VYBERTE SI REGION

Každé třicáté dítě se rodí s vrozenou vadou

Praha - Každé třicáté dítě v ČR se v roce 2006 narodilo s vrozenou vadou. To je asi o třetinu víc než před deseti lety. Přibývá hlavně rozštěpových vad a u chlapců také vad srdečních.

28.8.2008 16
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Miroslav Kucej

Ti jsou vrozenými vadami vůbec celkově postiženi častěji než dívky. Ty více trpí deformacemi nohou či kyčlí. Velmi časté jsou stále rozštěpy rtu i patra nebo Downův syndrom. S tím se předloni narodilo dvacet chlapců a patnáct holčiček.

Obáváte se, že se vám narodí zdravotně postižené dítě? Diskutujte.

Podle odborníků by přitom vad bylo ještě mnohem víc. Na spoustu z nich se dnes přijde už v těhotenství. „Díky stále se vyvíjejícím technologiím dokážeme na některé vrozené vady přijít už během těhotenství. Dají se tedy řešit už v prenatálním stadiu,“ vysvětluje předseda České gynekologické a porodnické společnosti Vladimír Dvořák. „Jsou-li zjištěné vady neslučitelné se životem, těhotenství může být předčasně ukončeno,“ dodává Dvořák.
V roce 2006 se takto podařilo odhalit vrozené vady plodu u šesti set těhotných žen. Téměř tři čtvrtiny těchto těhotenství, často s velice závažným poškozením plodu, byly na žádost ženy ukončeny interrupcí.

Důležitým faktorem je věk matky

Podle informací, které právě zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS), připadá na deset tisíc živě narozených dětí 357 vad. Vedle velmi závažných, jako například Downův syndrom, jsou to i jevy, které kvalitu života nemusí nijak ovlivnit.

„U 3774 dětí bylo zaznamenáno více než pět tisíc vrozených vad. Z toho vyplývá, že dvacet procent dětí se narodilo s více vadami najednou,“ řekla Deníku Jana Wiesnerová z ÚZIS. „Naše údaje dále potvrzují pravidlo platné už od šedesátých let, že více jsou postiženi chlapci,“ upozorňuje Wiesnerová.

Možnost vrozené vady u dítěte roste s věkem matky. Podle údajů ÚZIS představují největší riziko matky nad pětačtyřicet let, rizikovou skupinou jsou pak i velmi mladé matky do 19 let.

S tím přitom někteří odborníci zásadně nesouhlasí. „Nemyslím si, že by se daly obecně stanovit nějaké rizikové skupiny, protože spousta vrozených vad se objevuje u dětí, jejichž matky do žádného z údajně rizikových faktorů nepatří,“ tvrdí šéf České gynekologické a porodnické společnosti Vladimír Dvořák.

Uznává však, že věk nad pětatřicet let je z hlediska vrozených vad nebezpečný. Starší matka musí pravidelně docházet na genetické prohlídky a vyšetření, její věk totiž může ovlivnit například počet chromozomů dítěte a podobně.

Jediným opravdu nebezpečným a potvrzeným faktorem je podle VladimíraDvořáka závislost matky na alkoholu: „V takovém případě se dítě rodí s abstinenčními příznaky a většinou několika vrozenými vadami, jak fyzickými, tak psychickými.“

Diagnostika na výši

Nejvíce postižených dětí se v roce 2006 narodilo v Moravskoslezském kraji (568), následuje Karlovarský kraj (541) a Praha (389). Vůbec nejméně dětí s vrozenou vadou registroval kraj Jihomoravský (245).

Česká republika patří mezi země se spíše vyšším počtem dětí narozených s nějakou vadou, stejně jako Dánsko, Norsko, Island. Není to však vysloveně negativní zpráva. Čísla totiž vypovídají také o vysoké kvalitě diagnostiky a zdravotnické statistiky.

Zdraví novorozence může narušit ovzduší, ale i životní styl matky

Výskyt vrozených vývojových vad lze v některých případech ovlivnit. Vliv má totiž nejen životní prostředí nebo genetika, ale také životní styl matky.
Ovlivnitelná rizika vyplývají především z negativního chování a špatných osobních návyků matky, což znamená nadměrné pití alkoholu, kávy s kofeinem a samozřejmě také kouření. Existují ale i nemoci, které výrazně zvyšují riziko výskytu vrozené vady, například špatně léčená cukrovka.

Léky a prostředí

„Velký vliv na zdraví plodu může mít i užívání různých léků, například některých antiepileptik. Známé jsou případy, kdy vinou působení těchto léků dětem chyběly končetiny,“ řekl Tomáš Fait z gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Podobné účinky mohou mít i léky proti migrénám,“ dodává Fait.

Velkým rizikem pro zdraví miminek je rovněž zhoršující se stav životního prostředí. Stav ovzduší se u nás začal zhoršovat začátkem tohoto desetiletí, kdy se kvůli zdražení zemního plynu lidé začali vracet k vytápění domácností uhlím a dalším neekologickým palivem. V současnosti překračuje znečištění platné normy zhruba na třetině území republiky.

Postižené děti dostanou víc peněz

Těžce nemocné dítě znamená pro rodinu kromě citové zátěže i velkým břemenem finančním. Nyní mají rodiče takto postižených dětí nárok na rodičovský příspěvek ve výši 7600 korun do sedmi let věku.

Pokud o svého potomka pečují i nadále doma, mohou si zažádat o roční podporu na provoz motorového vozidla 9900 korun, a příspěvek na péči. Musí však podstoupit složitou proceduru testování stavu své ratolesti.

Body se udělují za samostatně nezvládnutelné úkony, například neschopnost sedět, stát, chodit, najíst se, obléknout, umýt se a podobně. Což se netýká třeba dětí s onkologickým onemocněním nebo některými srdečními vadami.

Snad v lednu

Minulý týden v tomto systému udělala sněmovna zásadní změnu. Díky návrhu sociálního výboru a pěti poslanců ODS prodloužila nárok na výplatu rodičovského příspěvku až do15 let věku dítěte s dlouhodobým zdravotním postižením. Nesmí ale čerpat dávku na péči. Alena Páralová (ODS) soudí, že tento průlom odstraní zjevnou nespravedlnost v nároku na sociální pomoc.

Proti však ostře vystoupil ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS), podle něhož novela odčerpá ze státní kasy pět miliard ročně. To Páralová náklady odhaduje maximálně na miliardy dvě.

Je pravděpodobné, že zákon pozmění Senát a bude pak na sněmovně, v jaké podobě ho schválí. Vedení ODS už svým pěti rebelujícím poslancům pohrozilo stranickými sankcemi. Novela by měla platit od ledna příštího roku. (kp)

Autor: Zdenka Dvořáková

28.8.2008 VSTUP DO DISKUSE 16
SDÍLEJ:
Policie intenzivně pátrá po pohřešované Míše Patricii Muzikářové.
3 21

Pátrání po pohřešované Míše o víkendu nabírá na intenzitě. Tým se rozšířil

Ilustrační foto.
8

Domácích zabijaček prasat ubývá

Motoristům se má ulevit při registru aut na úřadech. Emise budou v systému

Teplicko Je to dobrá zpráva pro všechny majitele aut. Motoristé už by totiž v budoucnu nemuseli chodit vyřizovat změny v registru vozidel pouze na úřady podle svého bydliště. Registrovat vozidlo by mohli na všech úřadech obcí s rozšířenou působností. „Novelu zákona schválili poslanci a poslali ji do Senátu. Ještě ji bude muset podepsat prezident. Zhruba za čtvrt roku by mohla začít platit," říká Michal Cuc, předseda Profesní komory STK a vedoucí STK Ivesur v Dubí a v Litoměřicích.

Před rokem zemřel europoslanec KSČM Miloslav Ransdorf

Europoslanec KSČM Miloslav Ransdorf, který zemřel náhle před rokem, 22. ledna 2016, byl výrazným komunistickým politikem posledních 25 let. Nejprve zasedal ve Federálním shromáždění, poté byl poslancem Sněmovny a od roku 2004 vykonával mandát v Evropském parlamentu. Ransdorf byl znám svým intelektuálním rozhledem, který oceňovali i jeho političtí oponenti. Dožil se 62 let.

Udělal si fajn selfie. Ostatní mysleli, že je sebevrah

Ústí nad Labem – „Je tam sebevrah," ukazovali kolemjdoucí na oblouk Benešova mostu. Na místě svítily majáčky policie a hasičů, byla sobota asi osm hodin večer, provoz na mostě byl uzavřen policií a vypnuto trakční vedení trolejbusů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies