VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Každé třicáté dítě se rodí s vrozenou vadou

Praha - Každé třicáté dítě v ČR se v roce 2006 narodilo s vrozenou vadou. To je asi o třetinu víc než před deseti lety. Přibývá hlavně rozštěpových vad a u chlapců také vad srdečních.

28.8.2008 16
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Miroslav Kucej

Ti jsou vrozenými vadami vůbec celkově postiženi častěji než dívky. Ty více trpí deformacemi nohou či kyčlí. Velmi časté jsou stále rozštěpy rtu i patra nebo Downův syndrom. S tím se předloni narodilo dvacet chlapců a patnáct holčiček.

Obáváte se, že se vám narodí zdravotně postižené dítě? Diskutujte.

Podle odborníků by přitom vad bylo ještě mnohem víc. Na spoustu z nich se dnes přijde už v těhotenství. „Díky stále se vyvíjejícím technologiím dokážeme na některé vrozené vady přijít už během těhotenství. Dají se tedy řešit už v prenatálním stadiu,“ vysvětluje předseda České gynekologické a porodnické společnosti Vladimír Dvořák. „Jsou-li zjištěné vady neslučitelné se životem, těhotenství může být předčasně ukončeno,“ dodává Dvořák.
V roce 2006 se takto podařilo odhalit vrozené vady plodu u šesti set těhotných žen. Téměř tři čtvrtiny těchto těhotenství, často s velice závažným poškozením plodu, byly na žádost ženy ukončeny interrupcí.

Důležitým faktorem je věk matky

Podle informací, které právě zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS), připadá na deset tisíc živě narozených dětí 357 vad. Vedle velmi závažných, jako například Downův syndrom, jsou to i jevy, které kvalitu života nemusí nijak ovlivnit.

„U 3774 dětí bylo zaznamenáno více než pět tisíc vrozených vad. Z toho vyplývá, že dvacet procent dětí se narodilo s více vadami najednou,“ řekla Deníku Jana Wiesnerová z ÚZIS. „Naše údaje dále potvrzují pravidlo platné už od šedesátých let, že více jsou postiženi chlapci,“ upozorňuje Wiesnerová.

Možnost vrozené vady u dítěte roste s věkem matky. Podle údajů ÚZIS představují největší riziko matky nad pětačtyřicet let, rizikovou skupinou jsou pak i velmi mladé matky do 19 let.

S tím přitom někteří odborníci zásadně nesouhlasí. „Nemyslím si, že by se daly obecně stanovit nějaké rizikové skupiny, protože spousta vrozených vad se objevuje u dětí, jejichž matky do žádného z údajně rizikových faktorů nepatří,“ tvrdí šéf České gynekologické a porodnické společnosti Vladimír Dvořák.

Uznává však, že věk nad pětatřicet let je z hlediska vrozených vad nebezpečný. Starší matka musí pravidelně docházet na genetické prohlídky a vyšetření, její věk totiž může ovlivnit například počet chromozomů dítěte a podobně.

Jediným opravdu nebezpečným a potvrzeným faktorem je podle VladimíraDvořáka závislost matky na alkoholu: „V takovém případě se dítě rodí s abstinenčními příznaky a většinou několika vrozenými vadami, jak fyzickými, tak psychickými.“

Diagnostika na výši

Nejvíce postižených dětí se v roce 2006 narodilo v Moravskoslezském kraji (568), následuje Karlovarský kraj (541) a Praha (389). Vůbec nejméně dětí s vrozenou vadou registroval kraj Jihomoravský (245).

Česká republika patří mezi země se spíše vyšším počtem dětí narozených s nějakou vadou, stejně jako Dánsko, Norsko, Island. Není to však vysloveně negativní zpráva. Čísla totiž vypovídají také o vysoké kvalitě diagnostiky a zdravotnické statistiky.

Zdraví novorozence může narušit ovzduší, ale i životní styl matky

Výskyt vrozených vývojových vad lze v některých případech ovlivnit. Vliv má totiž nejen životní prostředí nebo genetika, ale také životní styl matky.
Ovlivnitelná rizika vyplývají především z negativního chování a špatných osobních návyků matky, což znamená nadměrné pití alkoholu, kávy s kofeinem a samozřejmě také kouření. Existují ale i nemoci, které výrazně zvyšují riziko výskytu vrozené vady, například špatně léčená cukrovka.

Léky a prostředí

„Velký vliv na zdraví plodu může mít i užívání různých léků, například některých antiepileptik. Známé jsou případy, kdy vinou působení těchto léků dětem chyběly končetiny,“ řekl Tomáš Fait z gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Podobné účinky mohou mít i léky proti migrénám,“ dodává Fait.

Velkým rizikem pro zdraví miminek je rovněž zhoršující se stav životního prostředí. Stav ovzduší se u nás začal zhoršovat začátkem tohoto desetiletí, kdy se kvůli zdražení zemního plynu lidé začali vracet k vytápění domácností uhlím a dalším neekologickým palivem. V současnosti překračuje znečištění platné normy zhruba na třetině území republiky.

Postižené děti dostanou víc peněz

Těžce nemocné dítě znamená pro rodinu kromě citové zátěže i velkým břemenem finančním. Nyní mají rodiče takto postižených dětí nárok na rodičovský příspěvek ve výši 7600 korun do sedmi let věku.

Pokud o svého potomka pečují i nadále doma, mohou si zažádat o roční podporu na provoz motorového vozidla 9900 korun, a příspěvek na péči. Musí však podstoupit složitou proceduru testování stavu své ratolesti.

Body se udělují za samostatně nezvládnutelné úkony, například neschopnost sedět, stát, chodit, najíst se, obléknout, umýt se a podobně. Což se netýká třeba dětí s onkologickým onemocněním nebo některými srdečními vadami.

Snad v lednu

Minulý týden v tomto systému udělala sněmovna zásadní změnu. Díky návrhu sociálního výboru a pěti poslanců ODS prodloužila nárok na výplatu rodičovského příspěvku až do15 let věku dítěte s dlouhodobým zdravotním postižením. Nesmí ale čerpat dávku na péči. Alena Páralová (ODS) soudí, že tento průlom odstraní zjevnou nespravedlnost v nároku na sociální pomoc.

Proti však ostře vystoupil ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS), podle něhož novela odčerpá ze státní kasy pět miliard ročně. To Páralová náklady odhaduje maximálně na miliardy dvě.

Je pravděpodobné, že zákon pozmění Senát a bude pak na sněmovně, v jaké podobě ho schválí. Vedení ODS už svým pěti rebelujícím poslancům pohrozilo stranickými sankcemi. Novela by měla platit od ledna příštího roku. (kp)

Autor: Zdenka Dvořáková

28.8.2008 VSTUP DO DISKUSE 16
SDÍLEJ:
Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
AKTUALIZUJEME
11

Teroristé nás nezastraší, řekl Sobotka k londýnskému atentátu, Zeman vyčkává

Britská premiérka Theresa Mayová.
3

Mayová odsoudila teroristický útok, místo nebylo vybráno náhodně

Lukašenkův režim přitvrzuje: KGB zatkla nejméně 11 lidí

V Bělorusku dnes zadrželi agenti tajné policie KGB nejméně jedenáct příslušníků organizace Bílá legie, kterou opozice označuje za vlasteneckou a režim za extremistickou. Podle vládních médií je razie namířena proti osobám usilujícím o destabilizaci země. Zatýkání se údajně nevyhnulo ani příslušníkům bezpečnostních složek a pohraniční stráže. Informovala o tom agentura BelaPAN.

Češka žijící v Londýně: Lidé se spíše diví, že se to nestalo dřív

Příbram/Londýn - Středeční teroristický útok v Londýně otřásl celým světem. Situaci v Londýně popsala Deníku Martina Stromková z Příbramska, která v Anglii žije zhruba deset let.

Ukrajinci zakázali ruské zpěvačce cestu na Eurovizi v Kyjevě

Ukrajinská tajná služba SBU zakázala vstup do země ruské zpěvačce Juliji Samojlovové, která měla Rusko reprezentovat v květnové soutěži Eurovize v Kyjevě. "Nežádoucí osobou" se stala tím, že porušila ukrajinské zákony návštěvou anektovaného poloostrova Krym. Neobvyklý krok oznámila televize 112 s odvoláním na mluvčí SBU. Zákaz má platit po tři roky.

Spejbl, Hurvínek a Mánička nemají "maminku". Zemřela loutkoherečka Štáchová

Ve věku 72 let zemřela v noci na dnešek loutkoherečka, scenáristka, režisérka, dabérka, interpretka Máničky a Bábinky a od roku 1996 ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Helena Štáchová. Zemřela doma, uprostřed své rodiny. Oznámila to její dcera Denisa Kirschnerová.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies