Má prý i četné právní nedostatky a zredukuje oblasti ponechané přírodě.

Podle ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS) je předložený zákon kvalitní. Nevznikal prý pouze v „laboratorním legislativním prostředí", ale vyslyšel názory vědců, starostů, ekologů a zástupců občanských sdružení. Do Poslanecké sněmovny by se norma měla dostat během května.

O kvalitě předlohy však není přesvědčena řada ekologů a právníků, kteří vládě doporučili, aby ji neschválila. Upozorňovali například, že norma neprošla zákonnou procedurou přípravy předpisu o vyhlášení chráněného území. V minulosti se proti návrhu postavil i ministr zahraničí a místopředseda vlády Karel Schwarzenberg (TOP 09).

Ministerstvo zahraničí v připomínkovém řízení mimo jiné protestovalo proti tomu, že MŽP chce kvůli kůrovci umožnit těžbu i na 4,6 procenta plochy národního parku, která patří do zóny s nejpřísnějším režimem. Podle MŽP se ale musí kůrovec zlikvidovat i s tím, že se bude zasahovat do první zóny.

Ministerstvo se snažilo nalézt kompromis

Že jde návrh zákona na samou hranu legislativních možností, připustil už dříve náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař. Ministerstvo se ale podle něj snažilo nalézt kompromis. „I já sám otevřeně říkám, že jsou v zákoně věci, že kdyby záležely jen na mně, tak by tam nebyly, ale respektuji kompromis," uvedl Tesař.

Předloha navrhuje, aby nejpřísněji chráněná první zóna parku zabírala 26,53 procenta jeho rozlohy, v bezzásahovém režimu má být 22,08 procenta. Rozloha druhé zóny bude bude 59,87 procenta a třetí zóny 5,12 procenta. V druhé zóně se podle návrhu bude hospodařit šetrně vůči přírodě.

MŽP zpracovalo návrh zákona jako speciální předpis vůči zákonu o ochraně přírody a krajiny. Obyvatelé s trvalým pobytem na území národního parku budou moct podle návrhu vstoupit bez povolení do první zóny parku i mimo vyznačené cesty, stačit jim bude souhlas pro vjezd motorových vozidel, která budou moct zůstat mimo místní komunikace.