VYBERTE SI REGION

Vratislav Mynář: Považuji za svoji povinnost zúčastnit se oslav v Moskvě

Praha – Na Hradě je rušno. Nejen kvůli brzkým cestám Miloše Zemana do Vatikánu, na Westerplatte a do Moskvy, ale také proto, že z Kanceláře prezidenta republiky někteří lidé odcházejí a jiní, konkrétně bývalý šéf Úřadu vlády 
z Topolánkovy éry Jan Novák, přicházejí. Kancléř Vratislav Mynář mluvil s Deníkem také o tom, proč se až nyní rozhodl zveřejnit výši svého platu 
i příjmy dalších vedoucích hradních úředníků. To, že bere měsíčně 120 tisíc korun čistého, nám řekl jako prvním.  

18.4.2015 112
SDÍLEJ:

Vratislav MynářFoto: Deník/Martin Divíšek

Pojedete s prezidentem Zemanem 8. května do Moskvy?

Kromě toho, že je mou povinností pana prezidenta na zahraničních cestách doprovázet, tak do Moskvy pojedu určitě a rád.

Proto, že považujete za správné připomenout si památku padlých za 2. světové války přímo 
v zemi, která měla obětí nejvíc?
Je to přesně tak. Nejsem pamětníkem, ale můj dědeček ve 2. světové válce zahynul 
a moje babička mi často vyprávěla, jak složité to bylo období. Ve škole jsem byl vychováván v tom, že na historii se nemá zapomínat. Nedokážu pochopit, že se dnes někdo snaží věci bagatelizovat, zaměňovat či podsouvat. To mi přijde naprosto nevhodné až nečestné vzhledem k tak významné události, jakou byl konec nejstrašnější války před 70 lety. Považuji za svoji povinnost se oslav v Moskvě zúčastnit.

Překvapilo mě, že Miloš Zeman na závěr své návštěvy Karlovarského kraje sepsul novináře, když se ho ptali na průběh jeho moskevské cesty. Podle něj se jako obvykle ptají na věci, které nikoho nezajímají, což doložil faktem, že až na jednu účastnici besedy se o tom během tří dní nikdo ani nezmínil. Osobně soudím, že se naopak o tom mluvit má a je to důležité, minimálně stejně jako denní starosti lidí 
v Pramenech nebo Kraslicích. Vy si to nemyslíte?
Na té tiskové konferenci jsem nebyl. Možná si pan prezident jen postěžoval, že se novináři ptají na to, co už bylo mnohokrát řečeno. 
V žádném případě ale tuto cestu nepovažuje za podřadnou. Ani na chvilku nezaváhal nad pozváním ruské strany zúčastnit se této významné události. Pravda je, že hysterie, která se kolem toho v poslední době strhla, je hodně nedůstojná toho vlastního aktu.

Vojenská přehlídka

Debata se rozvířila vlastně jen kolem prezidentovy účasti na vojenské přehlídce, kterou nebude sledovat žádný významný představitel států EU, natož USA, zato tam budou podivné zjevy typu Kim Čong-una. Proč Miloš Zeman vůbec uvažoval
o své přítomnosti na tribuně?
Pan prezident nedělal seznam hostů. To, že si zástupci Ruské federace pozvali různé hosty včetně severokorejského vůdce, je na nich a oni mají plné právo pozvat si, koho chtějí. Pan prezident řekl, že pokud by se náhodně setkal s Kim Čong-unem, nepodá mu ruku, čímž by dal jasně najevo nesouhlas s jeho politikou.

„Nemyslím si, že by bylo správné, aby Rusové dělali program oslav podle toho, zda se bude líbit méně Američanům či Čechům a více Korejcům. Pozvali na ně velké množství státníků a je jen na nich, zda přijedou a čeho se zúčastní."

O této figuře ale přece není řeč na prvním místě. Opozičním politikům i lidovcům vadilo, že kdo bude přítomen vojenské přehlídce na Rudém náměstí, vzdá hold zbraním, které jsou používány na Ukrajině v rukou agresorů a vzbouřenců.
Nemyslím si, že by bylo správné, aby Rusové dělali program oslav podle toho, jestli se bude líbit méně Američanům či Čechům 
a více Korejcům. Pozvali na ně velké množství státníků
a je jen na nich, zda přijedou a čeho se zúčastní. Můj pohled na přehlídku je jiný, než jaký jste zmínila vy. Můžeme to přece vzít jako defilé nástupců těch vojsk, která před 70 lety osvobodila naši republiku.

Domnívám se, že přesně tak to vnímal Miloš Zeman, když se původně chtěl přehlídky účastnit. V Kraslicích prezident řekl, že do Moskvy jede uctít památku mrtvých, ne živých a dodal: „Žádný americký velvyslanec mi do toho nemá co mluvit." Na kritiku jeho rozhodnutí být na tribuně, kterou mu adresoval Andrew Schapiro v ČT, dokonce uvedl, že ambasador USA má dveře na Hrad zavřené. Co se stalo, že prezident najednou změnil názor? Vypadá to, že ho k tomu přiměl právě americký tlak.
Jistě to nebylo na nátlak americké strany. Pan prezident odolával hysterickým reakcím pravicové opozice 
a části pražské kavárny, ale zároveň má na stole fascikl mailů s vyjádřením podpory a žádostmi na založení účtu, kam by se posílaly peníze na uhrazení moskevské cesty. Lidé nabízeli příspěvek od několika stokorun po statisíce. Věci nejsou černobílé. Rozhodně odmítám, že ze strany pana prezidenta šlo o ústupek americkému tlaku. Vyjádření pana velvyslance Schapira bylo, jaké bylo. Nedovedu si ale dost dobře představit, že by se v Americe ptali českého velvyslance na nějakou zahraniční cestu pana prezidenta Obamy.

Jenže o to jde. Obama by ji po kritice Petra Gandaloviče zajisté nepozměnil, zatímco Miloš Zeman ano.
Nikoliv. Pan prezident se několik hodin předtím teprve seznámil s podrobným programem oslav a rozhodl se naprosto nezávisle na komkoli, včetně amerického velvyslance. Bylo to jeho svobodné svébytné rozhodnutí.

Vyvracíte tím informaci týdeníku Respekt, že Američané měli v případě Zemanovy účasti na moskevské přehlídce v záloze plán vyslat v době jeho nepřítomnosti do Prahy ministra zahraničí Johna Kerryho, aby dali najevo, s kým se v Česku bavit chtějí a s kým ne?
O ničem takovém nevím. Je na Americe a panu Kerrym, kam se chystá nebo chystal. Zrovna informacím
z Respektu bych ale nepřikládal velkou váhu. Znovu opakuji, že šlo o svobodné rozhodnutí pana prezidenta, v němž nehrál roli žádný tlak zvenčí.

Zabývám se tímto tématem tak obsáhle i proto, že je zajímavé sledovat rostoucí vliv USA 
v Česku. Například šéf ANO 
a ministr financí Andrej Babiš, který se k zahraniční politice příliš nevyjadřoval a byl spíš kritikem protiruských sankcí, 
v posledních týdnech zcela obrátil. Říká se, že poté, co ve svém sídle Čapí hnízdo hostil velvyslance USA Schapira. Koneckonců ten spoluorganizuje 
i jeho polosoukromou, polooficiální cestu do USA. Nic proti spolupráci se Spojenými státy, ale skoro to vypadá, jako bychom zapomínali, že na prvním místě jsme součástí EU 
a blíž bychom měli mít do Bruselu než do Washingtonu.
Na tuto velmi správnou otázku – i vzhledem k vývoji posledních dní i lidem, s nimiž se v Americe pan Babiš sešel – byste se spíš měla ptát ministra financí. Za sebe mohu říct, že jako kancléř i soukromá osoba nejsem pod žádným vlivem, ani ruským, ani americkým. Myslím, že to, co jste řekla ve vztahu k EU je správná cesta pro malou, ale významnou středoevropskou zemi, jíž Česko je.

Ověřování výroků

Miloš Zeman má na svých cestách po krajích plné sály 
a lidé ho vítají a poslouchají až na výjimky s nadšením. Někdy to ale zřejmě svádí k nedůsledné přípravě. Neměl by se tým jeho spolupracovníků pečlivěji starat o faktografické podklady? Nejde jen o neexistující Peroutkův článek s titulkem Hitler je gentleman, ale i kritiku tvůrců maturitních otázek z českého jazyka, které podle prezidenta obsahovaly dotaz na počet bytů, jež obývala Božena Němcová. Organizace připravující státní maturity Cermat vyloučila, že by taková otázka kdy byla součástí testů. Vedení školy, kde maturovala Kateřina Zemanová, to také nepotvrdilo. Proč si Miloš Zeman svoje výroky předem neověřuje?
Neumím si představit, že by si Katka Zemanová takovou věc vymyslela jen proto, aby okouzlila svého tatínka, nebo aby si stěžovala na absurditu maturitních otázek. To mi ke Katce nesedí. Pravda je, že cokoli pan prezident někde řekne, třeba jako bonmot, tak se to stokrát obrátí, protřese, napadne.

Katka si třeba postěžovala na nějakou písemku nebo přípravu ke zkouškám a pan prezident 
z toho udělal maturitní otázku. A to vám vyčítám. Jak problém selhání intelektuálů v těžkých časech, tak nesmyslné maturitní otázky či požadavky některých pedagogů jsou přece důležitými tématy. Jenže na ta se nedostává, protože se mluví jen 
o nepřesných citacích, nikoli 
o podstatě problému.
Rozumím vám. V případě Ferdinanda Peroutky je ovšem nutné také říct, že pan prezident vždy uváděl, jak si ho váží a že ho hodnotí jako jednoho z nejlepších českých novinářů. A jistě jste zaznamenala vyjádření pana prezidenta, že pokud by jeho výrok o Peroutkově článku nebyl pravdivý, je připraven se za něj omluvit. Osobně znám Miloše Zemana jako člověka s téměř neomylnou pamětí.
K tomuto tématu mi říkal, že si nepamatuje rok, kdy ten článek v Přítomnosti vyšel, ale přesně ví, kde byl umístěn. Já panu prezidentovi věřím. Ale jestli se zmýlil, přizná to a podle svých slov se omluví. Nechci teď rozebírat, že při hledání toho článku náš tým našel spoustu jiných výroků pana Peroutky, které jsou hodny zamyšlení.

Miloš Zeman je znám jako člověk skromný, který nebaží po materiálních statcích a díky politice nijak nezbohatl. Už od dob, kdy vyhlásil akci Čisté ruce, brojí proti rozkrádání veřejných prostředků a byl vždy pro tvrdé tresty lidí, kteří se přiživují na eráru. Souhlasíte?
Ano, to jsou zásady, na nichž stojí politika i osobnost Miloše Zemana.

Guvernér národní banky

„Osobně znám Miloše Zemana jako člověka s téměř neomylnou pamětí. K tomuto tématu mi říkal, že si nepamatuje rok, kdy ten článek v Přítomnosti vyšel, ale přesně ví, kde byl umístěn. Já panu prezidentovi věřím. Ale jestli se zmýlil, přizná to a podle svých slov se omluví."

Proto se chci zeptat, zda je vůbec myslitelné, aby takovýto prezident jmenoval guvernérem České národní banky Jiřího Rusnoka? Teď totiž vyšlo najevo, že kvůli rozhodnutí Rusnokovy vlády o koupi budovy generálního ředitelství Úřadu práce, které vycházelo z doporučení ministra práce a sociálních věcí Františka Koníčka, Česká republika bude muset zaplatit 185 milionů korun. Na nákup budovy firmy Al-katria, která ji získala od Zdeňka Bakaly, vláda vydala 299 milionů. EU jí podle Koníčka měla proplatit 233, ale pošle jen 48 milionů. Vnímáte to jako skandální záležitost?
Nemám o tom příliš informací. Vím, že ten nákup spadá do období Rusnokovy vlády a zachytil jsem, že EU odmítá proplatit původně očekávanou částku. Nemám ale argumenty, abych mohl říct, na čí straně je pravda. Umím si představit, že na vládě se věci projednávají v nějakém režimu a tento návrh pravděpodobně schválil kabinet na návrh gesčního ministra. Ptala jste se mě, zda si pan prezident stojí za svým a je stále kategoricky proti korupci. Na to říkám ano. Jiří Rusnok byl ale předseda vlády, ministr financí, a přidám-li, že je uznávaným ekonomickým odborníkem, jsou to dle mého názoru ty nejlepší profesní předpoklady na post guvernéra ČNB.

Nepochybně byste měl pravdu, kdyby neexistovala spousta článků z roku 2013, které jsou plné varování před koupí budovy za nehorázně velkou sumu 
a také Rusnokovy obhajoby té transakce. Podle něj šlo o velmi výhodnou koupi. Což tedy zjevně nešlo, jak se nyní prokázalo.
Opravdu o tom mnoho nevím, počkejme tedy na vysvětlení celé záležitosti a pak bude případně platit „Padni, komu padni".

V Kanceláři prezidenta republiky je teď poměrně živo. Z protokolu odešel Miroslav Sklenář, který přišel na Hrad loni. Odchází kvůli neshodám s šéfem protokolu Jindřichem Forejtem?
Není pravda, že by si nesedli s Jindřichem Forejtem a že se nemají rádi, jak se všude píše. Občas ale člověk dostane nabídku, která se neodmítá. Pan Sklenář neodchází daleko, zůstává v dohledné vzdálenosti, aby jeho spolupráce s Hradem mohla zdárně pokračovat (Miroslav Sklenář, který bude v týmu externích prezidentových poradců, odchází do čínské firmy, která je největším investorem v Česku – pozn. red.). Poděkoval jsem mu za skvělou práci, kterou tady odvedl a jež byla hned znát. Pozitivně se projevilo hlavně oddělení domácí a zahraniční části protokolu, které jsem navrhl i v novém organizačním řádu.

Jak daleko od Hradu bude Jindřich Forejt? Nepředznamená dubnová návštěva Vatikánu, kterou do značné míry zorganizoval on, jeho jmenování velvyslancem u Svatého stolce?
Není tajemstvím, že Jindřich Forejt byl nominován na tento post už za vlády Petra Nečase. My jsme jen požádali, aby se jeho nástup prodloužil na co možná nejdelší dobu. Jsem samozřejmě strašně rád, že Jindra zatím zůstává tady s námi.

Do prezidentské kanceláře nově nastoupil Jan Novák, který byl šéfem Úřadu vlády za Mirka Topolánka a vedl kampaň prezidentského kandidáta Jana Fischera. Šušká se, že pokud nezískáte bezpečnostní prověrku, měl by vás tento čtyřicátník s úřednickou zkušeností z Hradu i Národního bezpečnostního úřadu nahradit.
Nevím, co se šušká. Pro mě je jeho přijetí naprosto racionální. V důsledku již zmíněné reorganizace kanceláře došlo k přerozdělení několika sekcí, z nichž jednu jsem si nechal ve své kompetenci přímo já a druhou budu řídit prostřednictvím svého zástupce, vedoucího ekonomického úseku pana Mužáka. Vznikla administrativní sekce, na jejíhož šéfa jsem hledal člověka s velkými zkušenostmi s úřednickou prací a znalostí Hradu. Toho jsem našel v osobě Jana Nováka, s nímž jsem se seznámil v době prezidentské kampaně. Jestli to někdo překládá tak, že by mě měl nahradit, pokud nedostanu bezpečnostní prověrku, je asi chytřejší než já. Určitě jsem nepřemýšlel tak, že si sem vezmu někoho, kdo by měl být mým konkurentem.

V jeho životopise je ovšem kolonka, která říká, že je blízkým přítelem obžalovaného lobbisty Marka Dalíka. To nevadí vám ani Miloši Zemanovi?
Posuzoval jsem pana Nováka jako dlouholetého špičkového státního úředníka. Proto jsem si ho vybral. Pana prezidenta jsem se svou volbou seznámil a on to ponechal v mé kompetenci, do níž to náleží. Pan Novák mě ujistil, že přátelství s Markem Dalíkem nemá nic společného s jeho profesionalitou. Nehodlám lidi posuzovat podle toho, že se někdo někde s někým potkává, na malém českém dvorku zná každý každého, nechci to přeceňovat, ale ani podceňovat.

Novákovy schopnosti i reference jsou jistě vynikající. Přesto nelze pominout fakt, že šéfoval Úřadu vlády v době, kdy propukla aféra ProMoPro. Ačkoliv Jan Novák nebyl ani obviněn, obecné odpovědnosti za ty prošustrované stamiliony se asi zbavit nemůže.
Tato námitka také zazněla, ale nemyslím, že by měl jakýkoli podíl na prošustrování těch peněz, jak jste to nazvala. V kauze ProMoPro vystupoval jen jako svědek, takže pro mě je jednoznačně na druhé straně barikády 
a to, že tehdy pracoval na Úřadu vlády, neznamená, že ho hodím do jednoho pytle 
s lidmi, kteří byli v té věci obžalováni.

Hovořil jste o reorganizaci kanceláře. Spadá do ní i to, že politický odbor, který za Václava Klause řídil Ladislav Jakl, nyní vedete vy?
Hned po nástupu jsem politický odbor rozprášil. Místo něj jsem vytvořil analytický odbor, který připravuje materiály pro pana prezidenta. Ten dále zůstává v gesci ředitele Radka Augustina. Výstupy jeho práce jsou nadstandardně kvalitní. Jinak chci říct, že jsem se snažil dělat co nejmenší zásahy 
v personálních otázkách, nicméně některé změny si situace vyžádala a podle mě byly všechny pozitivní.

Zveřejnění platů

Nejnovější informace z Úřadu pro ochranu osobních údajů říkají, že nic nebrání, abyste zveřejnil platy zaměstnanců Kanceláře prezidenta republiky včetně svého. Bylo jeho stanovisko jedinou překážkou pro krok, k němuž vás už rok tlačí novináři?
Byl to jediný důvod. Když na mě tlačí novináři, nevadí mi to. Oni nemají co na práci a kdyby to mělo být jen kvůli nim, nikdy bych to neudělal. Nepracuji pro novináře.

I novináři jsou součástí obyvatelstva České republiky, většinou jeho dolních deseti milionů. Jakkoliv je nemáte rád, těžko je můžete vyčleňovat.
Tomu rozumím, byl bych ovšem rád, kdyby novináři těch dolních deset milionů lidí informovali objektivně. Jen jsem chtěl říct, že hodlám podat ucelenou informaci všem lidem, kteří o ni mají zájem, ať už ze zištných, nebo jiných důvodů. Byl tu ale precedens z Vrchního státního zastupitelství v Praze, kdy za zveřejnění platů zaměstnanců Lenka Bradáčová dostala pokutu. V momentě, kdybych udělal totéž bez požehnání Úřadu pro ochranu osobních údajů a byl bych pokutován, označili by mě za nejhoršího amatéra a úředníka, který plýtvá penězi daňových poplatníků.

Jistě i vy znáte rozsudky Nejvyššího správního soudu z léta 2011 a loňského října, které jednoznačně sdělily, že platy lidí ve státní sféře mají být věcí veřejnou.
Čekal jsem na dopis šéfa Úřadu pro ochranu osobních údajů Igora Němce, aby vše bylo nezpochybnitelné. 
A protože chci vyjít vstříc nejen novinářům, tak informace o platech a odměnách kancléře, jeho zástupce 
a všech ředitelů odborů budou od pondělí vyvěšeny na webových stránkách Pražského hradu.

Svůj příjem ale můžete zveřejnit ihned. Jaký tedy je?
Můj základní plat je 80 tisíc korun, a když k tomu připočtu kvartální odměny, které jsou variabilní, tak plat dělal za loňský rok necelých 120 tisíc korun.

Je to nejvyšší úřednický plat na Hradě, nebo je srovnatelný 
s příjmy pánů Kmoníčka, Forejta či Ovčáčka?
Můj plat je z titulu funkce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky nejvyšší.

Jste velmi bohatý muž, což všichni vědí díky koupi vaší vily ve Strašnicích nebo činžovního domu na Malé Straně. Kancléřský plat tedy jistě není částka, na níž byste byl závislý. Kolik 
z něj dáváte na charitu nebo prezidentský fond?
Jen chci upřesnit, že na Malé Straně jsem nekupoval žádnou luxusní nemovitost, ale jen půlku domu. Tu druhou jsem získal po mnoha peripetiích od městské části proto, abych dům dal do slušného stavu a nerozpadal se nám pod nohama.

Nevyčítám vám vaše nemovitosti. Nepochybně jste je koupil za peníze vydělané podnikáním.
Legálně vydělané a zdaněné v České republice.

Ano, jen se vás ptám jako bohatého člověka, který není závislý na příjmu od svého zaměstnavatele, jak přispíváte na dobročinné účely?
Cítím se hlavně bohatý duchem a pevně věřím, že budu obohacen o to poslední, co mi v životě chybělo, a to bude můj potomek. Ale nechci se vyhýbat vaší otázce. Přispívám jednou ročně do prezidentského fondu na umoření státního dluhu. Mám také menší nadaci, jejímž prostřednictvím již mnoho let podporuji speciální a praktickou školu v rodných Vřesovicích, kterou navštěvují mentálně postižené děti. 

Autor: Kateřina Perknerová

18.4.2015 VSTUP DO DISKUSE 112
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Ve věku 69 let zemřel kytarista Radim Hladík

Praha -Ve věku 69 let zemřel dnes ráno kytarista Radim Hladík, který mimo jiné stál u zrodu legendární kapely Blue Effect, sdělil to současný zpěvák kapely Honza Křížek. Hladík podlehl následkům fibrózy plic, se kterou bojoval několik let. Sedmdesátiny by oslavil 13. prosince.

Záchranáři našli části těl obětí havárie indonéského letadla

Jakarta - Indonéští záchranáři dnes našli části těl v moři v oblasti, kde v sobotu havarovalo policejní letadlo se 13 osobami na palubě. Oznámil to na tiskové konferenci šéf Indonéské pátrací a záchranné agentury (BASARNAS) s tím, že ostatky pravděpodobných obětí byly nalezeny v místě, kde už vesničané dříve vylovili sedadlo z letadla a vak obsahující mobilní telefon a policejní doklady.

AKTUALIZOVÁNO

Koukalová ovládla stíhačku! Zazářili i Krčmář s Puskarčíkovou

Östersund /FOTOGALERIE/ - Biatlonistka Gabriela Koukalová vyhrála stíhací závod Světového poháru v Östersundu. Do vedení se dostala už po úvodní střelbě a do cíle dojela o osm sekund před Němkou Laurou Dahlmeierovou. Eva Puskarčíková skončila osmá, což je její nejlepší individuální výsledek v SP, Lucie Charvátová byla dvanáctá a Veronika Vítková osmnáctá. V mužské stíhačce se Michal Krčmář posunul proti sprintu o 31 míst a dojel sedmý.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies