„Předložený návrh obsahuje natolik závažné nedostatky, že by podle něj nebylo možno korespondenční hlasování uskutečnit," stálo v dokumentu pro ministry.

Volbu poštou by mohli podle navrhované novely volebních zákonů využít obyvatelé v České republice i v cizině. Ženíšek upozornil na to, že v zahraničí žije více než čtvrt milionu Čechů, kteří, pokud chtějí volit, musejí za nynější úpravy jet v určený čas osobně na zastupitelské úřady. Návrh předpokládá možnost hlasovat poštou ve sněmovních volbách, v prvním kole prezidentských voleb a v evropských volbách, v nichž nyní nelze hlasovat ze zahraničí vůbec.

Předloha podle stanoviska pro vládu dostatečně neřeší identifikaci voliče a případnou manipulaci s jeho vůlí při korespondenční volbě. Navrhovaná úprava pro hlasování poštou ve sněmovních volbách by prý mohla porušovat tajnost voleb a to, že lidé by nemohli hlasovat korespondenčně ve druhém kole volby hlavy státu, zavádí nerovnost pro výkon aktivního volebního práva.

Rozpor s evropským právem

Rozpor s evropských právem vidí vládní právníci v tom, že v evropských volbách by mohli korespondenčně hlasovat jen obyvatelé České republiky, nikoli také občané jiných členských států s trvalým pobytem v Česku. Češi by navíc údajně mohli volit do Evropského parlamentu hned dvakrát – zástupce země, v níž pobývají, a zástupce za Česko.

Ženíšek už dřív řekl, že očekává hlavně námitky ve směru obav z nákupu hlasů. Proto navrhl korespondenční hlasování jen pro ty druhy voleb, v nichž podle něho tyto manipulace prakticky nehrají roli. Lidé, kteří by volili poštou, by navíc podle předlohy mohli následně přijít k urnám osobně, čímž by korespondenční volbu zrušili.

O možnost volit poštou by lidé museli podle novely předem požádat, žádost by musela být opatřena úředně ověřeným nebo zaručeným elektronickým podpisem. Žádost by mohli podat i datovou schránkou. Obdrželi by hlasovací lístky, z nichž vybraný by odeslali v úřední obálce s podepsaným identifikačním lístkem na obecní nebo zastupitelský úřad.

Zástupci TOP 09 vidí v zavedení možnosti korespondenčního hlasování krok k budoucím elektronickým volbám. Minulé pokusy o uzákonění hlasování poštou zkrachovaly.

Vláda odmítla snahu Úsvitu o snazší použití nutné obrany

Za neopodstatněný označila vláda návrh opozičního Úsvitu, podle něhož by lidé mohli využít bez omezení nutnou obranu proti člověku, který násilně a neoprávněně vnikl do jejich obydlí. Už autoři předběžného stanoviska pro jednání kabinetu konstatovali, že současnou úpravu nutné obrany zakotvenou v trestním zákoníku není třeba měnit.

Novela zákoníku, jak ji navrhl Úsvit, by měla podle předkladatelů zavést princip „můj dům, můj hrad". Podmínkou pro uplatnění nutné obrany mělo být podle předlohy to, že obránce by měl „obavu z ohrožení života či zdraví obránce, jiného člověka, majetku nebo z páchání zvlášť závažného zločinu". Nepoužila by se nynější právní úprava, podle níž se o nutnou obranu nejedná v případech, pokud byla zjevně nepřiměřená způsobu útoku.

O předloze teď rozhodnou zákonodárci. Poslanec za Úsvit David Kádner prosazoval obdobnou změnu již v minulosti, Sněmovna jeho návrh loni v dubnu zamítla už v úvodním kole projednávání. Kritici tehdy poukazovali na to, že nový princip by bylo možné zneužít. Nyní Kádner věří, že poslanci budou mít pro iniciativu větší pochopení než vláda, jejíž rozhodnutí označil za čistě politické. „Zákon má myslet především na oběti, nikoli na zločince," uvedl dnes opoziční poslanec.