VYBERTE SI REGION

Volby zatím nebudou, rozhodl Ústavní soud

Praha - Ústavní soud bude zkoumat stížnost poslance Miloše Melčáka, a proto odložil prezidentovo rozhodnutí o vypsání voleb na 9. a 10. října

1.9.2009 57
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: DENÍK/Jan Jelínek

Předčasné volby, které prezident republiky vyhlásil na 9. a 10. října, se vůbec nemusejí konat. V úterý totiž Ústavní soud (ÚS) vyhověl srpnové stížnosti nezařazeného poslance Miloše Melčáka a rozhodnutí o konání voleb odložil.

Melčák u soudu napadl to, že přijetím zákona o zkrácení funkčního období sněmovny bylo kráceno jeho právo na výkon poslaneckého mandátu, který mu voliči svěřili na čtyři roky. Václav Klaus vyjádřil vážné znepokojení nad verdiktem ÚS, jenž podle něj znamená faktické odložení voleb na neurčito.

„Jde o aktivistický a bezprecedentní krok, který bude mít zásadní dopad na politický systém v naší zemi, kde podle Ústavy České republiky zákonodárná moc náleží Parlamentu. Jeho důsledky je v této chvíli velmi obtížné předvídat,“ uvedl ve svém prohlášení Klaus. Podobně se vyjádřil i šéf ODS Mirek Topolánek: „Může to mít zásadní negativní dopad nejen na politický vývoj v zemi, ale i na prohloubení hospodářské krize. Je také zarážející, že formulace dnešního rozhodnutí Ústavního soudu je podle právníků nejasná, nesrozumitelná a nedává další perspektivu.“

Balaš: proti rozhodnutí není odvolání

Expert na ústavní právo Vladimír Balaš Deníku potvrdil, že proti rozhodnutí ÚS není odvolání. „Jde o obdobu předběžného opatření, které ústavním soudcům umožní důkladně projednat stížnost pana Melčáka. Fakticky to znamená, že ve vyhlášeném termínu se volby konat nebudou,“ konstatoval Balaš. Jedině pokud by ústavní soudci stihli vše prozkoumat v několika nejbližších dnech, říjnové datum by se stihnout dalo.

ÚS ale z pohledu práva nemá důvod spěchat. Ve svém usnesení výslovně uvádí, že veřejný zájem není dotčený, protože je tady zákonodárný sbor, řádně zvolený v roce 2006, jehož funkční období končí v červnu příštího roku.

Politici ale s podobným výkladem kategoricky nesouhlasí. „Ústavní soud takovou pravomoc nemá, nepřísluší mu posuzovat ústavní zákony,“ řekl právník a poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský. Jenže o to právě jde. Sněmovna i Senát sice zákon o rozpuštění sněmovny schválily třípětinovou většinou, ale zastánci ústavní čistoty namítali, že se tak stalo nezákonně. „K předčasným volbám se mělo dospět tak, jak se praví v ústavě, nikoli speciálním zákonem, který se náhodou někomu hodil,“ říkal například lidovec Petr Pithart. Totéž tvrdí i Melčákův advokát Jan Kalvoda: „Politici nejsou majiteli moci, tím je lid, jinak voliči. A ti vybavili dnešní politiky mocí mimo jiné i proto, aby respektovali mocenská omezení; ústava nic jiného neznamená.“

Předseda vlády Jan Fischer se vzhledem k aktuální situaci rozhodl odložit svouna středuplánovanou cestu do Mongolska.

Návrat k zákonu o rozpuštění sněmovny

Ačkoli ve sněmovně víc než rok leží senátní návrh na změnu ústavy, který by umožnil rozpustit dolní komoru hlasováním poslanců, nezískal potřebnou podporu. Na něj se nyní vzpomněl i šéf ČSSD Jiří Paroubek: „Pokud by byla shoda na jeho schválení napříč politickým spektrem, dal by se prakticky ještě stihnout původní termín voleb.“ Označil rozhodnutí ÚS za bezprecedentní a jdoucí proti zájmům občanů Česka. „Může způsobit mezinárodní blamáž,“ sdělil Paroubek.

Politici se verdiktu ÚS brání i proto, že už dávno rozjeli nákladnou volební kampaň. Například ODS do ní investuje na 230 milionů korun, ČSSD ještě víc.

Aktuálně: Plénum Ústavníhou soudu rozhodlo o přerušení řízení

Poslední informace okolo celé kauzy je ta, že plénum Ústavníhou soudu rozhodlo o přerušení řízení ve věci stížnosti Miloše Melčáka do čtvrtku 9. září kdy má dojít k ústnímu jednání. Informovala o tom ČT24.

Cesta k předčasným volbám podle Ústavy ČR

- vyslovení nedůvěry vládě
- nový kabinet požádá do 30 dnů sněmovnu o vyslovení důvěry, když ji nezíská, vybírá prezident dalšího premiéra, ale není nijak časově omezen
- nevyjde-li ani tento pokus, jmenuje prezident premiéra na návrh předsedy sněmovny
- jestli ani ten nezíská pro svůj kabinet důvěru, může prezident sněmovnu rozpustit
- poslanci by skončili i poté, co by neprojednali do tří měsíců zákon, s nímž vláda spojila otázku důvěry


.

Usnesení Ústavního soudu

Ústavní soud přijal v úterý usnesení ke stížnosti poslance Miloše Melčáka proti zákonu o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny a rozhodnutí prezidenta o vyhlášení předčasných voleb.
Plénum Ústavního soudu dne 1. září 2009 ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická rozhodlo ve věci ústavní stížnosti Miloše Melčáka, bytem 760 01 Zlín, Obeciny IX/3617, právně zastoupeného Janem Kalvodou, advokátem, s sídlem 160 00 Praha 6, Bělohorská 35, proti rozhodnutí prezidenta republiky č. 207/2009 Sb., o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, kontrasignovaného předsedou vlády, spojené s návrhem na zrušení ústavního zákona č. 195/2009 Sb., o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny, t a k t o :
Vykonatelnost rozhodnutí prezidenta republiky č. 207/2009 Sb., o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, kontrasignovaného předsedou vlády, se odkládá.
O d ů v o d n ě n í
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 26. srpna 2009, se stěžovatel domáhá zrušení rozhodnutí prezidenta republiky č. 207/2009 Sb., o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, kontrasignovaného předsedou vlády. Zároveň dle § 74 zákona č. 182/1993 Sb. spolu s předmětnou ústavní stížností podává návrh na zrušení ústavního zákona č. 195/2009 Sb., o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny. Uvedeným rozhodnutím prezidenta se cítí být dotčen zejména v základním právu plynoucím z čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), z něhož dle judikatury Ústavního soudu (sp. zn. Pl. ÚS 73/04) plyne i právo na nerušený výkon veřejné funkce. Porušení tohoto základního práva pak spatřuje nikoli v protiústavním způsobu aplikace a interpretace právního řádu v ústavní stížností napadeném rozhodnutí prezidenta republiky, nýbrž v jeho právním základu, v ústavním zákonu č. 195/2009 Sb., jejž považuje za rozporný s čl. 21 odst. 2 a 4, čl. 22 Listiny a s čl. 9 odst. 2, čl. 16 odst. 1 a čl. 17 odst. 1 Ústavy.
Ústavní soud neshledal důvody odmítnutí ústavní stížnosti dle § 43 odst. 1, 2 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Stanoví-li čl. I ústavního zákona č. 195/2009 Sb. ukončení volebního období Poslanecké sněmovny zvolené v roce 2006 dnem voleb do Poslanecké sněmovny, které se mají konat do 15. října 2009, rozhodnutí prezidenta republiky č. 207/2009 Sb., určující den konání těchto voleb na 9. a 10. říjen 2009 - jakkoli má i prvky normativního právního aktu - nutno považovat za akt aplikace uvedeného ústavního zákona, jenž stěžovateli, který je poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, vymezuje okamžik ukončení jeho mandátu, čili ukončení výkonu veřejné funkce. V tomto smyslu je zásahem orgánu veřejné moci, který se dotýká jeho základního práva dle čl. 21 odst. 4 Listiny.
Podle § 79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., Ústavní soud může na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.
Vycházeje z obsahu ústavní stížnosti ve spojení se závěry vyvozenými judikaturou Evropského soudu pro lidská práva, tj. z toho, že "soudy se musejí při aplikaci procesních pravidel vyhnout jak přehnanému formalismu, který by zasahoval do zásad spravedlivého procesu, tak i přílišné pružnosti, která by naopak vedla k odstranění procesních podmínek stanovených zákonem", posoudil Ústavní soud ústavní stížnost stěžovatele z pohledu pojetí jejího petitu (návrhového žádání) jako návrh, jímž se stěžovatel domáhá i odkladu vykonatelnosti rozhodnutí prezidenta č. 207/2009 Sb. Své rozhodnutí přitom neučinil ultra petitum, nýbrž byl veden právním názorem vysloveným Evropským soudem při lidská práva v rozsudku ve věci Kadlec a další proti České republice (viz Soudní judikatura. Přehled rozsudků ESLP, č. 4, 2004) k otázce interpretace vůle a projevu ve vyjádření petitu ústavní stížnosti (viz též nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 687/04).
Ústavní zákon č. 195/2009 Sb. je tzv. normou opatřením, jež se naplní k určitému časovému okamžiku (15. říjnu 2009). V usnesení sp. zn. Pl. ÚS 5/98 v souvislosti s přezkumem ústavnosti norem opatření v řízení o kontrole norem Ústavní soud konstatoval: "Právní úprava ústavního soudnictví v České republice stanoví právní účinky derogačních nálezů Ústavního soudu při kontrole norem ex nunc, a nikoli ex tunc (§ 70 a 71 zákona č. 182/1993 Sb.). Smyslem takto koncipovaného ústavního soudnictví je zabránit vzniku možných protiústavních právních následků v případech, kdy posuzovaný právní předpis alespoň hypoteticky předpokládá do budoucna vznik právní skutečnosti, jež by takovou protiústavnost mohla vytvořit. V právní praxi však existuje skupina právních norem, k jejichž naplnění dochází v jednom okamžiku (např. § 871 odst. 1 občanského zákoníku, v platném znění, jenž transformoval právo osobního užívání bytů na nájem), přičemž u nich ani hypoteticky již v budoucnu nemůže vzniknout právní skutečnost, jež by vyvolala právní normou předvídané následky. Posuzování takovýchto případů, jež je svojí povahou posuzováním retroaktivním, přesahuje pravomoc Ústavního soudu a plně náleží, s vědomím ústavních omezení, do pravomoci demokratického zákonodárce." Uvedený právní názor pak potvrdil i ve své další judikatuře (viz nález sp. zn. III. ÚS 288/04, usnesení sp. zn. III. ÚS 30/04, III. ÚS 506/04). Minimální časový prostor vymezený okamžikem zahájení řízení v posuzované věci a naplněním normy opatření (ústavního zákona č. 195/2009 Sb.), jež dle stěžovatele zakládá tvrzenou protiústavnost, neumožňuje Ústavnímu soudu uplatnit Ústavou mu svěřenou kompetenci v oblasti konkrétní kontroly norem. Jedinou alternativou jejího uplatnění je proto odklad vykonatelnosti ústavní stížností napadeného rozhodnutí prezidenta republiky č. 207/2009 Sb.
Ústavní soud přitom neshledal žádné okolnosti, jež by svědčily o veřejném zájmu, který by odkladu vykonatelnosti bránil (odkladem výkonu rozhodnutí prezidenta republiky volební období Poslanecké sněmovny zvolené v roce 2006 trvá dále dle obecné ústavní úpravy a nevzniká jím újma na veřejných prostředcích, jelikož zatím na zajištění voleb vynaloženy nebyly) a rovněž neshledal, že by odklad vykonatelnosti bránil realizaci oprávnění třetích osob, jež by mělo vyplynout z napadeného rozhodnutí, pročež dle § 79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. září 2009
Pavel Rychetský
předseda Ústavního soudu

Autor: Kateřina Perknerová

1.9.2009 VSTUP DO DISKUSE 57
SDÍLEJ:

Kardinálové chtějí od papeže odpověď, Vatikán mluví o skandálu

Vatikán - Za velmi vážný skandál označil předseda jednoho z nejvyšších soudů římskokatolické církve otevřený dopis čtveřice kardinálů, kterým žádají papeže o vyjasnění jeho názoru na rozvedené. Kardinálové z Německa, Itálie a USA odpověď Františka na svůj původní dotaz nedostali, proto s ním vyšli nedávno na veřejnost.

Největší nákupní centrum v USA najalo prvního černošského Santu

Washington - Prvního černošského Santa Clause ve své historii najalo největší obchodní centrum ve Spojených státech Mall of America v Minnesotě. Na svém serveru o tom informoval list The Washington Post. Profesionálního Santu Larryho Jeffersona vybral na srazu Santů organizátor akce Santa Experience (Zážitek se Santou), jejíž součástí je focení se Santou v obchodním centru.

V Praze končí kongres evropských socialistů

Praha - V Praze dnes končí třídenní kongres Strany evropských socialistů. V rámci jednoho z diskusních panelů v Kongresovém centru promluví k účastníkům mimo jiné lídr britských labouristů Jeremy Corbyn. Jednání by mělo uzavřít přijetí deklarace.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies