„Pro dlouhodobé přežití populace je 60 až 80 rysů málo. Nezbytná je proto ochrana nejen jádrového území Šumavy, ale i navazujících okrajových oblastí tak, aby zde zůstaly zachovány velké lesní komplexy, kde bude mít rys dostatečný prostor a klid na vyvedení mláďat," uvedla expertka na ochranu velkých šelem organizace ALKA Wild-life Tereza Mináriková. Rys je největší evropskou kočkovitou šelmou a v Česku patří mezi silně ohrožené a chráněné druhy.

Na seznamu zůstane i po aktualizaci chráněných druhů, kterou nyní připravuje ministerstvo životního prostředí. Poslední verze seznamu pochází z roku 1992 a je na něm zapsáno přes 800 druhů rostlin, živočichů a hub.

Zubr evropský

Podle ministerstva se na něm nově objeví čejka chocholatá, karas obecný nebo zubr evropský. „Úvahy, že se na seznamu má zubr objevit, tu jsou několik let. V Evropě je toto zvíře chráněno, takže byla určitá anomálie, že v českém seznamu nebyl uveden, takže to vítáme," uvedl Dalibor Dostál, předseda sdružení Česká krajina, které na naše území zubra vrací. Lidé se s nimi mohou setkat ve čtyřech oborách a podle hrubých odhadů jich v Česku žije necelých pět desítek.

Podle mluvčího Hnutí Duha Jana Piňose přináší aktualizace seznamu dobré i špatné zprávy. K těm dobrým patří zahrnutí zvířat, která na českém území před dvaceti lety vůbec nežila, jako je například právě zubr nebo také orel královský. Na druhou stranu se některé druhy ptáků nebo ryb dostaly kvůli devastaci krajiny na kritickou hranici. „Pro ochranu vzácných rostlin a živočichů je nezbytné zachovat a rozšířit divoké části naší přírody, kterých je u nás nesmírně málo. Pokrývají jen 0,3 procenta území naší země, zatímco zastavěná plocha už více než deset procent," řekl s tím, že divočina by měla zabírat desetkrát větší plochu než dosud.

Předseda Českého svazu ochránců přírody Libor Ambrozek uvedl, že za posledních dvacet let se řada druhů dostala až k hranici vyhynutí na našem území. „Klesají stavy druhů, které byly dříve velice hojné, například vrabci jsou dnes velice vzácní. Rorýsi, kteří normálně hnízdí ve skalách, se zase adaptovali na výškové budovy. Jenomže jejich zateplováním a ucpáváním různých průduchů člověk rorýsům další možnost hnízdění bere," přiblížil Ambrozek.

Globální oteplování

Na druhou stranu se v rozšíření některých druhů projevuje třeba globální oteplování. „Náš nejbarevnější pták, vlha pestrá, byla dříve velmi vzácná a žila jen na jižní Moravě, dnes tu žijí stovky párů," doplnil ochránce.

Některé druhy proto budou i ze seznamu vyřazeny. „Vyřazena by měla být řada druhů ptáků, jejichž populace jsou stabilní, anebo jde o druhy, které v České republice nehnízdí a takzvaná obecná ochrana ptáků je pro tažné jedince dostatečná. Jde například o brkoslava severního, bramborníčka hnědého, ťuhýka rudohlavého a podobně," upřesnil pro ČTK Jan Šíma z oddělení druhové ochrany na ministerstvu životního prostředí. Z chráněných ryb by zase mohly být vyřazeny mník jednovousý a jelec jesen, jejichž populaci rybáři zlepšili.

Nad návrhem nového seznamu chráněných druhů nyní jednají ministerstva životního prostředí a zemědělství a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. „Následně standardní legislativní cestou půjde materiál do meziresortního připomínkového řízení podle našeho odhadu zhruba v polovině roku 2016. Po vypořádání by měl vyhlášku podepsat ministr životního prostředí," dodala mluvčí resortu Petra Roubíčková.

Atlas ohrožení přírody v ČR.