Z pohledu pachatele se přitom případ už jevil jako elegantně vyřešený za pomoci institutu narovnání. Jeho využití umožňuje zastavit trestní stíhání, pokud obviněný či obžalovaný pošle významnější sumu peněz na bohulibé účely.

Případ, který řešil Nejvyšší soud ČR, se začal odehrávat v centru Mělníka letos 26. ledna. Dvě a půl hodiny po půlnoci tam policisté zastavili řidiče, jistého M. N., který za volant Škody Superb usedl poté, co si přihnul domácího piva. Jak ukázala lékařská kontrola, do korbele se podíval důkladně. Testy prokázaly 1,64 promile alkoholu v krvi. Naštěstí policisté opilcovu jízdu zarazili dřív, než ve stavu, který řízení jednoznačně vylučuje, stihl provést nějakou nepředloženost. Potrestání se ale řidič zkusil vyhnout a pokoušel se za svůj prohřešek vyplatit. Na účet mělnického soudu poslal 40 000 korun určených na pomoc obětem zločinů. Na základě toho soud stíhání pro trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky zastavil.

Takový postup je možný, jestliže dojte k tzv. narovnání mezi státem a obětí trestného činu na straně jedné a pachatelem trestného činu na straně druhé. Laicky řečeno se jedná o vyplacení odškodného tomu, kdo utrpěl újmu (a ten pak netrvá na dalším stíhání pachatele) plus úhradu další částky na obecně prospěšné účely.

Postup mělnického soudu posvětil i verdikt soudu krajského. Až Nejvyšší soud ČR v Brně takové počínání odmítl. V tomto případě není něco podobného přípustné. Paradoxně proto, že opilý řidič nikomu nestačil ublížit či způsobit škodu. Chybí tedy konkrétní oběť, jejíž újmu by bylo možno nahradit či odčinit dohodou o narovnání. „Význam narovnání spočívá nejen v reparaci škod, ale též v restituci narušených vztahů pachatele a oběti. Proto se tento institut uplatní zejména v případě, kdy je vedle veřejného zájmu významněji dotčena také sféra soukromá,“ připomněl brněnský soudce Draštík.

„V posuzovaném případě ovšem nefigurovala osoba, která by s narovnáním vyslovila souhlas a následně převzala odškodnění. Institut narovnání proto nebylo možno aplikovat,“ zdůvodnil Antonín Draštík. Uvažovat o dohodě o narovnání mezi delikventem a Českou republikou je podle něj nesmysl. Nejvyšší soud proto nařídil opětovné projednání kauzy mělnickým soudem. Tentokrát ovšem s tím, že udělení trestu se pachatel nevyhne…

Jaké jsou podmínky pro uplatnění narovnání? Tento institut se využívá zejména v případech, kdy je trestným činem dotčena soukromá sféra. Lze jej uplatit u zločinů, za které zákon stanoví nejvýše pětileté vězení. Se souhlasem poškozeného i obviněného soud (nebo už v přípravném řízení státní zástupce) může zastavit trestní stíhání, jestliže se obviněný přizná, uhradí škodu – a navíc složí na určený účet částku na obecně prospěšné účely: peníze určené konkrétním adresátům na financování vědy a vzdělání, kultury, školství a podobně. K využití těchto peněz se může vyjadřovat i poškozený. Jedinou podmínkou je, že nejméně polovina z celkové částky musí připadnout státu na poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti.