Na poslední verdikt vsetínská radnice reagovala dovoláním. Právník města zpochybňuje usnesení vrchního soudu v celém jeho rozsahu, řekl mluvčí NS Petr Tomíček. Délku rozhodování nelze předjímat. Občanskoprávní a obchodní kolegium vyřizuje své záležitosti v průměru za 190 až 200 dní, uvedl Tomíček. Některé případy ale čekají i přes rok.

Podle vrchního soudu nebylo skutečným cílem vystěhování zajistit romským rodinám bytovou náhradu, ale zbavit se problému na úkor jiných samospráv. Mluvčí olomouckého soudu Vladimír Lichnovský nedávno řekl, že krajský soud dosud neprovedl žádné dokazování ohledně závažnosti vzniklé újmy a okolností, za kterých byla nerespektováním soukromého a rodinného života porušena práva na zachování lidské důstojnosti a svobody volby místa pobytu a způsobu života každého z 52 žalobců, z nichž 29 bylo v době vystěhování nezletilých.

Pavlačový dům

Vsetín vystěhoval v roce 2006 romské rodiny z pavlačového domu v centru města, který byl ve špatném stavu. Město následně nechalo dům zdemolovat. Někteří lidé skončili v kontejnerových domech v lokalitě Poschla, pět desítek Romů se přestěhovalo do domků v obcích na Prostějovsku, Jesenicku a Olomoucku. Nabídku na přestěhování podle vsetínského starosty Jiřího Čunka využilo osm rodin, čtyři pak město zažalovaly.

Romové tvrdí, že byli ze Vsetína deportováni násilím. Kritizují například to, že je zaměstnanci městského úřadu v souvislosti s koupí domků donutili podepsat listiny, které si nemohli ani přečíst. Neměli prý ani možnost svobodně si zvolit místo, kam se s rodinami přestěhují. Stav domků byl údajně velmi špatný.

Romové požadují po městě odškodné 5,2 milionu korun. Podle Čunka však rodiny neplatily v minulosti nájemné a město je mohlo vystěhovat na ulici. „My jsme jim však pomohli a za to jim máme platit škodu," uvedl nedávno Čunek.