Divoké prase je chytré. Když se díky dotacím do bio-paliv česká krajina změnila, osvojilo si novou strategii přežití. Od května do září se skrývá v polích a nevystrčí z nich rypák. Podle Pavla Pletky z Českomoravské myslivecké jednoty to znemožňuje lov. „Nejprve se usídlí v řepce a pak se stěhuje do lánů kukuřice. Má tam klid i potravu, a tak prakticky nevychází ven až do sklizně. A když má to pole rozměr kolem stovky hektarů, tak prasata mezi plodinami nenajdete," říká myslivec.

Schovávání chce sudokopytníkům překazit ministerstvo zemědělství, jehož novelu zákona o myslivosti včera schválila vláda. „Cílem je snížit škody, které na zemědělských plodinách i pozemcích způsobuje spárkatá zvěř," vysvětlil mluvčí vlády Martin Ayrer.

Čtěte také: Praha chce po myslivcích, aby zvýšili odstřel přemnožených divočáků

Kabinet tak chce přimět sedláky, aby zmenšili pole s jediným druhem vysoké rostliny na třicet hektarů. Pokud by zemědělec chtěl zachovat monokulturu na co největší ploše, musel by alespoň rozdělit pole pásem, na kterém bude růst jetel nebo jiná nízká bylina.

Tento způsob pěstování plodin hájí právě myslivci. „Prasata přebíhají z jednoho pole do druhého. Na nižším porostu jsou vidět, takže je můžeme ulovit," vysvětlil Pletka. Pokud by ovšem zemědělci plodiny nezasadili tak, aby myslivci černou zvěř v polích viděli, nebudou mít nárok na náhradu škody, kterou prasata způsobí.

Kupodivu s tím nemají zemědělci zásadní problém. „Třicetihektarový lán je vhodný i pro využití těžké techniky. Zato budeme mít administrativní komplikace. Plodiny se musejí evidovat. A kvůli zmenšení půdních bloků bude evidenční postup složitější," tvrdí šéf Asociace soukromého zemědělství ČR Josef Stehlík.

Čtěte také: Divoká prasata jsou agresivnější, přesto před člověkem raději utečou

Nicméně novelu považuje za nesystémový krok, který nebude mít očekávaný účinek, tedy snížení stavu spárkaté zvěře a divokých prasat.

Každopádně myslivec Pletka prozradil jednu fintu, jak by si zemědělci mohli uchránit úrodu. „Existuje druh kukuřice, který prasatům nechutná. Osivo je sice trochu dražší, ale zase se zamezí škodám, které prasata páchají nejen na plodinách, ale i rytím na půdě. Na část pole se pak může zasít chutnější kukuřice, kterou zemědělec obětuje. Postup prasat krajinou tak lze usměrňovat," upřesnil nimrod.

Připravovaná novela vzbuzovala vášně již delší dobu. Široké veřejnosti se zejména nelíbila ta její část, podle které se zvýší pokuta za neoprávněný vstup do lesa z 10 tisíc na 30 tisíc korun. Pod petici proti novele se podepsalo zhruba 46 tisíc lidí.

Mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková ale namítla, že omezení vstupu do lesa jsou na území České republiky vyhlašována jen výjimečně a týkají se zanedbatelného území. „Sankce navíc hrozí jenom tomu, kdo skutečně závažným a hrubým způsobem zákaz porušil – například záměrně ohrozil mláďata zvěře," upřesnila mluv-čí Ježková. Podle ní byl například v roce 2015 zákaz vstupu vyhlášen na území Česka pouze osmnáctkrát.

Čtěte také: Porušení zákazu vstupu do honitby? Až 30 tisíc pokuta