VYBERTE SI REGION

Vojenské újezdy. Přijdou až o třetinu území?

Praha /INFOGRAFIKA/ - Zápas o Brdy. Armáda by se jednoho z pěti vojenských újezdů ráda zbavila, představitelé okolních obcí však paradoxně požadují, aby si vojáci území ponechali. Do sněmovny už vláda poslala návrh zákona, který má vojenský újezd Brdy zrušit. Proti návrhu ale protestují sociální demokraté. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) jej v úterý stáhl 
z projednávání.

5.2.2014 13
SDÍLEJ:

Vojenský újezd Brdy.Foto: DENÍK/Markéta Jankovská

„Chtěl by se
 s ním ještě blíže seznámit a projednávat by se měl až na březnové schůzi sněmovny," uvedl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

O zrušení vojenského újezdu se uvažuje už delší dobu, protože jich má armáda až moc. Při současném stavu na jednoho českého vojáka připadne 5,5 hektaru újezdu.

Když rušit, tak jinde, myslí si ale sociální demokraté. „Samozřejmě souhlasím s tím, že rozloha vojenských újezdů daleko převyšuje potřeby naší armády. Jeden újezd by proto měl být zrušen. A měly by to být Boletice," tvrdí například středočeský hejtman Josef Řihák (ČSSD). Argumentuje tím, že Brdy jsou ohromnou zásobárnou pitné vody.

Navíc by armáda mohla mít z tohoto prostoru zisky při prodeji dřeva, ryb a dalších výnosů z hospodářské činnosti.

Proti developerům

Sociální demokraté se bojí 
i případných útoků developerů. „Naším cílem je region chránit a využít možností vojenského újezdu. Nechceme, aby pozemky byly zprivatizovány," doplnil sociálnědemokratický poslanec Richard Dolejš, který v listopadu uvedl, že ministerstvo obrany podlehlo tlakům developerských lobbistických skupin.

Jejich obavy nesdílí ekologové. „Rozhodně by bylo lepší, kdyby to byla chráněná krajinná oblast než vojenský újezd, ale zase by byl lepší vojenský újezd než klasické hospodářské lesy," uvedl například mluvčí Hnutí DUHA Jan Piňos, podle něhož námitky odpůrců pramení z neschopnosti představit si změnu. „Když z vojenského újezdu vznikne CHKO, developerům se to neprodá. Už teď jsou na části území rezervace," řekl.

Hlavní motiv

Právě se vznikem CHKO počítá návrh ministerstva obrany. „Vyhlášení chráněné krajinné oblasti se připravuje už dva roky právě kvůli developerům," upřesnil mluvčí ministerstva Pejšek.

S možným využitím přišla obecně prospěšná společnost Česká krajina, která uvažovala vypustit do Brd divoké koně. „Rušení vojenského újezdu byl hlavní motiv. Bylo by jich několik desítek. Tato možnost se ale neuzavírá ani v případě, kdy by se újezd nezrušil," přiblížil šéf společnosti Dalibor Dostál, podle něhož jsou z hlediska ochrany přírody cennější třeba právě Boletice. Podle vojáků však Brdy neumožňují plnohodnotný výcvik. K němu navíc využívají jen dvanáct procent rozlohy újezdu, tedy nejmenší podíl plochy v porovnání s ostatními.

Pod správou armády.

Libavá má prý nejdražší vodu v Česku. Od armády chce pryč

Na pohled není malá osada Kozlov na okraji Libavé nijak pozoruhodná. Pár paneláků, malé rodinné domky. Nedaleko pramení Odra. Podle Kozlovských je však tato obydlená část vojenského prostoru celorepublikovým unikátem, 
o který ale vůbec nestojí: podle všeho jim z kohoutku vytéká nejdražší pitná voda v České republice. Teď však obyvatelům panelových domů svitla naděje, že o tento rekord přijdou a po letech budou mít ještě kvalitnější a zároveň levnější vodu. Armáda by totiž chtěla plochu vojenského újezdu zmenšit.

„Upravená voda přijde na 75 korun. Se stočným platím za kubík 120 korun. To je český rekord!" poukazoval Erik Anger z Kozlova. „Ve vedlejším vchodě platí dokonce 150 a v jiném 90 korun. Jak je to možné? Podepisují se na tom ztráty vzniklé při transportu vody a náklady spojené s její úpravou," vysvětloval Erik Anger, který je 
v přípravném výboru pro optimalizaci Libavé.

Vrt je nachystaný

Právě chystané změny na Libavé, kde by se od ledna příštího roku měly obydlené části vyčlenit a fungovat jako samostatné obce, zřejmě Kozlovským životní náklady trochu srazí. „Vyřešení problémů s pitnou vodou jsme si dali do investičních požadavků spojených s převodem majetku na obce a zatím to vypadá tak, že se vše podaří dotáhnout do konce. Vrt je už nachystaný. Na připojení a úpravnu vody se zpracovává projekt," uvedl.

Armáda v současnosti dodává do Kozlova s necelými třemi sty obyvatel vodu z povrchového zdroje vzdáleného sedm kilometrů a na cestě do vodovodních kohoutků ji pročišťuje v úpravně, kde zaměstnává několik pracovníků. „Budoucí úpravna s moderní technologií by měla být bezobslužná, čímž se také náklady sníží. S vodou se musí něco udělat, protože i kvůli vysokým nákladům na bydlení odtud lidé utíkají pryč, což by budoucí samostatnou obec rozhodně netěšilo," poukazoval Anger.

Brdy straší

Podobně se armáda snaží i ve Městě Libavá, kde se postará 
o to, aby budoucí samostatná obec nemusela hned investovat do základní infrastruktury. „Co jsme sepsali, že je potřeba udělat, na tom se postupně pracuje. Bude se provádět kompletní výměna vodovodního řadu a dokončí se rekonstrukce kanalizace," vypočítával předseda přípravného výboru Města Libavá Jiří Ondřejka. „Vyměřování pozemků probíhá tak, jak jsme si to s optimalizační komisí nalajnovali, ať jde o hranice katastru, či majetek uvnitř, vše se chystá, aby byl převod možný k 1. lednu 2015," dodal.

I když místní obyvatelé chválí armádu za to, že co slíbila, zatím bezezbytku plní, neskrývají obavy z politiků. „To, co se děje kolem vojenského újezdu Brdy nás hodně zneklidňuje. Aby zákon o újezdech v Poslanecké sněmovně prošel," strachuje se Jindřich Machala z Města Libavá, který už psal i na ministerstvo obrany, protože obavy od loňského prosince sílí. Středočeští zastupitelé totiž tehdy vyzvali poslance, aby neschválili vládou navrženou legislativu, která počítá s rušením újezdu Brdy a zeštíhlením Libavé.

Podle předsedy komise pro optimalizaci vojenských újezdů ministerstva obrany Vladimíra Kazatele zatím vše běží podle plánu. „Opravy infrastruktury pokračují podle schváleného seznamu. Některé se dokonce podařily i v předstihu, například okna, topení, dveře a sociální zařízení v kulturním domě," uvedl. „Teď už je to věc poslanců," uzavřel Vladimír Kazatel s tím, že co armáda lidem slíbila opravit, to bude dokončeno bez ohledu na osud pro Libavou strategické normy na parlamentní půdě.

Autor: Vilém Janouš, Daniela Tauberová

5.2.2014 VSTUP DO DISKUSE 13
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Průměrná mzda v ČR se ve 3. čtvrtletí zvýšila na 27.220 Kč

Praha - Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27.220 Kč, tedy o 4,5 procenta. Reálně, po odečtení inflace se lidem výdělek zvýšil o čtyři procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj na růst mezd v mnoha oblastech tlačil nedostatek pracovníků, o které zaměstnavatelé mezi sebou soutěžili. Růst výdělků se shoduje s odhady analytiků.

Případ úplatků Horkého a lobbistky Mrencové se vrací do Chebu

Plzeň - Krajský soud v Plzni zrušil původní verdikt a vrátil případ k novému projednání do Chebu.

Děti na Hájích ve Slaném našly cestou do školy mrtvolu

Slaný - Děti ve Slaném na Kladensku zažily v pondělí ráno šok. Cestou do základní školy totiž narazily na mrtvolu. Mladý muž, který nejevil známky života, ležel nedaleko nemocnice v lesoparku Háje. Podle informací kladenské policejní mluvčí Michaely Novákové přivolaný lékař konstatoval smrt a zároveň ale předem vyloučil cizí zavinění.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies