Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vondra: Nabídku USA by odmítl jen blázen

Praha /ROZHOVOR/ – Ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) byl vždycky zastáncem radaru v Brdech. Ten v Česku sice nebude, ale USA tu během roku 2011 postaví Centrum předběžného varování.

1.8.2010 37
SDÍLEJ:

Alexandr Vondra.Foto: DENÍK/Ivan Babej

Jde o náhradu za radar?
To v žádném případě. Radarová základna měla být aktivním systémem proti případnému raketovému útoku. Toto je pasivní zařízení. Znamená to, že bychom dostali informaci v případě, že by raketa byla vystřelena a její předpokládaný dopad by byl někde ve střední Evropě.

Je to vzkaz americké strany, že nás berou jako plnohodnotného partnera?
Ano, je to pozitivní signál a byli bychom blázni, kdybychom se k němu postavili zády. Samozřejmě my nemáme žádné družice a nejsme schopni podobné informace získat sami. Pokud by toto zařízení skutečně u nás bylo, je to důležitá a dobrá zpráva.

Čekali Američané s návrhem až na naše volby, jinými slovy, nepřišli by s ním, pokud by vládu sestavovala ČSSD?
Pokud vím, neformální diskuse na toto téma probíhaly už od loňské říjnové návštěvy viceprezidenta Bidena. Rozhodnutí o vyčlenění dvou milionů dolarů na tento projekt ovšem padlo až tento týden.

Jde o plánovanou součást ochrany evropského území?
Je to první krok k budoucímu systému protiraketové obrany v rámci NATO.

Myšlenka, že by se do něj zapojilo i Rusko, která zazněla při pražském summitu Obama Medveděv, je stále živá?
Platí nabídka, aby Rusko do toho systému bylo nějakým způsobem zapojeno. To je ale samozřejmě věcí mnoha a mnoha dalších jednání.

Středisko protiraketové obrany může být v ČR už v půlce roku 2011

Centrum včasného varování protiraketové obrany USA by v České republice mohlo začít fungovat v polovině 2011, prohlásil ministr obrany Alexandr Vondra. Doplnil, že na financování projektu by se po roce 2012 měla podílet i česká vláda. Terminál střediska budou obsluhovat čeští vojáci, které na základě sjednaného memoranda přijedou zaškolit Američané, vysvětlil v televizní diskusi Otázky Václava Moravce ministr obrany. „Nebude to žádná velká smlouva, nepůjde se s tím ani do parlamentu,“ dodal.

Vondra podotkl, že ČR má – stejně jako ostatní státy – vlastní prostředky obrany vzdušného prostoru. „Všem nám jde o to, abychom věděli, jestli do našeho vzdušného prostoru neproniká nějaký nepřátelský nebo cizí prvek,“ uvedl. České systémy však podle něj „nejsou schopny registrovat“ události v oblasti Blízkého východu. „Z hlediska informovanosti české armády, z hlediska informovanosti všech bezpečnostních složek je to samozřejmě důležitý prvek a byli bychom blázni, kdybychom se k této možnosti otočili zády,“ zdůraznil ministr obrany.

Spojené státy vyčleňují dva miliony dolarů (38 milionů korun) pro roky 2011 a 2012 na stavbu střediska v ČR. Další financování je předmětem debat s představiteli USA a také závisí na vývoji jednání o celkovém protiraketovém systému v rámci NATO. „Předpokládám, že toto se stane jednou z mnoha součástí toho (aliančního) systému, nikterak výlučnou nebo exkluzivní, ale přesto důležitou,“ řekl ministr Vondra. „Asi ano, stejně tak jako my financujeme monitoring protivzdušné obrany státu,“ odpověděl Vondra na otázku, zda by část nákladů na středisko měla po roce 2012 nést i Česká republika. Roční náklady neuměl odhadnout, ale „řádově desítky milionů korun“ jsou podle něj cenou, za kterou se vyplatí informace ze systémů mít.

Čtěte také: Nečas: Centrum včasného varování bude součástí obrany NATO

Pokud se středisko stane součástí alianční obrany, je podle něj možné usilovat o sdílení nákladů. „Myslím, že všechny evropské státy NATO budou Spojenými státy žádány, aby do toho určitý příspěvek – do celého toho systému – daly,“ poznamenal ministr. Zdokonalení systému podle něj potřebují především evropské země aliance.

Podle Vondry v současnosti „není na stole“ žádný další návrh, který by do ČR umísťoval aktivní prvky protiraketové obrany. „Z toho, jak jsou dnes karty rozdány, tak my jsme o náš konkrétní podíl přišli, bohužel,“ poznamenal ministr. Střely systému by podle něj nyní měly být rozmístěny v Polsku a zřejmě v Rumunsku, radarové systémy asi v Turecku. Podle původních smluv české strany s administrativou amerického prezidenta George Bushe měl v ČR vyrůst právě radar systému. Proti tomu v Česku mnoho lidí protestovalo. Poté, co Bushův nástupce v Bílém domě Barack Obama systém přehodnotil, začala jednání o nové podobě zapojení. V nich pokračovala i úřednická vláda premiéra Jana Fischera. Nynější návrh USA podle Vondry přijali ministři obrany a zahraničí této vlády Martin Barták (za ODS) a Jan Kohout (za ČSSD). (ČTK)

Autor: Kateřina Perknerová

1.8.2010 VSTUP DO DISKUSE 37
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Archeologické nálezy v Předmostí
34

Archeologové našli u Přerova kostry dětí staré tři a půl tisíce let

Servírka Barbora Horská byla jednou z těch, která ženu obsluhovala. Na snímku u stolu, kde podvodnice seděla.
4

Blondýna dál okrádá opavské restaurace, policie je na ní krátká

Piráti, sundejte mě z vězeňského autobusu, požaduje Nečasová. Hrozí právníky

Advokáti Jany Nečasové (dříve Nagyové) požadují po Pirátské straně, aby odstranila podobu někdejší šéfky kabinetu premiéra Petra Nečase z "vězeňského autobusu", s kterým tento týden vyrazila do volební kampaně. Piráti na autobusu poukazují kresbami na kauzy politických protivníků. V předžalobní výzvě, žádají zástupci Nečasové také omluvu, v opačném případě hrozí právními kroky. 

Venkovské prodejny končí kvůli zvyšování platů. Má je stát dotovat?

Češi chtějí zachránit venkovské obchody. Šedesát šest procent lidí v České republice souhlasí s tím, že by měl stát ztrátové prodejny v malých obcích do 500 obyvatel finančně podporovat. Pouze 26 procent lidí je proti tomu. Z vesnic pomalu mizí hospody, obchody i pošty.

Z Polska vezli marihuanu za dva miliony. Hrozí jim dvanáct let

Vezeme deset kilo technického konopí, hájila se osádka osobního auta. Jenže hlídku celníků, která je na Pardubicku zastavila, o tom nepřesvědčila.

Pákistánská nositelka Nobelovy ceny za mír nastoupí na Oxford

Malála Júsufzajová, která v současnosti žije v Birminghamu, byla přijata ke studiu na prestižní anglickou univerzitu v Oxfordu. Dvacetiletá držitelka Nobelovy ceny za mír z roku 2014 a zároveň nejmladší posel míru Spojených národů získala v závěrečných středoškolských zkouškách třikrát hodnocení „A“, což byla podmínka pro přijetí.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení