VYBERTE SI REGION

Výbušné Šluknovsko. Hádky a rady bez účinku

Praha /ROZHOVORY/ - Šluknovem už těžkooděnci nepochodují, ale to neznamená, že situace se tam výrazně zklidnila. Jak připomněla hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová, když nyní ve sněmovně odůvodňovala návrh zákona o sociálním bydlení, je to spíš naopak.

8.2.2012 26
SDÍLEJ:

Předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska a starosta Jiřetína pod Jedlovou Josef Zoser.Foto: DENÍK/Martin Divíšek

Nespokojenost bublá pod povrchem. Většinové obyvatelstvo chce mít klid a cítit se na ulicích bezpečně. Obyvatelé ghett jsou zahnaní do kouta nevlídných ubytoven, nevzdělanosti a nezaměstnanosti.

Starostové jsou naštvaní, že jim vláda nedokáže účinně pomoci, její specializovanou agenturu by nejraději zrušili a schválenou Strategii boje proti sociálnímu vyloučení na roky 2011–2015 vnímají jako soubor knížecích rad.

Chtějí okamžitou a každodenní pomoc. Deník přináší názory představitelů obou stran, které k sobě zatím nenacházejí cestu.

Předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska a starosta Jiřetína pod Jedlovou Josef Zoser řekl Deníku:

Vládní opatření mají stát 13 miliard. Kde na to vezme?

Starostové ze Šluknovska chtějí, aby jim vláda pomohla tam, kde je nejvíc bota tlačí. Knížecí rady odmítají. Proto chtějí jezdit do Prahy jen tehdy, když se schůzek se starosty budou účastnit odpovědní zástupci resortů.

Vztahy na Šluknovsku jsou vyhrocené, napětí roste, proč se v dané situaci nedokážete jako starostové dohodnout s vládní Agenturou pro začleňování?
Agentura říká, že je tu proto, aby nám metodicky pomáhala a my se na základě jejího poradenství pokusili řešit problémy. Ale nám se zdá, že její rady jsou hodně teoretické. Její pracovníci vyčlenění pro Šluknovsko by měli trochu změnit styl své práce a dělat něco viditelného a konkrétního.

Ředitel agentury Martin Šimáček ale tvrdí, že přesně to dělají, sednou si se starosty, vytipují úkoly, seženou peníze a dohlížejí na realizaci. Podle něj to v mnoha městech – kromě těch tří největších – funguje.
Tvrdí, že to funguje v Krásné Lípě, kde je ale pobočka agentury pro Šluknovsko. Tam si s paní Volfovou na radnici mohou sednout a probírat konkrétní projekty. Když ale jednají lidé s agentury se mnou, pošlu mi soubor padesáti dotačních titulů, ať si z nich vyberu. To je pro mne hrozně nepraktické.

Co by bylo praktické?
Aby pracovník agentury za mnou přišel a řekl mi, že třeba sehnal peníze na terénního pracovníka, který k nám bude pravidelně dojíždět. Potřebuji vyškolené lidi, kteří budou chodit do vytipovaných, sociálně slabých a zdaleka nejen romských rodin, aby jim denně byli k ruce. Představte si, že je plno takových, které až v současných mrazech zjistily, že nemají čím topit. Vůbec jim nedošlo, že si zásoby dřeva musejí udělat v létě. Terénní pracovník s nimi musí mluvit denně a třeba tohle jim připomenout v květnu.

Proč to ale neprobíhá přesně takhle?
Vládní Strategie boje proti sociálnímu vyloučení jde správným směrem, ale to je tak všechno. Nechci říct, že by se agentura a pan Šimáček nesnažili, akorát to nemá ten efekt. My jako starostové jsme s našimi obyvateli v denním styku a když jim vykládáme, že vládní opatření by se v praxi měla promítnout za rok dva, jsou naštvaní. Myslí si, že se dá dělat víc a hned.

Převažuje názor, že řešení by měla být radikální a vůči nepřizpůsobivým občanům tvrdá?
Ta situace není dobrá. S tím, jak majorita přichází o pracovní příležitosti a informace o sociálních dávkách pro romskou populaci jsou nadnesené, její naštvanost roste. Strategii schválili v září, ale do dneška ji nikdo neuměl lidem napříč republikou vysvětlit. Nikde také není vidět konkrétní lidi, kteří za jednotlivé body zodpovídají.

Martin Šimáček uvádí, že u jednotlivých úkolů je jasná ministerská odpovědnost i termíny. Když nebudou plněny, vláda to prý projedná.
Víte, jak to vypadalo na setkání s vicepremiérkou Karolínou Peake v prosinci? Byla tam zástupkyně jednoho jediného ministerstva, která se o něm dověděla ten den ráno a přečetla na něm týden staré vyjádření. My chceme, aby na ty schůzky chodili odpovědní lidé z resortů, jinak to vůbec nemá smysl. Nejdůležitější je přítomnost zástupce ministerstva školství, které má ve strategii nejvíc úkolů.

Který považujete za zásadní?
Já bych byl pro, aby minimálně poslední rok školky byl povinný. Otázka je, kdo by to zaplatil.

Neměl by to být stát, pokud to myslí s řešením romské problematiky vážně?
Agentura říká, že to zaplatí rodičům, kteří jsou v hmotné nouzi. Jenže kdo stanoví, jestli v ní jsou? Dovedete si představit ty spory? A také je nutné říct, jestli to půjde ze státní nebo obecní kasy. Je tu i problém s kapacitou školek. Navíc dětem s odkladem už stát opakovaný poslední rok školky od září platit nebude. Vidíte, kolik problémů představuje jen malinkatý střípek z vládní strategie. S námi to ale nikdo neprobírá.

Líbí se vám předloha Ústeckého kraje na uzákonění sociálního bydlení, který nyní projednávají poslanci?
Těžko říct. Papír snese všechno. Agentura nám neustále nabízí program prostupného bydlení. Ale narazila s ním třeba v Duchcově nebo Chomutově. Ono se snadno řekne, že se nemají prodávat obecní byty, aby mohly sloužit k prostupnému bydlení. Jenže o bytový fond je nutné se taky starat. A sociálně slabé rodiny je nemají z čeho udržovat. Kde mají obce vzít peníze na jejich renovaci? Můj bývalý kolega, senátor Jiří Čunek mi říkal, že měl jako ministr pro místní rozvoj připravenou strategii proti sociálnímu vyloučení. Podle něj ta současná z ní v mnohém vychází a pokud to tak je, navrhovaná opatření přijdou na 13 miliard. O takové částce nyní ale nepadlo ani slovo.

Se založenýma rukama ale zůstat nemůžete. Co navrhujete, aby se spolupráce s agenturou zlepšila?
Když ze Šluknovska odjížděl pan premiér Nečas, hovořili jsme o možnosti jmenovat koordinátora pro romskou problematiku ve zdejším výběžku. To máte ústecký balíček, šluknovské desatero, agentura, strategie, věci se dublují, jsou nepřehledné. Lidé ale chtějí vidět řešení, jasný výstup, na hádky mezi starosty a vládní agenturou nikdo není zvědavý. Teď se třeba mluví o registru přestupků, který by ale měl platit v půlce příštího roku. To si snad z nás dělají legraci!

Ředitel vládní Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček pro Deník:

Lidé z vyloučených lokalit si sami nepomohou

Šéf vládního oránu, který má na starosti sociálně vyloučené lokality je přesvědčený, že když se spojí síly agentury a radnic, musí se dostavit pozitivní výsledek. Nesmějí si ale navzájem házet klacky pod nohy.

Agenturu letos v lednu podrobili zdrcující kritice starostové ze Šluknovska. Podle nich by situaci prospělo, kdyby ukončila činnost a peníze na její provoz dostaly obce a města. Jak zní vaše reakce?
Myslím, že kritika svědčí o tom, jaký význam někteří starostové tomuto tématu přikládají. Zároveň jde ale o menšinu starostů ze Šluknovska. V této lokalitě jsou obce v čele s Krásnou Lípou, kde se spolupráce daří, výsledky jsou zřetelné a jejich obyvatelé nemají potřebu politikům připomínat, že by měli něco dělat. Fungují tam sociální služby, projekty na podporu zaměstnanosti, vzdělanosti dětí a mládeže.

Nicméně těžko můžete těmito slovy smést připomínky starostů tří největších měst, Rumburka, Varnsdorfu a Šluknova. Právě ta přitahovala koncem loňského roku pozornost celé republiky, protože v nich docházelo k bitkám a hromadným nepokojům. Čím je dán jejich negativní pohled na agenturu?
Může to být nedostatečným pochopením role agentury, nejasností v tom, co může městům nabídnout. Ale například ve Varnsdorfu jsme se se starostou Loukou dostali dost daleko. Od srpna do října jsme společně – Agentura a vedení města s dalšími partnery vytvořili akční plán s osmi opatřeními. Teď je zapotřebí, aby je rada a zastupitelstvo schválily a společně jsme je dostaly je do terénu. Přínos z nich by měli mít všichni lidé ve městě, pocítit to v soužití v okolí ubytoven i na veřejnosti, snížením kriminality.

Jenže byl to zrovna pan Louka, kdo řekl, že těch 25 milionů, které jdou ročně na váš provoz, by raději viděl v městských pokladnách.
Telefonoval jsem s ním hned poté, co se tento výrok objevil v médiích a on mi řekl, že na setkání s novináři osobně ani nebyl. Jde spíš o názor místostarosty Rumburku, pana Švába. , který se podle mne s činností agentury dosud neseznámil. Proto také ten velký rozdíl mezi spoluprací s oběma městy. Ve Varnsdorfu jsme byli v čase nepokojů, podporovali vedení města. Komunikovali jsme i s veřejností, snažili se na veřejných setkáních pomoci návrhy občanů sepsat a přenést je i do akčního plánu, o kterém jsem mluvil. Naproti tomu v Rumburku v minulosti zastupitelé odmítli návrhy projektů na rekonstrukci prostor pro azylové bydlení i pro provozování sociálních služeb. Pracovní skupinu, kterou v září rada města odsouhlasila, zatím nesvolala.

Nějak tomu nerozumím. Situace na Šluknovsku se loni vyhrotila, soužití romského a většinového obyvatelstva se stalo tak neúnosným, že vláda musela na místo vyslat těžkooděnce. Jak je možné, že v tak dramatickém okamžiku nefunguje spolupráce vládní specializované agentury a místní samosprávy?
Agentura nemá vůči městům žádné pravomoci, přichází s nabídkou řešení, která se osvědčila v jiných městech. Města se ke spolupráci s námi sama hlásí a deklarují svůj zájem o společné řešení situace. Jak tuto možnost využijí a která z navrhovaných opatření posléze přijmou, je už poté na nich. Vedení měst a obcí jsou odpovědná především voličům a ti jim pak také vystaví vysvědčení při volbách.

Jde o to, jestli agenturu potřebujeme my všichni. Přece se nejedná jen o Šluknov. Předseda bezpečnostního sněmovního výboru Radek John po setkání se starosty připustil, že tahle otázka je legitimní. V čem vy vidíte přínos agentury?
Agentura působí aktivně ve 26 lokalitách v České republice a většina starostů je se spoluprací spokojena. Vypadá tak, že vždy připravíme plán opatření, seženeme finanční prostředky a přijaté závěry dostáváme do terénu. Například velmi podobnou situaci, jaká je s ubytovnami ve Varnsdorfu, měli v Litvínově. Tam jsme si sedli za stůl, řekli, jak ubytovny přebudujeme, změníme ubytovací řád, skladbu jejich obyvatel a jak je napojíme na systém bydlení ve městě. Během roku se to povedlo a problém s ubytovnami v Litvínově zmizel. V Mostě se podařilo změnit podmínky účasti na veřejných zakázkách a dnes na nich pracují lidé, kteří by jinak skončili na úřadech práce. V Jáchymově zase výborně funguje základní škola, v níž se vzdělávají všechny děti a ty, jež mají nějaký problém, se mohou dočasně připravovat zvlášť, látku dohnat a pak se zase vrátit do kolektivu. Chtěl bych, aby se podobná řešení dostala i do tří největších měst na Šluknovsku.

A nejsou to jen ostrůvky pozitivní deviace? Většinově se má za to, že romská otázka je neřešitelná, protože jde o začarovaný kruh. Dospělí Romové nemají práci, protože mají nízké vzdělání, neposílají děti do škol, nebo se o jejich vzdělání nezajímají, a ty pak automaticky končí na ubytovnách a sociálních dávkách. Co s tím?
Popsala jste pocity, jaké má příslušník většinové populace téměř v každé obci na Šluknovsku i v řadě jiných měst, který žije v sousedství vyloučené lokality. Lidé jsou obtěžováni drobnou kriminalitou, ztrácejí se jim věci ze sklepů, necítí se bezpeční na ulicích. To všechno je důsledek špatné sociální situace lidí, kteří jsou koncentrovaní na malém území, například na ubytovnách nebo na sídlišti. Bez prevence a pomoci se nic nezmění. Asi je rychlejší přijímat represivní opatření, ale jen jimi se nic nevyřeší. Lidé z vyloučených lokalit na ně budou reagovat zvýšenou agresí, kriminalitou, migrací. My musíme změnit i jejich životní podmínky, podpořit, aby se co nejvíce přiblížili normální situaci.

Starostka Šluknova Eva Džumanová ironicky podotkla, že už vidí, jak policie nakupuje autosedačky, aby svážela romské děti do škol. Ale nepomohlo by to? Pokud by romské děti povinně, třeba za dennodenní účasti asistentů, navštěvovaly od tří let předškolní zařízení, mohlo by se mnohé změnit.
Paní starostka hodně pokřivila jedno z opatření vládní strategie, kde se o autosedačkách v policejních slovech vůbec nemluví. Ve strategii je také návrh na školní autobusy, které by mohly svážet děti z celého města. To by se ale netýkalo jen obyvatel vyloučených lokalit. Je fakt, že začít s podporou v sedmi letech na základní škole je hrozně pozdě. Proto chceme, aby ji měli všichni kluci a děvčata, kteří ji potřebují, mnohem dřív. Součástí strategie tak je jistá možnost povinné předškolní docházky, ale také dotační titul ministerstva školství na pomoc mateřským školám.

Jde o úvahu, nebo reálný plán?
Jsou to vládou schválená opatření s jasnými termíny. Doufáme, že je ministerstvo školství splní. My to budeme kontrolovat, protože tím byly agentura a vládní zmocněnkyně pro lidská práva premiérem pověřeni. Na případné odchylky musí vláda reagovat.

Vlivná skupina politiků ODS kolem exprimátorky Chomutova Ivany Řápkové tlačí na to, aby se přijímala hlavně restriktivní opatření, sociální dávky podléhaly exekuci, zavedla se ohlašovací povinnost. Vy tuto cestu odmítáte?
Nelze říct B bez A. Ceny v ubytovacích zařízeních jsou příliš vysoké, na jednoho člověka 3000 korun, na dítě o něco méně. Pokud je ti lidé hradí ze sociálních dávek, konkrétně příspěvku na bydlení, prodělává na tom stát a zároveň se tím vytváří závislost lidí na tomto typu bydlení. Když ale možnost takového ubytování zmizí a jiné se nenabídne, ocitají se na ulici a nemají se kam posunout. Jediná šance je podle mne kombinace motivačních, podpůrných nástrojů s důsledným trváním na dodržování pravidel. Lidé z vyloučených lokalit sami nezvládnou najít si bydlení i práci. Kdyby to uměli, dávno by to udělali. Musí tu být sociální pracovník, který jim ukáže cestu a pak musejí navazovat opatření ve vzdělání a hledání pracovních příležitostí. Když se k pomocné ruce připojí nekompromisní vymáhání zákona, dodržování veřejného pořádku, postihování kriminality, výsledek se dostaví. Lidé musejí cítit odpovědnost, ale vidět i podporu společnosti, aby mohli začít normálně fungovat.

Autor: Kateřina Perknerová

8.2.2012 VSTUP DO DISKUSE 26
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Kapra na Vánoce koupíte on-line

Orlickoústecko, Svitavsko – Kapr s bramborovým salátem je vánoční klasika. Na kolik letos štědrovečerní večeře vyjde? Kilo šupináče v regionu koupíte pod 90 korun. Ulovit si ho můžete dokonce v „on-line rybníku", Plundrovo rybářství z Dlouhoňovic totiž nabízí on-line objednávku.

Polská medvědice rozbila skrytou kameru, která ji natáčela

Varšava - Se zjevným potěšením se medvědice válela v čerstvě napadlém sněhu v pohoří Bieszczady na jihovýchodě Polska - než si všimla, že ji při dovádění natáčí skrytá kamera. Fotopast vzápětí rozbila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies