VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Výdaje na roční dávku heroinu: Půl milionu

Praha – Každý čtvrtý Čech si alespoň občas dá marihuanu či hašiš a jeden z pětadvaceti lidí někdy zkusil pervitin, heroin nebo extázi. Prozradil to nejčerstvější průzkum Centra výzkumu veřejného mínění. A kdybychom přestěhovali všechny problémové uživatele drog do jednoho města, osídlili by celý Tábor i s přilehlými vesnicemi.

25.6.2012 6
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník

Přestože zní čísla hrůzostrašně, nejsme na tom, alespoň co se týče užívání tvrdých drog, tak špatně.

„V problémovém užívání se řadíme k té lepší části Evropy. Máme totiž méně než jedno procento takových uživatelů, což je málokde ve světě. Právě tato skupina je u nás však z osmdesáti procent odpovědná za drobnou trestnou činnost," upozorňuje při příležitosti zítřejšího Dne boje proti drogám národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Denní dávka heroinu totiž stojí jeden až dva tisíce korun. Závislý tak musí získat kolem půl milionu korun ročně jen na dávku. Normální čistý roční plat je kolem 250 tisíc korun.

Co se ale týče takzvaných rekreačních drog, tedy konopí a alkoholu, jsme na tom asi nejhůř v Evropě. V kouření marihuany vedeme i navzdory policii, které se nedávno podařilo objevit zatím vůbec největší českou pěstírnu. „Při operaci Dukla bylo zajištěno půl tuny marihuany. V porovnání – za celý loňský rok jsme zabavili 440 kilogramů," říká Michal Hamer z Národní protidrogové centrály.

Ročně jde u nás na boj s drogami kolem půl miliardy korun. „To vypadá jako balík, jenže tolik nestojí ani nejmenší brněnská nemocnice. Polovina jde na prevenci, a když si uvědomíte, že máte za 300 milionů provozovat kontaktní centra, léčebny a ještě preventivní činnost, zjistíte, že lidé z neziskového sektoru dělají hodně muziky za málo peněz," dodává Jindřich Vobořil.

Vlastimil Špalek, šéf sdružení Řekni ne drogám – Řekni ano životu:

Praha – Třináct set kilometrů dlouhá trať přes 41 českých a moravských měst. To je trasa, kterou za deset dní uběhlo a ujelo na kole deset sportovců, kteří během maratonu upozorňovali senátory a vedení měst na metlu českých škol: drogy.

Podle Vlastimila Špalka je přitom nejefektivnější vysvětlit dětem fungování drog už v šesté třídě.

V Česku se na začátku loňského roku roztrhl pytel s novými drogami. Jaká je situace dnes?

Nové drogy se šíří přes internet a sociální sítě. Když změníte v substanci molekulu, už je to jiná droga, která není na seznamu zakázaných látek. Dealer tak bývá o krok napřed před policií. Do České republiky se teď dostalo předepisování léku, kterému se také říká dětský kokain, dětem s poruchou soustředění. Už se předepsalo jeden a půl milionu dávek, takže máme obavy, že se bude zneužívat. Dávka se totiž dá prodat za pět dolarů a pak se ocitne na černém trhu.

U nás se také užívá jako náhražka při odvykání pro lidi na drogách. Více než polovina těch, kteří ho berou, jej ale mají z černého trhu místo běžných drog.

Jak se díváte na takové odvykání pomocí podobně nebezpečných léků?

Odvykací léčba s náhražkami není nejlepší. Je to jako dát alkoholikovi místo rumu whisky. Jde vlastně o kontrolované užívání drog.
Četla jsem o Hubbardově detoxikačním programu, který by měl být bez těchto náhražek.
Je určen těm, kdo chtějí s drogami přestat, ale už toho fyzicky nejsou schopni. U nás bohužel tento program zatím není. V zahraničí je to osvědčená metoda už řadu let. Úspěšnost po dvou letech je 70 procent, což je mnohem více než po běžné léčbě.

V čem tedy spočívá jádro této metody?

Látky z drog se ukládají
v tukových tkáních. Když si dám jointa, zůstane v nich THC. A to mnohem déle než 
– jak si mylně někteří myslí – jeden nebo dva dny. Program je založený na tom, že se látky z organizmu vypotí. Když tedy závislí překonají abstinenční příznaky, dostávají vitamíny a minerály a chodí do sauny. Jde o rehabilitačně
-vzdělávací metodu, při které se řeší i životní situace, kvůli nimž se lidé k drogám dostali. Většinou je totiž začnou brát kvůli splínům, špatným zážitkům a bolestem. Když se pak vrátí z běžné léčebny, ocitnou se v té samé situaci, takže to znovu nezvládnou a k drogám se vrátí.

Pořádáte preventivní přednášky na školách. Co zafungovalo jako nejlepší „odrazovadlo" dětí od drog?

Vysvětlíme jim, co to drogy jsou, jak fungují a co dělají s myslí. Ideální jsou přitom šesťáci, naopak na středních školách už je těžké změnit názor.

Máte na hodiny odezvu?

Na drogy.cz nám často píšou ti, kteří tomu sami podlehli. Potvrzují naše zkušenosti a varování s tím, že kdyby měli tyto informace dříve, nemuseli se stát závislými. Po přednášce navíc rozdáváme anonymní dotazníky, jak děti hodina ovlivnila. Velmi často píšou, že to díky přednášce raději ani nebudou zkoušet. Zhruba patnáct procent uvádí, že již dále drogy brát nebudou. To je úspěch, když uvážíte, že pětina těch, co mají zkušenost 
s pervitinem, ji měla dříve než ve třinácti letech.

Proč jsou u nás mezi dětmi drogy najednou tak rozšířené?

Kvůli internetu. To je nový distribuční kanál. Navíc generace, která dospívala 
v 90. letech, kdy se otevřely hranice a rozjížděla se extáze či marihuana, je dnes rodiči. Děti, kterým je deset či patnáct, od nich nejsou dostatečně varovány. Proto je třeba vzdělat tuto generaci, aby mohla varovat tu další sama. A pokud to lidé nemají v rodině, nikoho problém příliš nezajímá. Něco děláme špatně, protože je tu situace horší než na Slovensku.

Autor: Michaela Koubová

25.6.2012 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:
Lubomír Zaorálek
4 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies