VYBERTE SI REGION

Vláda zhorší krizi, pokud zastaví velké stavby

Praha - Ekonomové tomu říkají „tlumič krize“. Pokud je hospodářství v problémech, stát by měl masivně investovat do budování infrastruktury: stavět silnice, dálnice a i železnice. Jenže zatímco okolní země teď peníze do dopravních staveb pumpují, Česko zatím jen váhá, kolik na stavbu silnic v příštím roce poskytne.

22.7.2009 7
SDÍLEJ:

Stavbaři začali v červenci s opravami dálnice D-47Foto: Deník/Miroslav Kucej

Ministerstvo financí škrtí peníze kvůli rostoucím dluhům ve státním rozpočtu. Odborníci ale varují, že zastavovat stavbu silnic a železnic by se nám mohlo krutě vymstít.

„My se teď zabýváme propočítáváním, co se bude dít, až přijde oživení současné krize. A čekáme, že oživení s sebou přinese větší nárok na dopravu. Pokud teď necháme některé silnice jen rozestavěné, už na podzim či nejpozději na jaře se nám to vrátí,“ obává se děkan Dopravní fakulty ČVUT Petr Moos.

Stejné problémy přitom řeší i jinde na světě. Peníze chybí, ale staví se dál i za cenu půjček. Italové plánují na Sicílii obří most, Američané mohutně investují do železnice a velké plány mají také u našich jižních sousedů. Do roku 2014 hodlají vložit do dopravní infrastruktury 22 miliard eur (zhruba 572 miliard korun).

„Investice do dopravní infrastruktury sice zvýší dluhy – ale neinvestovat nic, to není alternativa,“ vzkázala Deníku po své mluvčí rakouská ministryně dopravy Doris Buresová.

V Česku se o penězích na příští rok rozhodne na přelomu srpna a září. Ministerstvu dopravy aktuálně chybí minimálně 23 miliard korun. Žádá je po resortu financí, ten se ale brání. „Na stavby půjde v příštím roce rekordní částka 90 miliard korun, ale doprava chce ještě více. My bychom rádi, ale ten propad ve výběru daní je tak bezprecedentní, že si to na dopravě musí uvědomit,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.

Dálnice - infografika

První ránu však dostanou nové komunikace už letos. Markantní je to na příkladu ostravské D47. Letos v listopadu se měly otevřít hned dva úseky, ale nakonec se možná stihne jenom úsek Bělotín – Hladké Životice.

Itálie: most na Sicílii

Itálie plánuje spojit pevninu se Sicílií největším visutým mostem světa. Tříkilometrovou spojnici nad mořem by měla držet lana s víc než metrovým průměrem. Na výstavbu bylo zatím určeno 1,3 miliardy eur, celý projekt má ale stát pětkrát tolik. Čeká se na investory.

„První automobily přes most na Sicílii přejedou v roce 2016,“ sliboval ministr Altero Matteoli. Základní kámen by mohl být položen roku 2010.

Problémy? Strach ze zemětřesení a některým se nelíbí gigantičnost projektu a chtěli by jiné stavby na ostrově.

USA: superrychlé expresy

Americký prezident Barack Obama by chtěl, aby Spojené státy alespoň částečně dohnaly Japonsko a Francii, které mají mnohem rozvinutější síť vysokorychlostních vlaků. V dubnu proto představil plán rozvoje osobní železniční dopravy, kterým chce ulehčit přetíženým americkým dálnicím a letištím.

Jedná se zatím o systém deseti železničních koridorů v délce zhruba od 200 do 1000 kilometrů, na nichž by jezdily superrychlé expresy. Obama chce uvolnit na jejich výstavbu v příštích pěti letech asi 13 miliard dolarů s tím, že by to byl „jen začátek“.

Rakousko: obří tunely a dálnice

Chystáme největší investice do železnice za časů Druhé republiky (od roku 1945), říká rakouská ministryně dopravy Doris Buresová.

Jedním z velkých projektů je tunel na vysokorychlostní trati mezi Vídní a St. Pöltenem. Jde o část koridoru mezi Paříží, Mnichovem, Vídní a Bratislavou.

Do roku 2014 se chystají u sousedů dát do silnic a železnic 22 miliard eur, prioritu dostala i stavba dálnice od Vídně k českým hranicím. Dokončuje se i druhý tubus Tauernského tunelu pro cesty k Jadranu a po roce 2013 má začít sloužit velkolepé hlavní vídeňské nádraží.

Děkan Dopravní fakulty ČVUT Petr Moos: „Méně peněz na silnice postihne regiony!“

Peníze na silnice na rozdíl od jiných investic neprojídáme, ale necháváme dalším generacím, říká v rozhovoru pro Deník děkan Dopravní fakulty ČVUT v Praze Petr Moos.

Okolní státy nyní masivně investují do staveb silnic a železnic. Kde se může zastavení staveb projevit u nás?
Investováním do stavby silnic udržujete pracovní místa a vytváříte místa nová, čili je to podpora zaměstnanosti. Ale to hlavní je, že dopravní infrastruktura je velmi důležitým prvkem v provázanosti takzvané produkční funkce regionů. Infrastruktura dovoluje sdílet zdroje mezi regiony, tedy pokud je například nouze o pracovní sílu či materiály. Pokud to zastavíte, zastaví se i růst regionů. Makroekonomové na to mají speciální vzorce, a ty dominantně závisí na dopravním spojení regionu. Na jeho napojení na dálnice, propojení s Evropou a podobně.

Které dopravní stavby by teď bylo největší chybou zastavovat?

Rozhodně by nebylo dobré zastavit ty stavby, které vedou k propojení velkých aglomerací. To znamená Ostravsko, dokončení hradecké D11, ale také celé spojení R35 na Hradecku a Olomoucku. Velmi trpí také propojení s Německem a je potřeba dokončit D8 s napojením na drážďanskou aglomeraci. A stejně tak by v žádném případě nemělo dojít k přerušení snahy o budování jihočeské D3.

Má se stát obávat zadlužení?
Výstavbou infrastruktury, na kterou si eventuálně půjčíme, peníze rozhodně neprojíme, ale naopak zhodnotíme. Ta hodnota zůstane k dispozici našim dětem a tím, že si půjčujeme na dopravní infrastrukturu, nezadlužujeme jejich budoucnost. Zadlužují se navíc všechny země a málokde se staví z hotových peněz.

Co projekty, kdy silnice financují a provozují pro stát soukromníci? Tedy takzvané PPP projekty?
Ano, i to je budoucnost, ale chce to volit takový systém PPP, kdy se dlužná částka nepočítá do státního dluhu, protože to je dluh toho dodavatele. Tedy aby všechna rizika spojená s budováním silnice či dálnice byla na straně dodavatele a nikoliv státu. Ale k tomu vede ještě dlouhá cesta.

Stát chce kvůli šetření i změnit parametry silnic. Z dálnic chce udělat užší silnice, které dnes odpovídají spíše „erkům“. Má toto nějaká úskalí?

Bohužel to má svá úskalí. Jestliže my počítáme s nárůstem dopravy na páteřních komunikacích, tak by ty zhoršené parametry, jako třeba větší sklon a podobně, mohly mít dopad na bezpečnost. Je třeba to vždy opatrně promyslet u každé komunikace.

22.7.2009 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vojenský historický ústav má nově opravenou stíhačku MiG-15

Praha - Vojenský historický ústav (VHÚ) bude moct vystavit nově opravený stíhací bombardér MiG-15. V uplynulých pěti měsících ho zrekonstruovali pracovníci Vojenského technického ústavu (VTÚ). Představitelé VTÚ, VHÚ a ministerstva obrany ve čtvrtek opravený stroj na vojenské základně ve Kbelích představili novinářům.

Rakušan: Hnutí STAN je připraveno soudit se o mandát Drábové

Praha - Hnutí STAN je podle středočeského lídra Víta Rakušana připraveno soudit se o mandát krajské zastupitelky Dany Drábové, pokud by ho někdo napadl. Drábová je totiž předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), ačkoli podle ministerstva vnitra mohou být zastupiteli jen řadoví státní zaměstnanci. STAN tvrdí, že souběh funkcí je podle zákona možný. I kdyby hnutí u soudu neuspělo, výsledkem bude alespoň precedentní rozhodnutí, které vyjasní současný stav, řekl dnes Rakušan novinářům.

Hasiči přejeli hocha, chvátali k požáru. Policie: Nešťastná náhoda

Krucemburk – Havlíčkobrodští kriminalisté uzavřeli vyšetřování nehody z letošního června, při níž hasiči na závodech dračích lodí v Krucemburku na Havlíčkobrodsku přejeli desetiletého chlapce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies