Vláda chce mít na kandidátkách třetinu žen

Žena, muž, muž, žena, muž, muž. Tak by mohly od roku 2010 vypadat kandidátky do sněmovních a krajských voleb. „Vláda uložila ministru vnitra Martinu Pecinovi do konce prosince připravit návrh paragrafovaného znění zákona o minimálně třicetiprocentním podílu žen na volebních listinách,“ potvrdila Deníku Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra. Předpis zatím prochází vnitroresortním připomínkovým řízením. A mimo jeho zdi má nadšené zastánce i odpůrce. „To velmi vítám.

Ukázalo se totiž, že všechny politické strany kromě zelených se prosazování vnitrostranických kvót nevěnuje, ke změně postoje je zřejmě může donutit jen legislativa,“ míní předsedkyně České ženské lobby Alexandra Jachanová Doležalová. „Tento krok vlády považuji za důležitý signál také vůči veřejnosti, která si podle četných průzkumů větší zastoupení žen v politice stále více přeje,“ řekl ministr pro lidská práva Michael Kocáb.

V tomto směru má pravdu. Podle průzkumu společnosti CVVM si v roce 1991 přálo větší zapojení žen do politiky na všech úrovních 60 procent lidí, předloni to bylo 88 procent. „Zavedení kvót při sestavování kandidátek podporuje 28 procent mužů a 48 procent žen, “ konstatovala specialitka na rovné příležitosti Eva Hejzlarová. V Česku nyní ve sněmovně zasedá 16,5 procenta a v Senátu 17,3 procenta žen.

ODS je proti

Zatímco bývalý ministr práce a sociálních věcí za ČSSD Zdeněk Škromach Deníku potvrdil, že jeho strana v případě volebního vítězství Pecinův návrh uvede v život, jeho nástupce za ODS Petr Nečas s principem kvót nesouhlasí: „Jsem rozhodným zastáncem vyššího podílu žen v politice, ale jakékoli kvótování tomuto trendu ubližuje. Jde o neprospěšný sociálně inženýrský nástroj.“ Jenže sama ODS netuší, jak podobný obrat zařídit. Ve vrcholném vedení nemá ani jednu ženu.

Koneckonců ani ČSSD se od března nepovedlo zvolit povinnou místopředsedkyni. Proto kvóty pomáhají k prosazení žen v mnoha zemích. V zákonech je mají ve 43 zemích světa (např. Belgie či Slovinsko), ústavou jsou garantovány ve Francii a Srbsku. Vnistrostranické kvóty uplatňuje 168 politických stran v 69 zemích světa, třeba v sousedním Německu a Rakousku.

Místopředsedkyně Evropské komise Margot Wallströmová uvedla, že v jejím mateřském Švédsku v parlamentu zasedá 47 procent žen. K tomuto číslu ale došly pod společenským tlakem samy politické strany. „Kdyby to nechtěli hlavně muži, nikdy by se to ženám nepovedlo,“ řekla Wallströmová