Nejvíc peněz jde na přírodní a technické obory, nejméně na sociální a zemědělské.

„Nejdůležitějším zdrojem financí zůstávají i nadále soukromé domácí podnikatelské zdroje, které zaujímají na celkových výdajích na výzkum a vývoj 46,9 procenta (33,2 miliardy korun). Na druhém místě jsou veřejné domácí zdroje (26,2 miliardy korun, to je 37 procent)," sdělil ČSÚ.

Stále více se na financování české vědy podílejí zdroje ze zahraničí, které v roce 2011 vzrostly o 44 procent na 10,8 miliardy, a tvořily tak 15,2 procenta celkových výdajů na vědu. Co se týká zahraničních zdrojů, loni poprvé převážily veřejné zdroje nad soukromými. Podle statistiků to svědčí o tom, že Česko začalo více čerpat z evropských dotací.

Přestože je loňský nárůst financí na vědu nejvyšší za posledních deset let, stále tvoří výdaje na výzkum jen 1,86 procenta HDP. Průměr zemí evropské sedmadvacítky byl přitom už v roce 2010 1,9 procenta HDP.

Z veřejných peněz šlo 41 procent výdajů na přírodní vědy, 29 procent na technické, 12 procent na lékařské a sedm procent na humanitní. Nejméně peněz šlo na sociální vědy a zemědělský výzkum, po šesti procentech.