Vymírání druhů v Česku pokračuje, varuje zpráva

Upozorňuje na to Zpráva o stavu přírody v české republice, kterou na svém posledním zasedání dostala k dispozici vláda.

„K výraznému úbytku druhů došlo u bezobratlých živočichů, o kterých však máme většinou méně konkrétních informací v porovnání s obratlovci. Jednou z lépe prozkoumaných skupin, kde jsme schopni tyto negativní změny doložit, jsou denní motýli. Z přibližně sto padesáti našich druhů jich za poslední století vyhynulo asi jedenáct procent. Polovina zbývajících druhů je ohrožena,“ řekl Deníku Martin Konvička z Entomologického ústavu Akademie věd v Českých Budějovicích.

Hlavním důvodem ztrát je ničení stanovišť, úplný zánik některých typů lidského hospodaření, jako například pastva v lesích, a především příliš intenzivní zemědělství. Tuto příčinu uvádějí jako hlavní důvod úbytku řady druhů ptáků také ornitologové.

„Ubývá například skřivanů, jejich počty jsou za posledních třicet let poloviční. Ke snížení populace došlo také u chocholouše nebo čejky chocholaté. Obecně jsou to hlavně ptáci zemědělské krajiny,“ uvedl pro Deník Zdeněk Vermouzek z České společnosti ornitologické. Ornitologové proto požadují změnu způsoby vyplácení evropských dotací, aby nebyly spojené jen s produkční úlohou zemědělství, ale i péčí o krajinu.

Česko je z hlediska počtu vyskytujících se druhů relativně bohaté - dosud bylo na území země popsáno zhruba 80 tisíc druhů. Třetina z nich je však ohrožená, stovky druhů u nás již vymřely či vymizely: 84 druhů hub, 27 mechorostů, 118 cévnatých rostlin, 627 bezobratlých, 22 obratlovců. Původní druhy jsou navíc ohrožovány desítkami cizích, invazních druhů. Odborníci však popisují i opačný trend – návrat dříve vyhubených živočichů. V Česku tak již znovu hnízdí sokol stěhovavý, vrátili se bobři nebo lososi.

Přesto problémových oblastí zůstává celá řada. „Přibývá zastavěného území, výstavbou silnic se krajina drobí na menší plochy, takže se zmenšuje prostor pro život a migraci živočichů a rostlin. Vybetonovaná krajina hůř odolává přívalovým dešťům a zvyšuje riziko povodní. Krajina se sjednocuje, ubývá pestrosti a různorodosti,“ říká ministr životního prostředí Ladislav Miko, jeden z editorů zprávy.

Krajinu také stále častěji přetínají dopravní stavby. Ty rozdělují populace živočichů a brání jim v migraci mezi jednotlivými oblastmi. Odborníci jev nazývají fragmentace krajiny. Přitom v letech 1980 až 2005 klesl podíl dopravou nefragmentované krajiny z 81 procent na 64 procent rozlohy České republiky. Výsledek? Na silnicích ročně zahyne na 570 000 zajíců, 52 000 srnců, 350 000 ježků, 70 000 bažantů a 50 000 kun.

Stále také ubývá výjimečných, přírodě blízkých oblastí. „Krajina se sjednocuje, ubývá pestrosti a různorodosti,“ varuje ministr Miko. Přírodní nebo přírodě blízké oblasti nyní tvoří asi jen 17 procent plochy státu. Tři čtvrtiny z nich jsou navíc v nepříznivém stavu a proto hůř odolávají vnějším vlivům.