínali ve fabrikách, jsou dnes úspěšní podnikatelé, majitelé obchodů a jejich děti vynikající studenti,“ upozornil Miloslav Hubatka, ředitel Základní školy Josefa Mareše ve Znojmě. Do školy s programem pro rozvoj nadání a talentů chodí asi padesát dětí z Vietnamu.

Ve znojemském příhraničí je vietnamská komunita hodně silná. „Majitelé kamenných obchodů vkládají naděje do svých dětí. Prioritou je přitom vzdělání. Někteří už mají nalajnovaný život a vědí, že ten bude ekonom, ten právník,“ všiml si Hubatka.

I do jeho školy chodí několik výjimečně nadaných dětí. „Učí se na jedničky, vyhrávají jazykové soutěže. Jsou to děti s vysokým nadáním,“ podotkl. Obchodníci z Vietnamu se prosazují i v Brně. Podle místopředsedkyně krajské komise pro národnostní menšiny Zdeňky Tůmové zde však žijí spíš uzavřeně. „S naší komisí nespolupracují. Vím ale, že to jsou nesmírně pracovití lidé,“ podotkla Tůmová.

To mladý Břeclavan Hangi je vynikající sportovec. Když vyhrává, budí pozornost. „Pro lidi je to nezvyk. Pořád se ještě diví tomu, že za gympl závodí Vietnamec. Pro mě už je to ale normální,“ říká.

Na gymnáziu v Břeclavi studují čtyři vietnamští studenti. „Všichni jsou sportovně nadaní a když se do něčeho zakousnou, stojí to za to,“ tvrdí učitel tělesné výchovy břeclavského gymnázia Zbyněk Chlumecký.

Vietnamští studenti jsou podle něj houževnatí. „Za jeden den se naučí na lyžích, i když na nich v životě nestáli. Naše děti sedí zmrzlé a nechce se jim,“ uvedl.

Překladatel ze Znojma Lam Vo si život dokonce zařídil tak, aby se mohl úspěchu svých dětí co nejvíc věnovat. „Pro nás je to tady druhý domov, pro naše děti ten skutečný. Ony se tady narodily. Je důležité, aby byli vzdělaní,“ myslí si Lam Vo. Jeho syn chodí do páté třídy a letos se pokusí dostat na gymnázium.

Podle předsedy regionální hospodářské komory Karla Minaříka se vietnamští přistěhovalci osvědčili zejména v továrnách.

„Jejich obchodní aktivity jsou ale někdy nad rámec regulérnosti. Ovšem to, že by ohrozili místní malé obchodníky, se nestalo. To by se lidé před Vánocemi museli hrnout jen do vietnamských stánků,“ podotkl.

Dnešní Vietnamci? To jsou lidi s ambicemi

Vietnamští přistěhovalci, kteří přišli na jih Moravy po roce 1989, chtějí víc, než jen úspěšně obchodovat. „Chtějí být lepší než příslušníci většinové společnosti, což je přirozené,“ říká Andrej Sulitka, vedoucí sekretariátu Rady vlády České republiky.

Jak se tady začleňují do života?

Jsou velmi úspěšní. Nejsou to ti Vietnamci, kteří sem přišli v sedmdesátých letech. Ti dnešní jsou ambiciózní, draví, životaschopní, usilovní. Mají jednoznačnou prioritu. Vzdělávání a podnikání.

Jsou ambiciózní?

Samozřejmě, ale to je průvodní jev každého menšinového společenství. Takový jedinec chce být lepší než příslušník většinové společnosti. Žáci jsou dravější, chtějí ukázat, že jsou lepší než Češi.

Jaké postavení tady mají Vietnamci?

Jsou menšinou, nepatří ale do kategorie evropského standardu, jak je vymezován pojem národnostní menšina.

Co to znamená?

Nejde o tradiční národnostní menšinu, jako jsou Němci, Poláci nebo Bulhaři. Národnostní menšina je společenství lidí, kteří se odlišují od ostatních zpravidla etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi. Příslušník národnostní menšiny se hlásí k jiné než české národnosti.

A tam Vietnamci nepatří?

Nejen Vietnamci. I celá migrační vlna, která v současnosti zasáhla evropské země. Evropa se změnila v centrum migračních vln. Přitom v minulosti se z evropských zemí stěhovalo do zámoří. I do Asie. Bylo to naopak.

A je z toho problém?

Záleží na tom, jak je která země schopna migrační vlny vstřebávat. S migrací se spojují různé jevy, například organizovaný zločin, nelegální obchod.V každé zemi je to jiné.

Jsme cílovou zemí migrantů?

Jak kde. Situace je jiná v příhraničních oblastech, v Praze, v Brně. Stát se ale snaží, aby lidé, kteří sem přicestují, v zemi zůstali. Pomáháme například ve školství.

Bistra lákají. Na jídla i ceny

Brno - Tatarku, nebo kečup? Tuto otázku zná většina Brňanů už téměř nazpaměť. A právě na takových hodně vydělávají asijská bistra.

Pan Su má naspěch. Je vedoucím dvou bister a jedné restaurace v centru Brna. Často pracuje od šesti ráno až do půlnoci. „Když zrovna nepracuji, jako by mi něco chybělo,“ říká. V jeho podnicích vietnamští kuchaři vaří podle tradičních asijských receptů: používají místní zeleninu a maso, ale mnohem méně koření. Bambus, ryby či krevety dováží z Prahy nebo přímo z Asie, sushi z Německa. I když jídlo ve fast foodech neplatí za jedno z nejzdravějších, zaplatit padesát až šedesát korun za oběd ve srovnání s menšími porcemi a až dvojnásobnými cenami v KFC či McDonaldu je pro Brňany velmi atraktivní.

Josef Faltýnek obědvá v nádražním bistru skoro každý den. „KFC je komerční, v menze se jíst nedá a tady se najím rychle a dobře,“ říká čtyřiadvacetiletý student.

Brno prý už prostor pro další bistra nemá. Pan Su proto přemýšlí o expanzi do menších měst. „Musí se zkusit všechno,“ dodává. (fah)

 

Naši lidé mi pořád děkují, říká Enchta

Říkají jí Enchta a dobře vědí, že by se bez ní jen těžko obešli. V cizí zemi, cizím městě a ani slovo česky. Enchtuya Batsukh se totiž v Blansku stará o Mongolce, kteří pracují ve zdejší továrně na výrobu volantů.

Ani ona nemluví česky nejlíp, navíc se nemůže zbavit slovenského přízvuku. Ten jí zůstal z dob Československa, kdy v Košicích vystudovala vysokou školu. A stala se inženýrkou ochrany životního prostředí.

Na pár let se potom vrátila do Mongolska, ale osud ji zavál zpět do střední Evropy. I když trochu víc na západ: do samostatné České republiky. Tentokrát s dospělým synem, dcerou a manželem.

Jeden podnikatel totiž nabízel mongolským mistrům na práci s kůží práci v Blansku. Enchtuya tedy zkusila štěstí. Vtovárně se jí však nelíbilo a přemýšlela, jak využít toho, že zná jazyk. Až jí letos v březnu místní charita nabídla, aby se postarala o mongolské dělníky.

„V Blansku je jich přes čtyři stovky a neumí česky, neumí si nic zařídit, a tak jsem jim k dispozici. Když jim pomůžu, budou dobře pracovat, bude se jim tady líp žít,“ říká jednapadesátiletá žena.

Enchtuya s nimi chodí k lékaři, na poštu, na úřady, pomáhá krajanům shánět byty, učí je mluvit česky. „Každého, kdo přijde do Blanska z Mongolska, znám. Mám ráda tu práci, má to smysl. Naši lidé jsou vděční, pořád dokola mi děkují, ale někdy je to opravdu těžké. Když jsou například v nemocnici čtyři lidé, strávím tam s nimi i sedm hodin. Beze mne by si totiž neporadili,“ přiznala.

Mongolci se lidem v Blansku nelíbí

Českým Vietnamcům podobná komunita vznikla před čtyřmi lety v Blansku. Ve městě žije na čtyři sta lidí z Mongolska. „Umějí výborně pracovat s kůží. U nás ve fabrice se jí pošívají volanty do aut a z Čechů o tuto práci nikdo nemá zájem,“ vysvětlil mluvčí firmy Apos Jiří Šrámek, proč hledali řemeslníky až v Asii. Zaměstnání v Blansku povolil Mongolcům pracovní úřad, ale stejně se to místním lidem nelíbí. Stěžují si na ně i na webových stránkách města. „S přistěhovalectvím se ale musí smířit. Češi mnohé práce nechtějí dělat, a tak podnikatelé hledají jinde,“ řekla starostka Jaroslava Králová.

(fah)

 

 

6.1.2008 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Průměrná mzda v ČR se ve 3. čtvrtletí zvýšila na 27.220 Kč

Praha - Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27.220 Kč, tedy o 4,5 procenta. Reálně, po odečtení inflace se lidem výdělek zvýšil o čtyři procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj na růst mezd v mnoha oblastech tlačil nedostatek pracovníků, o které zaměstnavatelé mezi sebou soutěžili. Růst výdělků se shoduje s odhady analytiků.

Případ úplatků Horkého a lobbistky Mrencové se vrací do Chebu

Plzeň - Krajský soud v Plzni zrušil původní verdikt a vrátil případ k novému projednání do Chebu.

Děti na Hájích ve Slaném našly cestou do školy mrtvolu

Slaný - Děti ve Slaném na Kladensku zažily v pondělí ráno šok. Cestou do základní školy totiž narazily na mrtvolu. Mladý muž, který nejevil známky života, ležel nedaleko nemocnice v lesoparku Háje. Podle informací kladenské policejní mluvčí Michaely Novákové přivolaný lékař konstatoval smrt a zároveň ale předem vyloučil cizí zavinění.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies