Ve středu ráno se sejdou s poslanci nejmenší strany, které chtějí o dosavadních jednáních informovat.
„Dlouho jsem probírali, jestli restituce jsou tím tématem, kterým máme ohrozit vládu, nebo nemáme ohrozit vládu, a to co chceme, nebo nechceme. Popravdě, ještě jsme nedospěli ke konečnému závěru,“ řekl novinářům krátce před 22:00 místopředseda strany Tomáš Jarolím.
Vedení VV podle něj ještě hledá zdroje, jak přinést finanční prostředky do rozpočtu. S podporou dohodnutého majetkového vyrovnání státu s církvemi VV váhají kvůli tomu, že prý nedostali od ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) uspokojivou odpověď, kde stát v době krize a šetření najde potřebných 59 miliard korun.
Pro další podklady
Schůzky s Dukou se podle Jarolíma zúčastnili předseda strany Radek John, vicepremiérka Karolína Peake a předseda poslanců Vít Bárta. „Jednání bylo spíše orientačního rámce, taky se k ničemu nedospělo,“ dodal Jarolím. Členové výkonné rady si v rámci přestávky v zasedání odjeli pro další neupřesněné podklady. V jednání se prý rozhodli pokračovat mimo sídlo strany.
„Předpokládám, že konečné hlasování ponecháme na ranní grémium a poslanecký klub,“ řekla ČTK místopředsedkyně strany Dagmar Navrátilová.
Vládní partneři ODS a TOP 09 žádají VV, aby ve středu bez podmínek ve vládě podpořily zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi. Na něm se všechny koaliční strany už před několika měsíci dohodly se 17 českými církvemi. Pokud pro zákon ministři za VV ve středu ruku nezvednou, pohrozil v pondělí premiér Petr Nečas (ODS) jejich odvoláním z vlády, tedy faktickým koncem nynější třístranné koalice.
Věci veřejné to označují za ultimátum a dopoledne podle vyjádření lídrů strany její vedení jednalo především o tom, zda takovému nátlaku ustoupit. Podle Nečase kladou ultimativní požadavky členové VV. „Já jako předseda vlády mám právo požadovat, aby plnili, co jsme si odhlasovali. To není ultimátum, ale elementární dodržování autority předsedy vlády,“ uvedl Nečas s tím, že všichni ministři jsou ve svých postech díky tomu, že je do vlády navrhl.
Výběr sporů strany Věci veřejné se zbytkem vládní koalice
Agentura ABL – Vztahy v koalici narušila kauza okolo bezpečnostní agentury ABL, kterou vlastní rodina tehdejšího ministra dopravy Víta Bárty (VV). Podle Mf Dnes v roce 2006 ABL sledovala mimo jiné pražské politiky ODS. Bárta se už předloni premiérovi Petru Nečasovi (ODS) zaručil svým slovem, že agentura politiky nesledovala, což se podle Nečase nakonec ukázalo jako nepravdivé. Bárta se za to premiérovi omluvil.
Výměna policejního prezidenta – Koncem listopadu 2010 ministr vnitra Radek John (VV) vyzval policejního prezidenta Oldřicha Martinů k odchodu z funkce. Premiér Nečas tehdy Johnovi vytkl, že ho o této výzvě předem neinformoval. Na řešení sporu, ve kterém proti sobě stály ODS a Věci veřejné, se nakonec vládní strany dohodly na schůzce s prezidentem Václavem Klausem. Martinů po ní oznámil, že ve funkci skončí. Nečas poté kritizoval i výběr nového policejního prezidenta.
Kauza kolem Státního fondu životního prostředí (SFŽP) – Koncem roku 2010 vypukla kauza údajné korupce na ministerstvu životního prostředí, které vedl Pavel Drobil (ODS). Nečas se Drobila zastal, ten podal demisi. Kauza vyhrotila vztahy mezi ODS a VV. ČSSD vyvolala hlasování o nedůvěře vládě a VV váhaly s podporou kabinetu. Po schůzce s prezidentem však všechny vládní strany hlasovaly proti návrhu ČSSD.
Důchodová reforma – Vnitrokoaliční dohady provázely také vznik důchodové reformy. Poté, co vláda přišla s návrhem, který počítal se zvýšením daně s přidané hodnoty na 20 procent, začaly se ozývat kritické hlasy především z řad VV. Neformální lídr strany Vít Bárta se přidal k nesouhlasnému postoji prezidenta Klause a vláda nakonec své představy o úpravě DPH pozměnila.
Kauza kolem údajného uplácení poslanců Vítem Bártou – Patrně nejhlubší krizi zažila vláda poté, co začátkem loňského dubna poslanec a místopředseda VV Jaroslav Škárka řekl, že dostává od lidí kolem neformálního lídra VV Víta Bárty peníze za loajalitu. Ke Škárkovi se přidala i předsedkyně poslanců VV Kristýna Kočí. Oba byli z VV vyloučeni. Server iDnes.cz poté zveřejnil informace z dokumentu, podle něhož Bárta jako majitel ABL vstoupil do politiky, aby získal ekonomickou moc. Během následujících tří měsíců vláda prošla několika personálními změnami (mj. odešli ministři VV Bárta a Radek John) a VV vyhrožovaly odchodem z koalice. Koncem června byl podepsán dodatek koaliční smlouvy (členy vlády za VV se stali Karolina Peake a Pavel Dobeš) a krize skončila. V pondělí policisté navrhli obžalovat Bártu pro podezření z podplácení a Škárku z přijetí úplatku.
Spor o úředníka Ladislava Bátoru – Loni v srpnu se ministři za TOP 09 odmítli účastnit jednání vlády poté, co kontroverzní ředitel personálního odboru ministerstva školství Ladislav Bátora označil předsedu TOP 09 a ministra zahraničí Karla Schwarzenberga za „starého prskajícího chudáčka“. Jako satisfakci chtěla TOP 09 Bátorovo odvolání, nebo odchod ministra Josefa Dobeše (VV). Konflikt uzavřela dohoda mezi Dobešem a Schwarzenbergem, na jejímž základě Dobeš Bátoru odvolal (jmenoval ho ale zástupcem ředitele své kanceláře, z funkce odešel až v říjnu, jako poradce skončil v prosinci).
Daňová reforma – Loni v listopadu to v koalici skřípalo především mezi TOP 09 a VV kvůli hlasování ve sněmovně o daňové reformě. VV totiž mimo jiné spolu s opozicí prosadily zachování daňového zvýhodnění stravenek, které vláda navrhovala zrušit. Ministr financí Kalousek to označil za fatální porušení koaliční smlouvy. Spory a zmatky také panovaly kolem návrhu na zdanění hazardu.
Církevní restituce – VV váhají s podporou zákona o vracení majetku církvím, chtějí vědět, kde stát vezme peníze na finanční kompenzace církvím. V pondělí se k věci sešly špičky koalice, ODS a TOP 09 odmítly spojovat vyrovnání s církvemi s dalšími podmínkami. Premiér Nečas pohrozil odvoláním ministrů, kteří by hlasovali proti návrhu zákona. Dnešní dopolední hlasování výkonné rady VV, zda církevní restituce ve středu ve vládě podpořit, skončilo remízou, rada se opět sejde dnes v 17:00.