VYBERTE SI REGION

Vladimír Špidla: Eurokomisaře vybere vláda, ne vítěz voleb

Praha /ROZHOVOR/ – Volby do Evropského parlamentu netáhly. Lidé se k urnám otočili zády. Co tím ale dali najevo? Nedůvěru k politikům, k Evropské unii, nezájem o všechno, co překračuje české hranice? O příčinách i budoucnosti EU regionální Deník hovořil s českým zástupcem v Evropské komisi v letech 2004 – 2009 Vladimírem Špidlou.

25.5.2014 32
SDÍLEJ:

Vladimír ŠpidlaFoto: Deník/Divíšek Martin

Podle předběžných odhadů se eurovoleb zúčastnila asi pětina oprávněných voličů, což je rekordně nízký počet. Čím si to vysvětlujete?
Tím, že se u nás v posledních letech nevedla diskuse o Evropské unii, která by popsala EU jako politický, nikoliv ekonomický projekt, jak se u nás unie většinově chápe. A to je pochopitelně chyba.

I když je momentálně s křížkem po funuse, není všem dnům konec, takže se ptám, v čem je přínos onoho politického projektu zvaného Evropská unie?
Hlavně je to stabilita západní a střední Evropy, odstranění rizika vážných konfliktů v oblasti vojenské, politické, ekonomické atd. Druhým přínosem je schopnost obstát ve světě. Pokud bychom se neintegrovali, neobstojíme v konkurenčním tlaku Spojených států, Číny, Ruska a dalších.

V Česku je plno obcí či měst, která rozkvetla jen díky milionům z evropských fondů. Jak to, že ani tento zcela hmatatelný argument nezabírá?
Vnímám to jako vinu politiků. Evropský parlament nikdy nebyl lidem představován jako místo, kde se politicky rozhoduje, a proto jsou volby do něj tak důležité.

Možná jsou lidé přesvědčeni, že dění v Evropské komisi a parlamentu se jich naprosto netýká a jejich život ovlivnit nemůže.
Opak je ovšem pravda. Evropské zákonodárství ovlivňuje náš každodenní život naprosto zásadně. Na evropské úrovni se rozhoduje o tom, jaké zákony budou platit, jakou budou mít logiku a vnitřní spravedlnost.

Spíš jsem se ptala na to, zda je uvěřitelné, že do toho může nějak zásadně promlouvat našich 21 zástupců, jež jsme zvolili.
Ano, to je velký problém, lidé většinou nevnímají a nechápou, že je velký rozdíl, jestli bude mít v EP většinu sociálnědemokratická, konzervativní nebo liberální frakce.

Vladimír Špidla

A mají možnost se v 751členném parlamentu naši europoslanci prosadit?
Pokud jsou součástí silné frakce, tak ano. Poslanec, který má vůli, schopnosti a kontakty, je schopen prosadit se velmi výrazně.

Prezident Miloš Zeman se jasně vyjádřil, že strana, která zvítězí, by měla mít právo nominovat eurokomisaře za ČR. Co si o jeho názoru myslíte?
Komisaře vždycky navrhuje vláda dané země. Prezidentův názor tedy nepovažuji za příliš dobře odůvodněný a vycházející z reality.

Jinak řečeno, bez ohledu na vítěze bude záležet především na premiérovi a šéfech koaličních stran, koho vyberou.
Samozřejmě.

Do jaké míry je důležité, aby šlo o člověka, který nebude kontroverzní pro poslance EP? Je známo, že z Bruselu už teď znějí hlasy o nepřijatelnosti Pavla Teličky, který deset let působil jako lobbista v EU.
To je významný argument. Zažil jsem nejméně dva nominanty, kteří grilováním v europarlamentu neprošli. Vždy to souviselo s osobní historií toho kandidáta a pochybnostmi o jeho schopnosti nestranně a nezávisle hájit evropský zájem.

Je z tohoto hlediska Pavel Mertlík, jehož navrhuje ČSSD, dobré jméno?
Většina eurokomisařů se rekrutuje z bývalých členů národních vlád. Pavel Mertlík má všechny kvality, které by měl eurokomisař mít.

Podle agentury Focus, která dělala průzkum pro ČT, si to lidé nemyslí. Pro Pavla Teličku se vyjádřilo 35 procent z nich, pro Zuzanu Roithovou 22 a pro Pavla Mertlíka jen 13. Měl by se podle osobnosti českého kandidáta vybírat i příslušný resort, o nějž bychom v Bruselu stáli?
To s tím nesouvisí. Portfolio je výsledkem složitého vyjednávání, při němž záleží jak na kvalifikaci daného kandidáta, tak na historických souvislostech, Jsme-li například země, která nemá euro, je nepravděpodobné, že bychom získali komisaře pro finanční záležitosti. Důležité také je, k jaké frakci v EP daný člověk patří. Pokud je třeba ze skupiny liberálů ALDE, kam směřuje Pavel Telička, jde o frakci slabší, jež nebude schopna výrazněji daného kandidáta podpořit.

Orientační průzkum reportérů MfD naznačil, že eurovolby v Česku by mohla vyhrát opoziční TOP 09. Lze si představit, že by vláda navrhla jejího lídra Luďka Niedermayera na komisaře s ekonomickým portfoliem, o něž stojí premiér Sobotka?
Musí se na něm shodnout vláda a není správné toto jednání ovlivňovat předběžnými názory.

Vladimír Špidla

Máte alespoň tip na šéfa Evropské komise, stane se jím podle vás kandidát nejsilnější frakce v EP?
Považuji to za možné. Je to vlastně poprvé, kdy bude mít na tento proces daleko větší vliv složení EP. Ale vše se bude odvíjet od výsledku hlasování. Pokud budou obě nejsilnější frakce vyrovnané, pak aritmetické vítězství nebude mít až takový význam.

Jak vidíte budoucnost evropského společenství? Směřuje k větší integraci v oblasti daní, bezpečnosti, zahraniční politiky či energetiky?
Ve světě, který je v zásadě integrovaný do superstátů typu Číny a USA nebo bloků jako EU, Africká unie, ASEAN, není nesladěná Evropa schopna obstát. Chceme-li se prosadit, prohloubení spolupráce a její slaďování nutně potřebujeme. Nakolik se Evropa v příštích pěti letech bude integrovat a kolika peripetiemi ještě projde, je věc otevřená, nicméně ntnost tohoto sbližování tady je a já jsem přesvědčen, že se evropská integrace prohloubí.

Polsko tento apel jednoznačně chápe a v EU – nejen kvůli počtu obyvatel – hraje důležitou úlohu. Jak jste uvedl, sice nejde o roli subrety, ale váží si toho, že může zpívat v nejlepším sboru. Proč Poláci ano a my ne?
Protože u nás jsou daleko silnější izolacionistické tendence. Polsko si v sobě nese vzpomínku na dobu, kdy bylo mocností, má mimořádně rozsáhlou emigraci, která se svou mateřskou zemí spolupracuje, a hlavně je politicky i kulturně daleko víc zaintegrováno za své hranice. Současně si Poláci ověřili, že přes veškeré schopnosti nejsou dostatečně silní, aby obstáli jako samostatná entita.

Také mají respektovanou elitu, jejíhož názoru si Evropa váží.
Jistě, protože daleko systematičtěji spolupracují se zahraničím a uvědomují si, že jejich bezpečnost je dána tím, jak velký vliv budou mít v Evropské unii.

Dá se předpokládat, že vláda vedená Bohuslavem Sobotkou se v tomto směru od Poláků něco naučí?
Musíme vyčkat na výsledky voleb, ale zdá se, že výrazně proevropské strany získaly první místa a obrat k EU se stává realitou.

Autor: Kateřina Perknerová

25.5.2014 VSTUP DO DISKUSE 32
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies